iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 8. 2016
19:25 na ČT1

1 2 3 4 5

3 hlasy
21486
zhlédnutí

Toulky za cechy a řemesly

Klempíři a pokrývači — Pivovarníci

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Toulky za cechy a řemesly

  • 00:00:20 Tentokrát společně s klempíři
    pokoříme Národní muzeum v Praze.
  • 00:00:24 Po lešení vystoupáme
    až na samý vrchol jeho střechy.
  • 00:00:28 -Jak tu tak stojíme a fouká vítr,
    tak si připadám jako na lodi.
  • 00:00:31 Začínám mít mořskou nemoc.
  • 00:00:33 -V Huslenkách na Vsetínsku
    vám zase představíme strýčka,
  • 00:00:36 nezbytného pomocníka
    při výrobě šindelů.
  • 00:00:39 -Pak v Únětickém pivovaru
    prozkoumáme ležácké sklepy,
  • 00:00:42 které se za minulého režimu
  • 00:00:44 málem proměnily
    v protiatomový kryt.
  • 00:00:47 -A nakonec si ve Vrchlabí
    pochutnáme na Medvědovi.
  • 00:00:50 A na Luční boudě
    nás pro změnu čeká Paroháč.
  • 00:00:53 -Tohle to asi nebudou granulky
    pro morčata. Co?
  • 00:00:56 -Je to chmel. Vzhledem k tomu,
    že jsme v pivovaru.
  • 00:00:58 -Vítejte u dalších
    Toulek za cechy a řemesly, přátelé.
  • 00:01:01 Dnes se budeme pohybovat hlavně
    ve výškách.
  • 00:01:04 -Za což se odměníme
    douškem pivečka.
  • 00:01:11 -Asi neslavnější střecha na světě
    zdobí operu v Sydney.
  • 00:01:14 Je z bílé glazované žuly.
  • 00:01:16 A minimálně jednou ročně obletí
    její záběry snad celou planetu.
  • 00:01:20 To když Australané slaví
    příchod Nového roku.
  • 00:01:24 -Největší zatahovací
    byste našli v Torontu.
  • 00:01:27 Pokrývá víc než 3 ha
    a otevírá se 20 minut.
  • 00:01:30 -V Singapuru se pro změnu
    pyšní bazénem
  • 00:01:33 delším než ležící Eiffelovka.
    Spojuje hned trojici mrakodrapů.
  • 00:01:37 A při plavání se můžete kochat
    pohledem z 200 metrové výšky.
  • 00:01:42 -Na vrcholech staveb může být
    kde co, včetně drahých kovů.
  • 00:01:45 -Třeba pražské Černé věži
    se říkávalo Zlatá.
  • 00:01:49 A to kvůli pozlacené olověné
    špičce.
  • 00:01:52 Vyrobit ji nechal Karel IV.
  • 00:01:54 -U nás ale většinou
    sázíme na klasiku.
  • 00:01:56 Tedy na pálené tašky, šindele
    nebo třeba plech.
  • 00:02:05 -Tak tohle je klempířská píšťalka,
    přátelé.
  • 00:02:08 A sloužila jednoduše k tomu,
    že když řemeslníci
  • 00:02:11 přijeli do nějaké obce,
    dávali právě její pomocí
  • 00:02:14 místním o sobě vědět.
  • 00:02:16 Pak ji ovšem na dlouhé roky
    používat přestali.
  • 00:02:19 Oprášili ji až před dvěma lety
    v Německu.
  • 00:02:22 Ba co víc, dokonce
    tuhle malou věcičku
  • 00:02:24 dostali do Guinnessovy knihy
    rekordů.
  • 00:02:27 Víc nám řekne Martin Maršík,
    zástupce cechmistra.
  • 00:02:30 -Naši němečtí kolegové se rozhodli,
  • 00:02:33 že budou propagovat řemeslo
    mezi mládeží.
  • 00:02:36 Oslovili klempíře v různých zemích,
    aby v jeden den
  • 00:02:38 vyrobili píšťalky
    a vytvořili tak světový rekord.
  • 00:02:41 -A kolik jste těch píšťalek udělali
    za jeden den?
  • 00:02:44 -Bylo to více
    jak 50 tisíc píšťalek.
  • 00:02:46 Čeští a moravští klempíři
    byli jedni z prvních,
  • 00:02:48 kteří se k této akci přidali.
  • 00:02:51 -Takže klempíři objížděli vesnice,
    jako třeba dráteníci?
  • 00:02:54 -Ano. A svolávali zákazníky
  • 00:02:56 s poškozenými konvemi, nádobím
    nebo okapy.
  • 00:02:59 Někde jsem se dočetla,
    že řemeslo klempířské se vyvinulo
  • 00:03:03 z takzvaného řemesla flašnéřského.
    Kdo to byli ti flašnéři?
  • 00:03:09 -To byli výrobci lahví
    a různých lamp.
  • 00:03:12 Také se říkalo lampáři.
  • 00:03:14 Vyráběli kýble, také šoufky
    a podobně.
  • 00:03:17 -Dnes je ale denním chlebem
    mistrů tohoto řemesla
  • 00:03:20 spíš oplechovávání střech.
