Film Václav, natočený podle případu jedné z milostí, které udělil prezident Václav Havel, režiséra Jiřího Vejdělka, uvidíte nyní na obrazovce ČT. Ivan Trojan v něm hraje titulní roli mentálně postiženého muže.
Jak zapůsobila role Václava a kontakt s lidmi, kteří jsou tak trochu mimo „normální“ společnost na jeho náhled, urovnání některých životních hodnot, zeptali jsme se úvodem. „V době, kdy jsem natáčel Václava, mi bylo čtyřicet dva let. Věděl jsem už samozřejmě o tom, že lidé nejsou jen zdraví, diagnóza lehká mentální dysfunkce pro mě byla ale novum.“
Jste s podobně nebo jinak handicapovanými lidmi nějak v kontaktu i dnes?
Nějaký čas pomáhám dětem s cystickou fibrózou. Se sdružením Múzy dětem se snažíme ulehčit život obyvatelům dětských domovů.
Soukáte ze sebe tyhle skutečnosti tak rozpačitě a jakoby nerad, proč?
Nerad bych, aby to vypadalo, že to stavím na odiv.
Těžko se asi vyhnete tomu, že si to někteří lidé pomyslí. Na druhou stranu spoustu lidí tím potěšíte. Takže v čem nebo kde ještě pomáháte?
Nedávno se křtil kalendář nadačního fondu Lejly Abbasové Asante Kenya. Kromě fotek z africké Keni jsme křtili také knížku a CD pohádek, z nichž jsem některé namluvil. Dokonce jsme v rámci tohoto projektu pořádali á la velkou pardubickou na dřevěných koníčkách.
Jak jste v té soutěži dopadl?
Zvítězil jsem.
Ve vysílání se v době vánočních svátků objeví také filmová pohádka Anděl páně, kde příhodně hrajete Anděla. Tenhle svět se zdá být pro věřící lidi docela skutečným. V jaké formě existuje ve vaší hlavě?
Existuje svět takový, jaký si vysníme. Snít pozitivně a dělat pozitivní věci pro druhé, to se člověku musí vrátit.
Jaké budou vaše letošní křesťanské svátky – Vánoce?
Každoročně obnovujeme nějakou tradici. Vloni jsme se setkali s přáteli u Vltavy a symbolicky do ní pouštěli kapry. Letos ale pojedeme do Rakouska na lyže a českého kapra si vezeme sebou.
Převzato z časopisu ČT+