1042 hlasů

Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech (2007). Režie T. Kudrna

Dosud se mlčky předpokládalo, že biologický vývoj našeho mozku skončil před nějakými 200 000 let. Všechny ostatní změny měly být důsledkem učení – neboli tlaku kulturního prostředí. Jenže docela nedávno přišli vědci na to, že přinejmenším dva geny, které kontrolují vývoj mozku, se v průběhu těchto 200 000 let vyvíjely velmi rychle dál.

První z těchto genů se jmenuje „mikrocefalin“. Jestliže zmutuje, neboli se změní, je výsledkem „mikrocefalie“. To je stav, při kterém má mozek dospělého člověka objem mozku australopitéka. To je asi třetina normy. Jedna z mladých variant tohoto genu se objevila před 37 000 let. Tedy zhruba v době, kdy v Evropě explodovalo symbolické myšlení dobře doložené paleolontologickými a archeologickými nálezy.

Druhý z genů, které rovněž regulují vývoj mozku, má zkratku „ASPM“. Jeho mladá varianta se objevila – zase s dost velkým časovým rozptylem – před 10 000 let. Tedy v době, kdy na blízkém východě vyrůstají první města.

O obou těchto mladých variantách genů se dá předpokládat, že propůjčovaly svým nositelům nějakou výhodu. Ale nikdo neví, jestli to byla výhoda týkající se poznávacích funkcí. Takže vztah těchto mladých genů k dvěma fundamentálním historickým událostem je zatím pouhá spekulace.

A do třetice – skutečný objev, nikoliv pouhá spekulace – vývoj mozkové kůry je astronomicky složitá událost. Probíhá zhruba mezi 7. a 19. týdnem nitroděložního vývoje. V jejím průběhu vzniká více než 100 miliard nových nervových buněk, které vědí, kam mají doputovat a jak se mají zapojit. Při putování je vedou takzvané „Cajalovy-Retziusovy buňky“ a ty vyrábějí bílkovinu „reelin“. Bílkovina reelin je architektem vznikající mozkové kůry. A teď ten objev: V Cajalových-Retziusových buňkách, právě v onom období mezi 7. a 19. týdnem, byla objevena vysoká aktivita genu „HAR1“.

Takže se vědci zeptali, co dělá gen HAR1 u lidí, lidoopů, opic a jiných druhů savců? Výsledkem byl objev. Gen HAR1 je totiž vývojově mladý gen. Srovnáme-li jeho stavbu se stavbou stejného genu u jiných druhů, zjistíme, že je odlišná. Otázka je, co k této odlišnosti vedlo. Jaký druh tlaku, jaký druh proměn, jaký druh výběru? Proč jsme se vlastně před těmi pěti až sedmi miliony let oddělili od svých vývojových předků? Gen HAR1 říká: „Toto bude kůra lidského, nikoliv opičího mozku.“

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Pro veřejnost

Náročnější

  • Balter, M.; Are Human Brains Still Evolving? Brain Genes Show Signs of Selection. Science DOI: 10.1126/science.309.5741.1662
  • Evans P.D., Gilbert S.L., Mekel-Bobrov N. a kol.; Microcephalin, a Gene Regulating Brain Size, Continues to Evolve Adaptively in Humans. Science 2005;309:1717-1720
  • Mekel-Bobrov, N., Sandra L., Gilbert S.L., Evans P.L. a kol.; Ongoing Adaptive Evolution of ASPM, a Brain Size Determinant in Homo sapiens. Science DOI: 10.1126/science.1116815
  • Human evolution: RNA on the brain makes us different. Nature Reviews Genetics. DOI: 10.1038/nrg1952
  • Gene Expression – HAR1F tangents
  • Evolutionary biology: Human brain gene wins genome race
Stopáž5 minut
Rok výroby 2007
 ST  4:3