  • 00:03:22 -A taky výroba arkýřů
    či různých ozdob.
  • 00:03:24 Vy jste jak vystřižený
    ze starých časů.
  • 00:03:27 Copak to máte na sobě?
  • 00:03:29 -Mám na sobě kroj našeho cechu
    klempířů, pokrývačů a tesařů.
  • 00:03:32 Znak vychází také
    z té původní podoby.
  • 00:03:34 Jsou tam klempířské nůžky,
    kladívko pokrývačské na břidlici
  • 00:03:38 a tesařská sekera.
    Nad tím je křížek
  • 00:03:42 jako symbol naší patronky,
    svaté Barbory.
  • 00:03:44 -Právě na chrámu oné světice
    v Kutné Hoře Martin kdysi pracoval.
  • 00:03:48 A tahle zkušenost prý odstartovala
    jeho cestu k památkám.
  • 00:03:52 My jsme ho i s kolegy zastihli
    na střeše Národního muzea.
  • 00:03:56 -Neříkej, Iveto,
    že jsi lezla za nimi?
  • 00:03:58 -No, byla ve mně malá dušička.
  • 00:04:01 A při výstupu nahoru
    jsem se raději nedívala dolů.
  • 00:04:04 Ale ten výhled ze 70 metrové výšky
    nakonec za tu námahu stál.
  • 00:04:10 Teda, Honzo,
    já jsem ztratila řeč
  • 00:04:13 a náš zvukař, ten to nedal,
    protože má závratě.
  • 00:04:16 Když se tak rozhlédnete kolem,
    po Praze,
  • 00:04:19 které stavby nesou stopy
    vaší práce?
  • 00:04:23 -Asi v první řadě bych řekl
    Pražský hrad.
  • 00:04:25 Pak jsou to Emauzy,
    chrám sv. Mikuláše, Obecní dům...
  • 00:04:30 Jo, to jsou takový ty největší
    zakázky.
  • 00:04:32 -Co tady děláte?
    -Teď se dokončuje repase
  • 00:04:36 horní ozdobný špičky.
    Zub času na tom nechává to svoje.
  • 00:04:40 Tady je vidět, že se to trochu
    propadlo.
  • 00:04:43 Tak bylo potřeba to nastavit
    kouskem nového materiálu.
  • 00:04:47 -Jirko, tak tohle je skoro nejvyšší
    bod Národního muzea, je to tak?
  • 00:04:51 -Ano, je to tak.
    Je tady ještě jedno patro.
  • 00:04:55 A dál už jenom ptáci.
    -Přátelé, já lezu až do nebe.
  • 00:04:58 Já budu až na špičce
    Národního muzea.
  • 00:05:02 Jirko, jak to říkají Cimrmani:
    "Severní pól dobit!"
  • 00:05:06 Takže Národní muzeum co?
    -Dobito.-Dobito.
  • 00:05:09 -Docela jim závidím ten výhled,
    svobodu, povětří.
  • 00:05:12 Ale na druhou stranu,
    když si představím,
  • 00:05:13 že tam musejí být i za deště
    či mrazu, tak před nimi smekám.
  • 00:05:18 -Možná ještě horší je horké slunce,
    Pepo.
  • 00:05:20 V létě se totiž plechy na střechách
    rozpálí třeba na 65 stupňů.
  • 00:05:25 Takže se jich nemůžeš ani dotknout,
    natož s nimi pracovat.
  • 00:05:28 Klempíři proto musejí začínat
    hodně brzy ráno.
  • 00:05:32 Honzo, to jsou taky vaši lidi?
  • 00:05:34 Ježišmarja, vždyť tam balancujou
    jako nějací akrobati!
  • 00:05:37 -Dávají pozor.
    Teď sundávají bakuli pod hrotem.
  • 00:05:40 Budou ji snášet na nějakou plochu,
    odkud se to bude
  • 00:05:44 transportovat dál už jeřábem.
    Pokud bude poškozená výrazně,
  • 00:05:48 budou se vyměňovat díly,
    záplatovat...
  • 00:05:51 Pokud to bude nějaký jenom
    vyrovnávání,
  • 00:05:54 pak se vyklepe
    a bude se vracet zpátky.
  • 00:05:56 -Takže všechno se
    přímo na střeše dělat nedá.
  • 00:05:59 -Kdepak. Bez dílny se klempíři
    samozřejmě neobejdou.
  • 00:06:02 -Toto je věžička na Valentýnskou.
    Původně to mělo být na opravu,
  • 00:06:07 ale při sejmutí se zjistilo,
    že tohle to už opravit nepůjde.
  • 00:06:11 Takže se bude vyrábět replika.
    Budeme muset za pasířem,
  • 00:06:14 který nám vytlačí nový koule
    a pak my to tady přestříhneme,
  • 00:06:19 srovnáme, napasujeme.
    Máme vystřižený kolečko.
  • 00:06:23 Začneme na tom špalku
    od středu postupně vyklepávat.
  • 00:06:28 -Hele, mě to začíná docela bavit.
  • 00:06:30 To je jako dobrá antistresová
    pomůcka.
  • 00:06:32 -Když se podíváte,
    tak už jste kousek vyklepala.
