Úvod » Astronomie » Rok Slunce

11. 4. 2007

Rok Slunce

Po několikatýdenní březnové přestávce, která byla věnována sportovním přenosům, se v dubnu opět vrátíme k našemu Portu. Toto vydání bude zaměřeno na Mezinárodní heliofyzikální rok – IHY 2007, který probíhá právě letos. V rámci mezinárodní spolupráce se rozšiřuje dosavadní výzkum od polárních oblastí přes naši planetu až po meziplanetární prostor ve Sluneční soustavě. Podrobněji se dozvíme, jaké aktivity budou v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku probíhat a v čem tkví podíl českých vědců na výzkumech Slunce.

Slunce. Žádný další objekt ve vesmíru neovlivňuje náš svět tak bezprostředně a přímočaře. Země sama je produktem vzniku sluneční soustavy, díky slunci se zrodil život a je na něm závislá celá lidská civilizace. Víme o něm hodně, ale stále to ještě nestačí. Proto byl rok 2007 vyhlášen rokem Slunce, Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Navazujeme tak na velmi úspěšný Mezinárodní geofyzikální rok, který proběhl před padesáti lety. Tehdy se naše pozornost soustředila na Zemi. Mezitím jsme se vydali do vesmíru.

RNDr. František Fárník, CSc., Astronomický ústav AV ČR: Očekává se, že právě pomocí takovéto široce koncipované mezinárodní akce se podaří navázat nové studie, které by využívaly jak znalosti geofyziky, tak znalosti astrofyziky a tyto dva široké obory propojily do jednoho.

Slunce jsme už změřili i zvážili. Jeho poloměr je 695 000 kilometrů. K vyjádření jeho hmotnosti v kilogramech potřebujeme číslo s osmadvaceti nulami. Z celé hmoty sluneční soustavy tvoří planety, planetky a komety pouhé necelé jedno procento - zbytek připadá na Slunce. Známe i jeho věk: vzniklo asi před čtyřmi a půl miliardami let a v současném stavu vydrží asi dalších šest a půl miliardy roků. Čeští vědci se na výzkumu Slunce podílejí už desítky let. Pomáhají jim specializované přístroje.

RNDr. František Fárník, CSc., Astronomický ústav AV ČR: Máme tady vícekanálový spektrograf, který umožňuje pozorovat Slunce ve vybraných spektrálních čarách, a máme tady radiový spektrograf, který pozoruje Slunce v radiové oblasti.

Vědci z Ondřejova se od počátku soustředili na výzkum slunečních erupcí. Jde o projevy aktivity v atmosféře Slunce, během nichž se přeměňuje magnetická energie na tepelnou. Plazma se zahřeje z desítek tisíc stupňů na několik milionů. Může to vést až k odtržení oblaku plazmatu. Ten putuje sluneční soustavou. V zemské atmosféře pak vyvolává polární záře a magnetické bouře. Výzkum v Ondřejově je součástí mezinárodních projektů věnovaných slunečním erupcím.

RNDr. František Fárník, CSc., Astronomický ústav AV ČR: Kromě pozemního pozorování, které provádíme přímo tady v Ondřejově, používáme i data z jiných slunečních observatoří, a především pak data ze satelitů, které pozorují Slunce v oblastech, které nemůžeme pozorovat na Zemi. To je v ultrafialové, rentgenové nebo gama oblasti.

Využívají tu například data z družice Soho, která odstartovala před dvanácti lety s plánovanou životností dva roky. Pracuje dosud. Ondřejovští vědci se věnují i dalšímu výraznému jevu – slunečním skvrnám. Jsou to oblasti, ve kterých silné magnetické pole zabraňuje proudění sluneční hmoty ze spodních vrstev. Vytvářejí se tak místa s nižší povrchovou teplotou. Nám se jeví jako tmavší skvrny.

Astronomům v Evropě stále více komplikuje práci znečištěné ovzduší. Řešením je přemístit observatoře do míst, kde jsou lepší pozorovací podmínky. Odborníci z Ondřejova se podílejí na projektu nového slunečního dalekohledu Gregor, který se staví na Kanárských ostrovech. Půjde o největší solární dalekohled na světě.

Vývoj počítačů dnes umožňuje znázorňovat sluneční procesy prostřednictvím matematických modelů. I tady má ondřejovské pracoviště dobré renomé.

RNDr. František Fárník, CSc., Astronomický ústav AV ČR: Vybudovali jsme v minulých letech počítačový klastr, který umožňuje poměrně náročné modely realizovat, jsou publikovány a myslím, že mají velmi dobrou odezvu ve světě.

Každým rokem přibývají další kamínky do mozaiky znalostí o Slunci. Víme, jak se v jeho jádru vytváří a uvolňuje energie, jak se přenáší na povrch, jakým způsobem se magnetická energie mění v tepelnou. Teď nás čeká syntéza získaných poznatků.

RNDr. František Fárník, CSc., Astronomický ústav AV ČR: Velkým cílem, který zatím nebyl dosažen, je propojit všechny tyto znalosti do komplexního modelu sluneční aktivity, který by umožňoval přesné prognózy sluneční aktivity dejme tomu několik hodin dopředu, nebo několik dnů dopředu

A to potřebujeme. Energie slunečních erupcí ohrožuje kosmonauty, dokáže zavinit výpadky v telefonním spojení a dokonce může poškodit elektrická rozvodná zařízení. Lepší znalosti o Slunci usnadní i pochopení vývoje zemského klimatu.

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější