Epizoda 7/13

Karel Kuběna se svým synem se rozhodli přivést na český trh službu, díky níž se vám mohou vrátit vaše ztracené klíče. Stačí mít na nich přívěsek, se kterým ho jejich nálezce hodí do schránky. Pošta pak klíče pošle na centrálu služby, a ta pošle klíče vám. Nápad, který úspěšně funguje v některých okolních zemích vypadal slibně, když se ale investoři zeptali, jak se o této službě dovědí zákazníci, dostali odpověď, že tento úkol chtějí oba podnikatelé svěřit reklamní agentuře. To se jim vůbec nelíbilo, a když navíc zjistili, že Karel Kuběna by kvůli tomuto podnikání neopustil svoji advokátní praxi a veškerá práce by tak byla pouze na bedrech jeho otce, bylo rozhodnuto. Doupětem pětkrát zaznělo: „Nemám zájem“.

Karel Erben byl dalším z podnikatelů, kteří se rozhodli využít doupě a čas investorů především k hlásání svého názoru. Je totiž přesvědčen, že v českém zdravotnictví dochází ke komplikovanému spiknutí, jehož obětí jsou částečně lékaři, a především pacienti. Farmaceutické firmy totiž podle pana Erbena tají, že účinnou léčbu jsou schopny zajistit namísto drahých léků i některé mnohem dostupnější a lacinější vitamíny, a pacientům se tak nedostává správné léčby. Proti tomu se vzápětí ohradil Michael Rostock, který má v rodině i lékaře. Ani ostatní investoři neměli pro pana Erbena pochopení. Plán utratit jejich peníze za sérii placených článků v reklamním prostoru novin a po vypuknutí veřejné diskuse získat náhradu za utrpěnou škodu od státu je nenadchnul, a pan Erben tak odešel z doupěte s prázdnou.

Arnošt Redl je vynálezce, který má na kontě už 6 vynálezů, o většinu z nich ho podle jeho slov ale okradly velké firmy. Coby otec se teď rozhodl vyřešit kojení dětí z lahve tak, aby mléko bylo vždy rychle po ruce a hlavně teplé. Svůj nápad na rychlý ohřev mléka ale donesl do studia jen ve stádiu modelu, nikoliv funkčního prototypu. A to byl kámen úrazu. „Od roztomilého nápadu k fungujícímu byznysu je strašně dlouhá a složitá cesta,“ konstatovala Dana Bérová a doporučila Arnoštovi, aby raději spojil své síly s velkými firmami dřív, než mu nápad opět ukradnou. Ani ostatní investoři neměli v této fázi zájem, pouze Michael Rostock Arnošta vyzval, aby se mu přihlásil, až bude mít funkční prototyp.

Další programátor, který se rozhodl vylepšit vyhledávač Google – to nejspíš proběhlo hlavou investorům, když před ně Libor Sobotík předstoupil. To, co zpočátku vypadalo jako kuriozita, se ale brzy ukázalo jako vážně míněná, a především funkční záležitost. Tomio Okamura měl sice pocit, že nedostal dostatečné podklady a brzy po něm odstoupili z vyjednávání i Marta Nováková a Ivan Pilný, Dana Bérová a Michael Rostock ale zariskovali. Buď to fungovat bude, anebo nebude – taková byla jejich jednoduchá úvaha. Pokud Dipito nefunguje a Libor si vymýšlí, investice nakonec neproběhne, v opačném případě jsou tu zajímavé vyhlídky do budoucna. Investoři tedy mohou hlavně získat – a to se jim vždy líbí. Jejich nabídka sice tentokrát zněla na 150 000 Kč od každého za celkový podíl 20 %, ale Libor Sobotík i přesto souhlasil – a investici tak získal.