  • 00:06:35 -A kdy použijeme ten oheň?
  • 00:06:37 -Když už to začne být takto,
    tak se to nahřeje,
  • 00:06:40 aby ten materiál změknul,
    a klepe se znova.
  • 00:06:43 Tak se postupuje, dokud neuděláme
    tu pokličku takovouhle.
  • 00:06:48 -Ale heleďte se, Vlasto,
    na to, že jsem to dělala
  • 00:06:51 poprvé v životě...
    Tohle si ještě pěkně srovnám...
  • 00:06:53 -Tohle už je na jedničku
    s hvězdičkou.
  • 00:06:55 Až to někam namontujeme,
    dáme vám vědět, kam jsme to dali.
  • 00:06:59 -Beru vás za slovo.
    -Pěkná práce, Iveto,
  • 00:07:01 ale tuhle techniku
    nepoužívají jen klempíři, co?
  • 00:07:04 -Máš pravdu.
  • 00:07:06 Hodí se i pasířům, platnéřům
    a občas taky šperkařům.
  • 00:07:09 -Je na čase, abych rovněž
    přispěl svou troškou do mlýna.
  • 00:07:12 Za chvíli se na Moravě
    pustím do výroby šindelů.
  • 00:07:15 -Nejdříve si ale dopřejeme výlet
    do ještě dávnější minulosti oboru.
  • 00:07:24 -Ploché střechy se od nepaměti
    stavěly hlavně na středním východě.
  • 00:07:27 Nespornou výhodou těchto teras je,
    že zvětšují obytný prostor.
  • 00:07:31 -Nesmí ovšem pršet a sněžit
    jako v našich končinách.
  • 00:07:35 -Alliprandi, když stavěl
    dnešní německé vyslanectví,
  • 00:07:39 vyprojektoval terasy.
  • 00:07:41 Byly postaveny, ale za krátko byly
    znovu překryty krytinou,
  • 00:07:46 protože samozřejmě naše podmínky
    tomu nedávají moc šancí.
  • 00:07:51 -Jako krytina se na honosných
    domech používaly břidlice a pálené,
  • 00:07:54 ručně vyráběné tašky,
    takzvané prejzy.
  • 00:07:57 -Každá byla jiná.
    A než je v 18. století
  • 00:08:00 postupně nahradily bobrovky,
    působily střechy trochu neupraveně.
  • 00:08:04 -K luxusním materiálům
    dlouho patřil plech.
  • 00:08:07 Měděné pokrývky se tak dočkal
    třeba renesanční belvedér
  • 00:08:10 na Pražském hradě
    nebo letohrádek Hvězda.
  • 00:08:13 -Tady ovšem sehrál zásadní roli
    nezvyklý tvar stavby.
  • 00:08:16 A pak vítr.
    -Na těch cípech se utrhává vzduch,
  • 00:08:21 dělá se tam podtlak,
    který vede k tomu,
  • 00:08:24 že ty lehčí krytiny odtamtud
    odlétávaly.
  • 00:08:28 -Za 30leté války uloupili původní
    měď ze střechy,
  • 00:08:31 spolu s uměleckými poklady Prahy,
    Švédové.
  • 00:08:34 Tenhle materiál se na vrchol
    památky vrátil až před 40 roky.
  • 00:08:38 -Většinu obyvatel české kotliny
    nicméně chránily
  • 00:08:40 před nepřízní počasí
    slámové došky nebo šindele.
  • 00:08:44 -Ty se mnohde barvily, aby působily
    dojmem dražších pálených tašek.
  • 00:08:48 -Vyrábějí se dodnes,
    o čemž se teď společně přesvědčíme.
  • 00:08:56 -Šindel je jednou
    z nejtradičnějších
  • 00:08:59 střešních krytin.
    Jde o štípanou dřevěnou destičku
  • 00:09:02 opatřenou perem a drážkou.
    Až do 19. století hrál prim.
  • 00:09:06 Potom ho kvůli protipožárním
    předpisům
  • 00:09:08 začala nahrazovat břidlice.
  • 00:09:10 Na valašské roubenky
    ale prostě patří šindele.
  • 00:09:13 A tak se v Huslenkách podíváme
    pod ruce Tomášovi Macečkovi,
  • 00:09:16 který je postaru vyrábí.
  • 00:09:18 -Mám rád takové ty
    dřevostavby a ty památky.
  • 00:09:21 Nejdřív jsem chodil pokrývat,
    i šindelem.
  • 00:09:24 Naučil jsem se ty základy,
    než jsme to začali vyrábět
  • 00:09:27 ve větším množství.
  • 00:09:30 -Tomáš se vyučil elektrikářem.
    Pak ho ale vzpomínky na dětství
  • 00:09:32 strávené na chalupě prarodičů
    nasměrovaly jinam.
  • 00:09:36 -Ty šindelové střechy byly jak
    na chlévě, tak i na obytné budově.
  • 00:09:41 Museli umět vyrobit ty šindele
    sami,
  • 00:09:44 protože tehdy ještě firmy nebyly.
  • 00:09:47 -Pokud se nepletu, Pepo,
    tak Tomáš se podílel třeba
  • 00:09:50 na opravě dřevěných kostelů
    v Gutech, v Hodslavicích
  • 00:09:53 nebo v Albrechticích u Havířova.
