Poste restante

Rozhovor s Ondřejem Pšeničkou

Jak jste se dostal k roli pošťáka Jarouška?

Má to na svědomí paní Milena Kropáčková, asistenka Karla Smyczka, která si mě všimla před Pidivadlem na pražské Letné a pozvala mě na konkurz. Za týden mi volala, že jsem se panu režisérovi líbil, ať se přijdu ukázat. Následně jsem se dozvěděl, že jsme v užším výběru skončili tři.

Řekl vám Karel Smyczek, proč si nakonec vybral právě vás?

Prý jsem byl jediný z těch tří adeptů, komu věřil Jarouškovu naivitu.

Co máte s Jarouškem společného?

Vlastně leccos. Třeba jsem stejně jako on měsíc studoval ekonomickou školu a pak zjistil, že to není ta správná životní cesta. Taky se nebojím duchů a spolupracuji s nadpřirozenými silami (smích).

Jak kouzla ovlivnila váš současný život?

Zásadně. Na hereckou školu jsem šel proto, abych byl lepší kouzelník. Teď používám svou kouzelnickou minulost k tomu, abych byl lepší herec. Za poslední tři roky mě divadlo neskutečně pohltilo. Na škole jsem zjistil, že pokud chci být dobrý herec, musím divadlu obětovat všechen svůj čas.

Jak se vám líbí seriálové triky a kouzla?

Na natáčení jsem sledoval, jak se dělají triky, a myslel jsem si, že bych se svými zkušenostmi mohl vypomoci. Záhy jsem ale zjistil, že je to nesmysl. Trikaři to udělají mnohem jednodušším způsobem, protože počítají s postprodukcí. Já bych to udělal podstatně složitěji, ale zase bych nepotřeboval tu postprodukci. Jenomže u filmu je mnohem dražší ten natáčecí čas, a tak jsem se jim do toho raději nepletl.

Používáte ještě dnes kouzla v reálném životě?

Spousta lidí o mně ví, že jsem kouzlil, takže mě čas od času hecují, abych něco předvedl. Velmi snadno se dá v životě použít kouzelnická psychologie. Je to o tom, že v podstatě odhadujete reakce diváků. Každý svým chováním vytváříme v mysli ostatních iluzi o sobě samém.

Proč by se lidé měli dívat na Poste restante?

Protože je tenhle seriál úplně jiný, než to, co teď běží v televizi. Je hravý a má inteligentní humor i skvělé herecké obsazení. Už čtení scénářů Marka Epsteina mě naprosto pohltilo. Dočetl jsem první díl, a přesto, že byly tři hodiny v noci, musel jsem číst další.

Jak herec bez zkušeností před kamerou získává v partě ostřílených herců sebevědomí?

První den mě pochválil hlavní kameraman Tonda Chundela. To mě docela potěšilo. Posledních čtrnáct dní před koncem natáčení jsem si stranou povídal s paní Šafránkovou. Řekla mi, že jsem se od začátku natáčení hrozně zlepšil. Na jednu stranu to byla obrovská pochvala, na stranu druhou jsem si pomyslel, jak jsem asi na začátku musel být špatný. Věřím, že to ve výsledku nebude vidět. Střihačské nůžky jsou přeci jen mocný nástroj.

Která scéna vám dala nejvíce zabrat?

Nejvíce jsem se natrápil u opilecké scény. A to hned ze dvou důvodů. Zaprvé je pro mě těžká jakákoli výraznější stylizace. No a pak hrajte opilého, když jste nikdy nebyl opilý. Je třeba hledat tu pravou míru nadsázky a být autentický. Musím se přiznat, že tuhle scénu mi pan Smyczek hodně předehrával.

Překvapil vás něčím pan režisér?

Určitě svou neskutečnou připraveností a precizností. S hercem před natáčením zkouší a projíždí texty a dopředu přesně ví, jak by měl každý záběr vypadat. I když to tak nevypadalo, mám pocit, že svým fluidem řídil celý chod natáčení.

Co vám dal seriál Poste restante?

Dal mi sedmdesát natáčecích dní zkušeností před kamerou po boku výborných profesionálů, kteří mi hodně pomáhali. Pro mou začínající hereckou kariéru je to neocenitelné. Čerpám z toho stále a myslím, že ještě dlouho budu.

Kdybyste měl k dispozici takového ducha, jako máte v seriálu, k čemu byste ho využil?

Nechci se rouhat, ale myslím, že mám poměrně šťastný život. Asi bych ho použil pro někoho, kdo by to právě potřeboval víc, než já. Je to těžká otázka. Nemyslete si, takový duch je mocná zbraň.

Věříte na věci mezi nebem a zemí?

To je zvláštní. Právě od kouzelníka by se možná čekalo, že když vytváří věci mezi nebem a zemí, zná principy triků a kouzel, nebude takovým věcem věřit. Já jim věřím. Už jen proto, že se potkávám s lidmi, kteří pracují s energiemi, hypnózou nebo se zabývají tou „opravdovou“ magií.

Nechal jste si někdy vyložit karty?

Osobně ne. Několika výkladům jsem přihlížel, ale v podstatě jsem v tomhle velký skeptik. Kartáře ovšem uznávám jako psychology pro ty, kteří by klasického psychologa nikdy nenavštívili.

Jak se lišily vaše původní představy o natáčení seriálu od reality?

Vzhledem k tomu, že jsem před tím nikdy nic nenatáčel, raději jsem si nic nepředstavoval. Zkrátka to tak mám. Když jdu do kina na film, nečtu recenze a nechci vědět, o čem film je. Nabízí to člověku úžasnou svobodu.

Jaroušek je manipulován vlastní matkou. Setkal jste se s tím také někdy?

Ne. Mám to naopak. Já manipuluji svou matkou (smích). Manipulace je koneckonců velkou součástí mého bývalého řemesla.

Stýská se vám po herecké partě a štábu?

Moc. Točil bych s nimi pořád. Kolem pana Smyczka se totiž pohybují jen samí příjemní lidé. Velmi rád se vídám s kolegy i s lidmi ze štábu.

Které seriály vás bavily, když jste byl menší?

Nejsilnější dojem na mě udělal asi Cirkus Humberto. Dodnes si pamatuji, jak jsme ho sledovali s rodiči na chalupě. Vzpomínám si, že mě bavil také seriál Bylo nás pět.

Kdy jste naposledy dostal nebo napsal dopis?

Víte, že už se ani nepamatuji? Je to strašně dávno. Občas ještě dostanu nebo pošlu pohlednici. Doba nás bohužel nutí dělat strašně neromantické věci.

Rozhovor zpracoval: Jiří Nedvídek