14. března 2011

Lidová moudrost říká dvakrát měř a jednou řež. Na ministerstvu kultury si ovšem zřejmě z lidových mouder hlavu nedělají: chtějí napřed řezat a pak měřit. Řezat chtějí do Státní opery Prahy, lépe řečeno, stále silněji se objevují úvahy o jejím sloučení s Národním divadlem. Jasné slovo ale zatím nepadlo. Místo přesně promyšleného plánu a strategie, jak ho docílit, zatím úřad předvádí spíše zmatené improvizace, které našly nulové pochopení u odborné veřejnosti doma i v zahraničí. Situaci okolo slučování zachytila reportérka Lucie Sehnalová.

Asi dvacet tisíc dětí v Česku žije v ústavech a hledá rodinu. To je na evropské poměry velmi vysoké číslo, Evropa nás za to pravidelně kritizuje. Hledání rodiny pro opuštěné děti se mezi jinými zabývá například Fond ohrožených dětí. Dělá to tak, že jejich fotografie umisťuje na svých webových stránkách. Zakladatelka fondu Marie Vodičková říká, že právě díky fotografiím našla rodinu už nejméně stovce z nich. Teď ale narazila.

Paní Horáková z naší další reportáže, je přesvědčená, že brzy zemře. Prožívá dokonce předsmrtné křeče. Ve skutečnosti ale neumírá. Není dokonce ani fyzicky nemocná. Jen si to namlouvá. Trpí vážnou psychickou poruchou. Toho využila její bývalá kamarádka, která ji nejdřív pomáhala. Její pomoc však rozhodně nebyla nezištná, nakonec stála nemocnou paní střechu nad hlavou. Ze své poruchy ještě vyléčená není, zato z kamarádství ano. Paní Horákovou zpovídala reportérka Jana Neumannová.