    Je to tak? -Ano.
  • 00:09:56 A 4. podobným projektem byl
    svatostánek ve Velkých Karlovicích.
  • 00:10:00 Napočítala bys na něm
    45 tisíc šindelů.
  • 00:10:04 -Padlo tak do 100 kubíků.
  • 00:10:07 -A je to teda z těch okolních lesů
    to dřevo?-Vesměs ano.
  • 00:10:10 -Jak dlouho vám to trvalo,
    než jste ho dali do kupy?
  • 00:10:13 -Pracovali jsme na tom zhruba
    dva měsíce, po etapách.
  • 00:10:17 -Z jakého dřeva se vlastně šindele
    vyrábějí?
  • 00:10:19 Předpokládala bych, že z tvrdého.
    -Naopak, Iveto.
  • 00:10:22 Nejlepší je smrk, jedle
    nebo modřín.
  • 00:10:25 A právě ty jsme hledali my.
  • 00:10:27 Zkušené oko rozpozná už v lese,
    zda strom rostl
  • 00:10:29 pomalu, pravidelně
    a má tak rovná, hustá léta.
  • 00:10:33 -Jenže jistotu máš tak jako tak
    až na pile.
  • 00:10:36 -To bílé do kola, je bělové dřevo,
    takzvaná běl.
  • 00:10:40 Tu uštípneme pryč.
    Použijeme jenom to jádro.
  • 00:10:44 Vidíte, ty pravidelné letokruhy.
    -Teďka nás čeká co?
  • 00:10:47 -Teďka nás čeká opracování
    do podoby toho šindele
  • 00:10:51 na takzvaném strýčku.
  • 00:10:53 Tu destičku si upneme
    do takzvané tlamy.
  • 00:10:55 Nejdříve si srovnáme stranu,
    u které budeme frézovat drážku.
  • 00:10:59 -Kolik těch šindelů uděláte
    za hodinu?
  • 00:11:01 -50 kusů do hodiny se dá udělat.
  • 00:11:04 -Štípaný šindel je až 3krát
    trvanlivější než ten řezaný.
  • 00:11:07 Nedochází u něj totiž
    k narušení dřevních vláken.
  • 00:11:11 -A zkusil sis taky nějaký vyrobit?
    -To víš, že ano.
  • 00:11:14 Mimochodem, téhle podivné stoličce
    se v některých oblastech
  • 00:11:17 říká strýcova stolica
    nebo taky dědek.
  • 00:11:20 -Levou nohou řišlápnout...
    Obráceně. Poříz.
  • 00:11:24 -No, docela ostrej.-No, je.
    -Tady to je docela rovný.
  • 00:11:27 -Stačí to jenom tak trošinku
    to škrábnout.
  • 00:11:30 Čím míň do toho zasáhneme,
    tím líp.
  • 00:11:33 No, podívejte, není to tak špatné.
    -Jo?
  • 00:11:35 -Sice chvilku to trvalo,
    ale cíle jsme se dopídili.
  • 00:11:38 -To už máte hotovo?
    -Kdepak.
  • 00:11:40 Teď do šindele ještě vyfrézujeme
    drážku.
  • 00:11:43 Dřív se používal fugovník,
  • 00:11:45 což je v podstatě dvojruční nůž
    ve tvaru písmene V.
  • 00:11:48 -Koukám, že už můžete pokládat,
    viď?
  • 00:11:51 -Ano. Chalupa v nedalekém Halenkově
    čeká.
  • 00:11:53 Ta střech má zhruba... Kolik?
    -Tady ta? 230 metrů.
  • 00:11:57 Je tu ale asi 12 metrů nároží.
    A plus jdou tu ty kozuby.
  • 00:12:02 Děláme to většinou tak,
    že jeden jde s těma krátkýma
  • 00:12:05 a za ním jde druhý
    s těma delšíma šindelama.
  • 00:12:09 A potom se přidávají další
    už s další řadou.
  • 00:12:13 -Počkej, Pepo, co je to kozub?
    To jsem nikdy neslyšela.
  • 00:12:16 -To je taková malá předsunutá
    stříška ve štítu domu, Iveto.
  • 00:12:19 Najdeš na ní třeba
    letopočet dokončení stavby.
  • 00:12:22 -Její pokrývaní bude asi
    kapánek náročnější, ne?
  • 00:12:25 -To máš pravdu. Láďovi to ale jde
    od ruky jedna báseň.
  • 00:12:28 Za den zvládne položit
    až 15 m2 dřevěné krytiny.
  • 00:12:33 -Abychom mohli vytočit ten roh,
    na to potřebujeme zkosený šindel.
  • 00:12:38 Když děláme roh, tak se klade
    tou širší stranou dolů.
  • 00:12:41 Když se dělá úžlabí,
    klade se obráceně.
  • 00:12:44 -Netlučete hřebíky po každém
    prkénku, po každém šindeli?
  • 00:12:47 -Když je ten šindel
    úplně perfektní,
  • 00:12:50 tak se přibíjí ve spodní části
    všude. Všechny šindele.
  • 00:12:54 A na té horní každý pátý.
