iVysílání

přehrát vše

• 

  00:33 do playlistu

  NOIVA
  V Těšíně u mostu Přátelství byla v meziválečném období postavená nevšední polokruhová budova s ochozem - kavárna AVION. Rosalie Weisnerová, známá těšínská restauratérka se rozhodla postavit svůj podnik v r. 1933 (podle plánu známého těšínského stavitele Václava Nekvasila) a na tomto funkcionalistickém objektu umístila nápisy v češtině, polštině a němčině: Kavárna - Kawiarnia - Kaffehaus. Kavárna zde fungovala pouhých 7 let. Prosklená budova byla totiž vážně poškozená při výbuchu mostu v září 1939 a pak ji Němci zabrali jako židovský majetek.
  Tak skončila reálná kavárna. Zůstaly jen dobové fotografie - a také "genius loci", který fascinoval a inspiroval mnohé umělce. Třeba Renatu Putzlacher a Jaromíra Nohavicu, kteří se spolu s herci Těšínského divadla rozhodli pokračovat v objevování dávné atmosféry tohoto místa a vytvořili pásmo literárně-hudebně-poetických pořadů "V kavárně AVION, která není". První se konal v roce 1996.
  Vzpomínka na těšínskou kavárnu se objevila i v rámci známého televizního cyklu Šumná města, režiséra a scenáristy Radovana Lipuse. Na téma kavárny AVION, která není, vzniklo ještě několik rozhlasových a televizních pořadů, byly napsány desítky článků, dokonce i vědecké práce. Bez Kavárny Avion a jejich dvojjazyčných hudebně-poetických pořadů by určitě nevzniklo v roce 2004 úspěšné česko-polské představení Těšínského divadla s názvem Těšínské niebo. Jeho autoři, Jaromír Nohavica, Renata Putzlacher a Radovan Lipus se netají tím, že jim dávná kavárna učarovala.
  A pak přišel čas, že se sny splnily - díky snahám nadšenců, místních podnikatelů, českotěšínské radnice (která napsala projekt a zajistila finanční podporu z fondů EU) a mnoha dalších se Avion zrodil jako příslovečný fénix z popela - sice jen jako replika, ale na stejném místě a podle dochovaných fotografií (dokonce i co se týče interiéru kavárny, který také navozuje atmosféru meziválečných let). Objekt se sice nejmenuje AVION (název už dřív používala jiná síť kaváren a přes všechny snahy dohodnout se od jeho užívání neustoupila) ale NOIVA, ovšem tento zrcadlový název není pro nikoho nerozluštitelnou hádankou. NOIVA má ambici uchopit genia loci tohoto zvláštního místa a znovu vytvořit prostor pro multinárodní a multikulturní setkávání, navázat na odkaz umělců či vzdělanců, kteří na tomto území žili nebo zanechali své stopy.

• 

  10:50 do playlistu

  Rychlý přehled
  

• 

  12:50 do playlistu

  Rok zajíce
  

• 

  14:33 do playlistu

  VIP Romové
  Na krátkých příbězích několika vzdělaných Romů ukazujeme aktuální stav romské problematiky.
  MICHAL MIKO je z Rokycan, má 25 let a vystudoval sociální práci na soukromé Romské střední škole sociální. Hovoří anglicky, španělsky, polsky, romsky a česky. Působil v několika meziskových organizacích a má zkušenosti s prací pro Evropskou komisi. V současné době studuje romský jazyk a romistiku na Univerzitě Karlově. Rodiče nemají prakticky žádné vzdělání. Michalův bratr rovněž studuje VŠ. Ve společnosti neustále přežívá názor, že Rom, ač s vysokoškolským diplomem v ruce, je prostě méněcenný. To je začátek bludného kruhu - romské děti nemají přístup k dalšímu vzdělávání, etnikum je sociálně slabé, předsudky v české společnosti jim prakticky znemožňují jakékoliv další uplatnění - Rom je člověk, který pouze máchá krumpáčem a háže lopatou. Vzdělání je jedinou cestou ke zlepšení romské situace.
  PAVEL BILY je z Prahy, pracuje jako romský asistent. Vystudoval evangelickou střední školu, studuje dálkově magisterský obor a pracuje na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze. Školu navštěvuje 80 % romských dětí většinou ze sociálně slabých rodin. Na škole mají spoustu dětí, které bydlí na různých ubytovnách, kde nemají ani sprchu. Živoření způsobuje další problémy - drogy, kriminalita, alkohol. Děti nemají ani svačinu nebo základní pomůcky. Podle Bilyho by řešením byly např. Azylové domy (s rozšířenou nabídkou sociálních programů, které by nahradily ubytovny. Romové by se naučili základní věci - pracovat, platit nájem, aby začali od nuly a jejich život mohl být kvalitní. Mnozí jsou na sociálních dávkách a to se jim bohužel vyplácí.

Přehrát vše