Epizoda 4/13

Ivo Borovec přišel do doupěte i se svojí dcerou. Společně chtěli rozjet byznys s energetickým nápojem z cukrové třtiny. I když byli ale exkluzivními distributory pro Česko a měli bohaté zkušenosti s podnikáním v jiné oblasti, na investory dojem neudělali. Nejen, že většině z nich nápoj nechutnal, ale neuspěli ani s argumentem, že nápoj nemá konkurenci. A jejich představu o tom, jak by nápoj dostali do regálů obchodů, rozmetala Marta Nováková jako naprosto naivní. „Nedokážu si představit, že je to horší než v oblasti elektra,“ oponoval Ivo Borovec, Marta Nováková si ale stála za svým: „Je to ještě horší.“ A stejně jako ostatní neměla o investici zájem.

Adam Milata byl distributorem plastové dlažby skládající se jako puzzle. Investory jeho projekt mimořádně zaujal, brzy se ale i v jeho prezentaci začaly objevovat trhliny. Nejen, že nešlo o jeho nápad, ale neměl především představu o tom, jak dá o svém projektu vědět veřejnosti. Marketingový plán, který investorům předložil, byl z jejich pohledu naprosto nedostatečný, navíc neměli v této oblasti žádné zkušenosti a tak si netroufali mu v dobývání trhu pomoci. Zvlášť když Adam neplánoval věnovat se projektu naplno. Nakonec tak i přes dobrý začátek přišel postupně o všechny investory včetně Marty Novákové, která se chystala investovat.

Tak trochu jiní kluci od počítačů Petr a Lukáš rozjeli internetový projekt, který by měl filmovým fanouškům umožňovat sdílení zážitků a informací o sledování filmů na počítači a v DVD mechanikách. Fanouškovský projekt už běží a snaží se následovat úspěch podobně zaměřeného celosvětově oblíbeného serveru last.fm. Lukáš a Petr ale investory zas a znovu přiváděli investory v úžas, když na otázku, jaká je jejich obchodní strategie, odpovídali, že vycházejí z předpokladu, že server bude mít obrovskou návštěvnost. A když nedokázali přijít s jinou odpovědí, odešli nakonec s prázdnou.

I poslední projekt se týkal internetu, internet v něm ale umožňoval reálná setkání lidí ve věku kolem 30 let. I tento projekt už úspěšně běží, negeneruje ale dostatek peněz. To bylo také pro investory jedno z největších proti, nakonec se ale tři z nich dohodli s tím, že jejich cílem nebude dlouhodobé fungování serveru, ale jeho výhodný prodej v relativně blízké budoucnosti. Investoři žádali také o mnohem vyšší procenta, než Martin nabízel – a nakonec je získali. Martin tak sice přišel o větší podíl, než na začátku zamýšlel, ale získal tři investory s bohatými zkušenostmi v oblasti internetu. Udělal dobře? A udělali dobře oni? Vyjádřete se v diskusi.