  • 00:12:57 Jednak mi to ukazuje
    tu lať pod tím,
  • 00:13:00 a potom je to taková jistota,
    že se to nezvedá.
  • 00:13:04 -Mimochodem, docela šikovný
    udělátko... Váš vlastní vynález?
  • 00:13:08 -Můj vynález to není,
    je to tady už historicky.
  • 00:13:11 Říká se tomu cáp.
    Je to na zavěšení na latě.
  • 00:13:15 Nemusím se bát, že mi to spadne.
    -Teď tam ještě šoupneme tenhle ten.
  • 00:13:20 -Teď by bylo vhodné
    přitlouct ho i na hoře,
  • 00:13:22 protože se trošinku zvedá.
  • 00:13:25 -Vidím, že šindele pokládáte
    přes sebe. Proč?
  • 00:13:27 -Tomu se říká dvojité krytí.
  • 00:13:29 Následující řada překrývá
    do poloviny tu předchozí.
  • 00:13:32 -Aha! Takže díky tomu,
    a dřevu plnému smůly,
  • 00:13:35 taková střecha asi déle vydrží.
    Mám pravdu?
  • 00:13:39 -Ano.
    Až 60 let.
  • 00:13:41 Přesto je důležitá pravidelná
    údržba
  • 00:13:44 a impregnace proti plísním
    a škůdcům.
  • 00:13:46 Třeba staletími prověřenou lněnou
    fermeží.
  • 00:13:49 -Proto u osvědčených receptů
    našich předků zůstaneme
  • 00:13:52 i v dalších minutách.
  • 00:13:54 Budeme podle nich vařit
    zlatavý mok.
  • 00:14:00 -Češi vypijí nejvíc piva na světě.
    Ročně 144 litrů na osobu.
  • 00:14:04 Co do popularity u nás vede
    to spodně kvašené plzeňského typu.
  • 00:14:09 -Nejstarší recept na tekutý
    chlebíček
  • 00:14:12 pamatuje víc než 5 tisíc let.
    Formou písně ho
  • 00:14:15 na hliněnou destičku vyryli
    ve starověké Mezopotámii.
  • 00:14:19 -Dnes se na planetě vyrábí
    nad 400 druhů piv.
  • 00:14:22 -Nejdražší typ lahvového se prodává
    v jednom londýnském baru
  • 00:14:25 a vyjde na 20 tisíc korun.
  • 00:14:28 Skladuje se 10 let
    a obsahuje 8% alkoholu.
  • 00:14:32 -Nutno ovšem dodat,
    že podobné voltáže
  • 00:14:34 se dají sehnat i mnohem levněji.
  • 00:14:40 -První zmínka o vaření piva
    v Uněticích pochází z roku 1557.
  • 00:14:44 Ale opravdový pivovar vyrost v obci
    až o bezmála dvě století později.
  • 00:14:50 Postavit ho nechali kněží
    z Pražské svatovítské kapituly,
  • 00:14:53 která ho pak pronajímala.
  • 00:14:55 Tekutý chlebíček se tady vyráběl
    až do 50. let minulého století.
  • 00:14:58 Poté zde bylo kde co.
    Hlavně sklady.
  • 00:15:01 Až v roce 2011 začal areál znovu
    sloužit svému původnímu účelu.
  • 00:15:05 A poděkovat za to může
    především manželům Tkadlecovým.
  • 00:15:08 Tak se s nimi jdeme seznámit,
    co říkáte?
  • 00:15:10 Koho to napadlo, že sem tu tradiční
    výrobu piva vrátí?
  • 00:15:14 -My se trošku dohadujeme
    s manželkou Lucií, koho to napadlo.
  • 00:15:18 Já si myslím, že mě.
    Ona si myslí, že ji.
  • 00:15:21 Ty první reálné úvahy,
    že bychom zde začali vařit pivo,
  • 00:15:24 byly někdy začátkem roku 2010.
  • 00:15:27 A v květnu 2011 jsme uvařili
    první várku.
  • 00:15:29 -Naši známí, když viděli,
    do čeho se hrneme,
  • 00:15:32 tak si ťukali na čelo.
  • 00:15:34 -Předpokládám, Iveto,
    že s chmelovým mokem
  • 00:15:36 měli Tkadlecovi co dočinění
    i předtím.
  • 00:15:39 -Profesně se mu věnovali
    už Štěpánovi rodiče.
  • 00:15:41 On sám jeho výrobu studoval.
  • 00:15:43 A s manželkou se dali dohromady
    v pivovaru, kde oba pracovali.
  • 00:15:47 Lucka je totiž pro změnu
    expert na vodní hospodářství.
  • 00:15:51 Jaké bylo to období čekání
    na první várku piva?
  • 00:15:54 -Manžel mě nutil to ochutnávat
    asi od pátého dne,
  • 00:15:57 kdy ještě bylo na spilce.
  • 00:16:00 A on tvrdil, jak je to strašně
    dobrý.
  • 00:16:02 Já jsem mu to nechtěla kazit.
    -Takže vám moc nešmakovalo, jo?
  • 00:16:04 -No.
    Ale nemohla jsem to říct.
