iVysílání

Milá Markétko a Jirko !

Pamatuji si vás oba z Motola, kdy jste chodili na dětskou onkologii. Ani se mi nechce věřit, že už je to 20 let, co vznikl "Klíček". Ve velmi skromných podmínkách jste začínali a přitom moc pomáhali rodičům (ubytování v Motole...) i dětem (vzpomínám, jak jste udělali setkání rodičů a některých dětí, které mohly z nemocnice u vás doma na Smíchově - udělali jste "domeček" pro holčičku, která, bohužel, z nemocnice nakonec nemohla a zanedlouho umřela....) Já měla to štěstí, že jsem mohla být se synem 3 měsíce v nemocnici na pokoji-ztráta imunity- až do konce. Následoval hrozný rok pro mne, manžela i dceru...... Mnoho věcí, které se pak staly, se odvíjejí od smrti Jindry. Stýská se mi po něm, ale vím, že je v dobrých rukou.
Vám oběma chci moc poděkovat za pomoc dětem a rodičům, občas sleduji vaši práci (Malenovice... ( Bůh žehnej vám i vaší práci. Děkuji.

Dobrý den, chtěla bych vám poděkovat za vaši nelehkou práci, které si moc vážím a hluboce před vámi smekám. Patří vám můj velký obdiv. Vím, o čem vaše práce je, neboť sama pracuji jako zdravotní sestra v hospicové péči. Přeji hodně lásky, sil a zdaru na vaší životní cestě.

Udělali jste strašně moc práce! Přeji vám ještě moc a moc sil, aby se vám to podařilo dotáhnout až do konce.

Jen více takových zařízení a více diskuzí nad umíráním (dětí i seniorů), které je v naší společnosti odsouváno na okraj... Přeji Klíčku dlouhý život.