Ruské tanky v Praze, ofenziva Tet ve Vietnamu, barikády v ulicích Paříže, Černí panteři v USA, střelba do demonstrantů v Mexiku – to byl rok 1968. A hlavní aktéři: Dubček, De Gaulle, Martin Luther King, Che Guevara, Cohn-Bendit, Bob Kennedy. A hudba těch dní – Bob Dylan, Jimi Hendrix, Jim Morrison, Janis Joplin. Francouzský dokument.

"Děti květin" si na kalifornských plážích v klidu pokuřovaly marihuanu a poslouchaly své milované zpěváky. Spojily se tu drogy, sex, hudba a další rekvizity revolty mládeže 60. let. Ve stejné době se ve Vietnamu, 10 tisíc kilometrů odsud, rozsvěcovaly sloupy napalmu. To byly dva krajní body časů, nazývaných "zlatá šedesátá léta". V roce 1968 se z protestů proti válce ve Vietnamu stal zárodek revolty mladých Američanů. Neklid zachvátil i mládež blahobytné západní Evropy. A v Československu se zrodilo "Pražské jaro". Napětí rostlo: v Paříži hořely barikády, celá Francie byla paralyzovaná. V USA podlehli atentátu Martin Luther King a Bob Kennedy. Vypukly rasové nepokoje. A "Pražské jaro" se mezitím změnilo v horké léto. Z Kremlu zaznívalo zlověstné varování. A pak se objevily tanky. Byl konec. Měsíce opojení vystřídala všeobecná kocovina. Rok 1968 se stal rokem odvátých nadějí, zklamaných snů a ztracených iluzí.

Napište nám