  • 00:16:06 To ještě trvalo další dva týdny,
  • 00:16:09 než skutečně dozrálo
    a bylo opravdu dobrý.
  • 00:16:11 -Štěpáne, takže tohle jsou prostory
    toho původního pivovaru?
  • 00:16:14 -Byl tady sladovnický humnát.
  • 00:16:16 V podstatě tady se vytvářela
    ta kvalita toho únětického piva.
  • 00:16:18 Teďka jsme u základního kamene
    únětického pivovaru,
  • 00:16:20 který pochází z roku 1710.
  • 00:16:23 -Štěpáne, tady na tom základním
    kameni je ale nějaký nesmysl.
  • 00:16:25 Čtu: Nákladem welebneka pitolihradu
    pražského.
  • 00:16:30 Co to je? -To čtete špatně.
    Protože tam nejsou mezery.
  • 00:16:33 To je: Nákladem velebné kapitoly
    Hradu pražského.
  • 00:16:36 -No jo, máte pravdu!
  • 00:16:38 A já bych z kapituly udělala
    pitolihradu a welebníka.
  • 00:16:42 Máte třeba informace o tom,
    jak to pivo kdysi lidem chutnalo?
  • 00:16:46 -Co našel nějaký sběratel je,
    že únětické pivo
  • 00:16:49 se dováželo do Prahy a podtáčelo se
    místo plzeňského piva.
  • 00:16:53 To znamená, že ten majitel
    si koupil únětické pivo
  • 00:16:56 buď z důvodu ceny
    nebo z důvodu lepší kvality
  • 00:16:58 a prodával ho jako plzeňské pivo.
  • 00:17:01 -Tady výroba našeho únětického piva
    začíná.
  • 00:17:04 -Vy, pivovarníci, taky používáte
    odborný výraz - rmutování.
  • 00:17:07 Co to je?
  • 00:17:09 -Rmutování je fáze,
    kde dochází k výrobě sladiny.
  • 00:17:12 Ze škrobu, který je obsažen v tom
    zrně se vytváří jednoduché cukry,
  • 00:17:16 které ty kvasinky,
    které tam později přidáme,
  • 00:17:19 jsou schopny zpravovat.
    V momentě, kdy sladinu
  • 00:17:22 svaříme s chmelem,
    tak už je to mladina.
  • 00:17:24 -Sladinka
    je prý dobrá na hlasivky.
  • 00:17:26 To bych potřebovala.
    -Doporučuju s rumem.
  • 00:17:29 -No, pro jistotu bych se držel
    zdejšího pivečka. -Neboj.
  • 00:17:32 Jdeme do spilky, kde se do mladiny
    přidávají kvasinky.
  • 00:17:35 -A ty přemění cukr
    na alkohol a oxid uhličitý.
  • 00:17:39 Jak dlouho jim to trvá?
    -Něco málo přes týden.
  • 00:17:41 Pak klesnou ke dnu a další měsíc
    na nich pivo leží ve sklepě.
  • 00:17:45 Proto se mu taky říká ležák.
    Tímto dokvašením
  • 00:17:48 se zbaví zbytkových cukrů
    a je správně hořké.
  • 00:17:52 Tohle pivo vypadá jako kapučíno,
    ale tohle vypadá jako latté.
  • 00:17:56 -Je to způsobeno tím,
    že tady v té fázi
  • 00:17:59 je to kvašení teprve na začátku.
  • 00:18:02 Kdežto tady v té kádi to kvašení
    už je téměř u konce.
  • 00:18:05 -Aha, takže to je mladší pivo.
    proto je takové zelené.
  • 00:18:09 Je to zelenáč.
    -Přesně tak.
  • 00:18:11 Pivu, které jde ze spilky
    do sklepa,
  • 00:18:13 se občas taky říká zelené.
    -To jsem nevěděla.
  • 00:18:16 A vidíte, trefila jsem se.
    -Tak dej Bůh štěstí.
  • 00:18:19 -Tak já ochutnám, jestli teda
    vám Pán Bůh přál nebo nepřál.
  • 00:18:22 Jak to říkají ti zkušení pivaři?
    Jako křen.
  • 00:18:26 Štěpáne, způsobů čepování piva
    je hodně. Co vy preferujete?
  • 00:18:30 -My preferujeme takzvaně
    na hladinku.
  • 00:18:32 To znamená, že je pivo načepovaný
    najednou.
  • 00:18:34 -Já jsem to kdysi, po vysoké škole,
    dva roky dělala.
  • 00:18:37 Ale to už je dost dlouhá doba,
    takže jsem to nejspíš zapomněla.
  • 00:18:40 Takže zkusíme.
    Já už bych to rovnala, ne?
  • 00:18:43 -Jste lepší než já.
    -Cha cha. Já jsem to nezapomněla.
  • 00:18:48 Tak já jsem si tam venku přečetla,
    že berete brigádníky.
  • 00:18:51 Na víkendy.
    Tak mě berete?
  • 00:18:53 -Jestli máte zájem, tak určitě jo.
    V sobotu v 10 tady.
  • 00:18:56 -Tak já se u tebe
    na jedno zastavím. Nebo na dvě.
  • 00:18:59 -Platí, Pepo.
