Sandra Nováková (Karolína)
„Karolína je moc pěkná, je těžká astmatička, působí velice sebevědomým dojmem, všichni okolo si myslí, že jí u nohou leží nejen všichni muži, ženy, ale přímo celej svět.Ve skutečnosti je to ale úplně naopak. Je velice citlivá, zranitelná a hlavně osamělá, ale v žádném případě nechce nikomu odhalit své slabosti. Proto se věčně přetvařuje v takovou frajerku a provokuje a svádí. Vlastně se tak věčně ujišťuje, že je chtěná, že ji mají lidi rádi. Cela tahle její frustrace má kořeny v jejím vztahu s rodiči, kteří na ni kašlali celej život.“
V čem se nejvíc lišilo natáčení od vašich představ?
Představovala jsem si bujaré večírky s lidmi ze štábu…Nakonec jsem se po každém natáčecím dnu zmohla na jedno Frisco a v komatu upadla do postele.
Změnily se nějak oproti scénáři vaše hrdinky v "terénu" - tedy když jste s nimi strávily celou tu dobrodružnou cestu?
Konečně oživly.
Jak se pracuje s Karin?
Mám pocit, jako kdyby nás po celý čas hypnotizovala a my tak naprosto plynule a bezbolestně mohly plnit její přání. Byla to neuvěřitelná zkušenost, která mi dala víc, než čtyři roky studia konzervatoře. Karin je čarodějka.
Nezlobili jste moc Oldřicha?
My?! My jsme ho milovaly a on miloval nas!
Která konkrétní scéna vám dala nejvíc zabrat?
Točila jsem scénu, ve ktere jsem měla téměř plakat, být emocionálně na dně. A tak jsem se na to pořádně vyspala, dala si dobrou snídani…to bylo to nejhorší, co jsem mohla udělat. Byla jsem tak odpočatá a vnitřně spokojená, že jsem se nemohla ponořit do požadovaného stavu. Naštěstí Karin použila své „velké umění” a zanedlouho mi tekly slzy proudem.
Proč by měli vaši vrstevníci a vrstevnice jít na Pusinky do kina?
Road movie o třech mladých holkách? Byl by hřích nechat si takový film ujít.
V hodnotící skupině mladých diváků, kterým byl film promítán, jeden vtipálek po zhlédnutí Pusinek konstatoval, že hoky mají někdy větší koule než kluci. Co vy na to?
Trochu mě jeho výrok děsí. Mám ve filmu jednu scénu, ve které se svléknu do naha…
Která z hlášek z filmu má podle vás šanci na zlidovět?
To si netroufam tipnout. Moje nejoblíbenějsi věta zazní z úst Venduly: „Kruci chlapi, kde jste?!”