7. prosince 2017

Dlouhé extrémní štreky na kolech, lyžích nebo saních považuje většina z nás za výzvy pro tvrdé chlapy. Hrdinka naší první reportáže ale tyto představy boří. Na první pohled křehká dvaadvacetiletá studentka z Prahy Markéta Marvanová s nimi totiž dokáže držet krok. Navíc je i poráží. Třeba v Laponsku zvládla dokončit jeden z nejobtížnějších závodů světa. Což se před ní nikomu nepovedlo. A proč to všechno dělá? Miluje divokou přírodu, místa, která nejsou naší civilizací až tak zasažena. Právě tam se prý nejvíc potkává sama se sebou a dokáže se poprat i se svými strachy. O své cestě od spinningového kola až za polární kruh vyprávěla Evě Kroupové.

Už jste někdy slyšeli o malování ohněm? Ne, nežertujeme. Někteří umělci opravdu s jeho pomocí dokáží vykouzlit neuvěřitelné věci. Akty, nejrůznější abstrakce i portréty. Většina z nich využívá hlavně kouř a jeho působení na papír či plátno. Vystudovaný restaurátor Ladislav Vlna ovšem tvoří přímo plamenem. A se svými neobvyklými obrazy slaví úspěch po celém světě. Unikátní techniku, kterou sám vyvinul, nazval metalurgickou malbou. Tak se jdeme podívat, jak jeho pozoruhodná díla vznikají.

Na světě žije přibližně deset tisíc druhů ptáků. Jenže víc než 1200 hrozí vyhubení. Ornitologové se proto snaží co nejvíc z nich zachránit. I kvůli tomu zkoumají jejich chování. Ke světovým špičkám v oboru patří naši vědci. Ti kupříkladu zjistili, že někteří opeřenci mají mozkovou kapacitu srovnatelnou s primáty. A že třeba vrány a havrani patří k nejchytřejším zvířatům vůbec. Dovedou prý logicky uvažovat a dokonce plánovat. A papoušci si zase nejen zapamatují stovky slov, ale taky chápou jejich význam. Uznávaným expertem v oboru je i Václav Beran z Ústí nad Labem. Při své takřka detektivní práci objevuje vzácné jedince v místech, kde by je nikdo nečekal. Na jednu z takových výprav ve stylu Indiany Jonese se s ním vydal kolega Jan Kiss.

Ve výčtu toho, co jsme my Češi dali světu, nemůžou chybět hromosvod, lodní šroub či kaplanova turbína. Plzeňské pivo, špekáček nebo kostka cukru. A taky kontaktní čočky. Tato, pro víc než sto miliónů lidí nepostradatelná, pomůcka je neodmyslitelně spjata s profesorem Otto Wichterlem. Nenápadný chemik z Moravy měl na svém kontě celkem 150 vynálezů a patentů. Díky němu třeba dámy odhodily punčocháče a začaly nosit silonky. Byl prý velmi šikovný. Mluvil osmi světovými jazyky a získal řadu mezinárodních ocenění. V roce 1993 byla podle něj dokonce pojmenována jedna z planetek Sluneční soustavy. Po stopách jeho nejslavnějšího objevu se vydala Jindra Pelikánová.

Dobrodružstvím v exotických končinách daleko za hranicemi naší země jsme dnešní Gejzír začali a v podobném duchu ho taky skončíme. Hrdinou naší poslední reportáže je cyklista tělem i duší, který kolu propadl už v dětství. Jenže pak mu obyčejná klukovina na školním výletě obrátila život vzhůru nohama. Po úraze mu ochrnuly nohy a částečně i ruce. Ale nevzdal se. A dnes ve svých 26 letech objevuje svět na takzvaném handbiku. Společně s kamarády už projeli třeba Island, Palestinu nebo Izrael. A snaží se ukázat lidem s podobným osudem, že ani po pádu na pomyslné dno život nekončí. Seznamte se s mužem s velkým M. Jiřím Čeloudem z Prahy.