    Teď se ale ponoříme
  • 00:19:01 do historie výroby tekutého
    chlebíčku.
  • 00:19:08 -Jako první vařili v české kotlině
    pivo Keltové.
  • 00:19:11 A pro hořkost do něj sypali
    třeba puškvorec.
  • 00:19:14 -Podle legendy měl pivovarníkům
    chmel darovat
  • 00:19:17 až svatý Gambrinus, jejich patron.
    Archeologické nálezy ale dokazují,
  • 00:19:21 že ho do nápoje dávali
    už staří Slované.
  • 00:19:24 -Svého ochránce si našli
    i výrobci sladu.
  • 00:19:28 -U sladovníků je to svatý Václav.
  • 00:19:30 Na korouhvi bývá vyobrazen
    s českým lvem.
  • 00:19:33 A pak tam můžeme vidět
    základní nástroje sladovníků.
  • 00:19:36 Limpa, to bylo to hrablo,
    který se rozhrabával slad.
  • 00:19:40 -První pivovar u nás stál
    už v roce 970 na Pražském hradě.
  • 00:19:44 Patřil konventu benediktinek
    u svatého Jiří.
  • 00:19:48 -Nutno ovšem dodat,
    že vaření zlatavého moku
  • 00:19:50 nebylo jen církevní záležitostí.
  • 00:19:53 -Právo vařit pivo
    měl v podstatě každý měšťan.
  • 00:19:56 Ale zvali si na to odborníky.
    A to byli sladovníci.
  • 00:20:00 A zvali si sládky.
  • 00:20:02 -Šlo o nápoj uvařený za pomoci
    takzvaného svrchního kvašení,
  • 00:20:05 které je velmi náchylné
    na nečistoty.
  • 00:20:08 Jeho výroba se proto sládkům
    často zvrtla.
  • 00:20:11 -Do středověkých piv
    se přidávala řada věcí.
  • 00:20:15 Například pelyněk,
    různé další hořké rostliny,
  • 00:20:18 ale také volská žluč, saze
  • 00:20:21 nebo se tam strouhaly
    údajně i víka od rakve.
  • 00:20:25 -Tyhle ingredience měly mok chránit
    před zkázou a zakrýt jeho vady.
  • 00:20:29 Nicméně přesto,
    nebo možná právě proto,
  • 00:20:32 skončila někdy celá várka
    v kanále.
  • 00:20:35 -A třeba v dnešní Mekce tekutého
    chlebíčku, v Plzni,
  • 00:20:38 ho jednou vylili na náměstí,
    protože se vůbec nedal pít.
  • 00:20:41 -A to byla poslední kapka,
    po níž se tamní měšťané domluvili,
  • 00:20:44 složili a postavili si
    společný pivovar.
  • 00:20:47 -Poslali své zástupce do Bavorska,
    do Rakouska i do Anglie.
  • 00:20:51 Výsledkem toho bylo, že v Plzni
    vařil bavorský sládek Groll,
  • 00:20:56 který použil novou, u nás
    do té doby nepoužívanou
  • 00:21:00 technologii s kvasnicemi pro spodní
    kvašení.
  • 00:21:03 -Psal se rok 1842, kdy světlo světa
    spatřila první várka
  • 00:21:06 slavného plzeňského ležáku.
    -A od těch dob hraje u nás
  • 00:21:10 tahle metoda výroby pěnivého moku
    prim, hlavně v malých pivovarech,
  • 00:21:14 které tu v posledních letech
    rostou jako houby po dešti.
  • 00:21:18 Ovšem často zkoušejí
    i jiné receptury.
  • 00:21:21 -A my vás teď do několika z nich
    zavedeme.
  • 00:21:27 -Ve Vrchlabí fungoval
    hraběcí pivovar už od roku 1533.
  • 00:21:31 A pivo se pak ve městě vařilo,
    s krátkými přestávkami,
  • 00:21:34 vlastně donedávna.
    A bylo vynikající.
  • 00:21:37 Pěnivý mok se v Krkonoších
    vaří i dnes.
  • 00:21:40 Nově v menších pivovarech,
  • 00:21:42 které si můžete projít
    díky zdejší pivní stezce.
  • 00:21:45 Čeká vás několik rekordů
    i odměna za vypité půllitry.
  • 00:21:49 -Naše rodina historicky podnikala
    v obuvnictví.
  • 00:21:53 A my jsme se v podstatě s tátou
    rozhodovali založit firmu.
  • 00:21:56 Cílem bylo dělat něco českého,
    abychom si na to mohli sáhnout.
  • 00:22:00 Sklo, porcelán, pivo, boty.
    A vyhrálo to pivo.
  • 00:22:02 -A tak začali vařit klasické
    ležáky, ale především Ale,
  • 00:22:05 tedy svrchně kvašená piva
    vyráběná z ječného sladu
  • 00:22:09 a speciálních kvasnic,
    které pracují hodně rychle.
  • 00:22:12 Dříve se do nich přidávala
    směs bylin místo chmele.
  • 00:22:14 Dnes ale většina sládků
    zelené zlato preferuje.
  • 00:22:18 -Speciální chmel na anglický typy
    piv dovážíme
  • 00:22:22 třeba z Ameriky nebo z Anglie.
    Máme v nabídce Summer Ale,
  • 00:22:26 které se skládá
    ze tří druhů amerických chmelů.
  • 00:22:29 To pivo je krásně voňavý,
    úžasně hořký,
  • 00:22:31 ale zároveň vás osvěží.
    -A je, Pepo, pravda,
  • 00:22:34 že v Anglii se v některých
    oblastech vaří Ale
  • 00:22:37 podle receptů z 18. století?
    -Ano.
  • 00:22:40 Třeba stále oblíbený Peal Ale
    se zrodil někdy kolem roku 1700.
  • 00:22:44 Obsahuje slad,
    který se suší koksem.
  • 00:22:47 O století mladší je IPA:
    India Pale Ale.
  • 00:22:51 Je hořký a obsahuje
    větší množství alkoholu.
  • 00:22:53 To proto, že kdysi z Britských
    ostrovů
  • 00:22:56 putoval až do Indie
    a nesměl se cestou zkazit.
  • 00:22:59 -A jak silná piva
    se dají tímto způsobem uvařit?
  • 00:23:02 -I 20stupňová.
    U Hendrychů dělají 10 a 16.
  • 00:23:06 A na další zastávce už zmíněné
    stezky,
  • 00:23:08 v Pivovarské baště ve Vrchlabí,
    si můžeš dát třeba 18.
  • 00:23:13 -Tady jsem spojil trošičku
    tu technologii výroby ležáků
  • 00:23:17 s tou výrobou Aleů.
    Takže je to spodně prokvašený,
  • 00:23:21 ale zároveň ten chmel
    dávám za studena,
  • 00:23:24 takže je tam velice intenzivní
    chmelový aroma.
  • 00:23:27 Tyhle chmely jsou vyšlechtěný tak,
    aby tam přidávaly
  • 00:23:31 všelijaký ovocný tóny ty silice,
    které právě nesou ty tóny
  • 00:23:34 toho tropického ovoce.
    Přejdou do toho piva
  • 00:23:38 a jsou tam fakt tak velice zajímavě
    cítit, vonět.
  • 00:23:43 -Já jsem Ale ochutnala jen jednou.
    Byl silný a hořký.
  • 00:23:47 -Za to může taky chmel.
  • 00:23:49 Některé odrůdy totiž dodávají
    ovocné příchutě.
  • 00:23:52 Jiné právě extrémní hořkost.
    A některé rovnou obojí.
  • 00:23:55 -Tak to je hotová alchymie, co?
    -Je.
  • 00:23:58 Jenže právě ona pestrost
    milovníky zlatavého moku baví.
  • 00:24:02 -V těch nádobách nic není.
    Co tam bude, až tam něco bude?
  • 00:24:06 -Dneska budeme rozvářet tmavé pivo.
    Tím pádem máme 4 druhy sladu.
  • 00:24:10 Přes světlý plzeňský slad...
    Čokoládové...
  • 00:24:15 -Na čokoládovou příchuť
    by tedy nachytal i mě.
  • 00:24:18 Ale když tě tak pozoruji,
    drahý kolego,
  • 00:24:20 myslím si, že největším hrdinstvím
    na této stezce
  • 00:24:23 je dojít střízlivý až do cíle.
    -To ano.
  • 00:24:26 Mnozí to zvládnou
    jen s vypětím všech sil.
  • 00:24:29 Čeká je ovšem
    zasloužená výšková prémie.
  • 00:24:31 Luční bouda je totiž
    pivovarským unikátem.
  • 00:24:35 -Je to nejvýš položenej pivovar
    ve střední Evropě.
  • 00:24:39 Je 1410 metrů vysoko.
    Takovou zajímavostí je,
  • 00:24:42 že bod varu je tady
    při 94 stupních.
  • 00:24:45 -A jak je to možné, Pepo?
  • 00:24:47 -Jednoduše!
    Díky nižšímu tlaku vzduchu.
  • 00:24:49 Mimochodem, na vaření tu používají
    vodu z pramenů Bílého Labe.
  • 00:24:53 Jeho stružky protékají zdejšími
    sklepy,
  • 00:24:56 kde dokonce chovají
    pstruhy a lipany.
  • 00:24:58 -A dělají tu Ale nebo ležák?
    -Oba typy.
  • 00:25:01 Ale návštěvníci dávají přednost
    české klasice. Jmenuje se Paroháč.
  • 00:25:06 Zřejmě podle stáda jelenů,
    které tady přebývá.
  • 00:25:09 -Hm, škoda, že už musíme končit.
  • 00:25:12 A to nejen putování
    krkonošskou přírodou,
  • 00:25:14 ale i celé naše letošní
    Toulky za cechy a řemesly.
  • 00:25:18 -Tak se mějte krásně, přátelé.
  • 00:25:20 A při svých cestách po zemích
    českých nespěchejte,
  • 00:25:23 ale pozorně se dívejte kolem sebe.
  • 00:25:25 -Byla by škoda přehlédnout
    stopy mistrů,
  • 00:25:28 kteří vytvořili nebo právě formují
    náš svět.
  • 00:25:30 Na viděnou někdy příště.
  • 00:25:36 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2016

Související