iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 11. 2008
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

198 hlasů
41046
zhlédnutí

Houby, houby, houby...

Dokument o výjimečném postavení českých mykologů ve světě i o naší národní vášni

56 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Houby, houby, houby...

  • 00:00:02 Většina z nás vchází od jara
    do podzimu do lesa s vidinou
  • 00:00:06 košíku naplněného obřími
    a zdravými hřiby, křemenáči,
  • 00:00:10 bedlami, liškami a kochá se
    budoucími kulinářskými sny.
  • 00:00:14 Houbaření je celonárodní sport,
    pro mnohé adrenalinový,
  • 00:00:18 jehož cílem je najít a sníst,
    usušit či naložit
  • 00:00:22 co největší množství hub.
    Nepočetnou, malou skupinku tvoří
  • 00:00:26 lidé, kteří v houbách nevidí
    pouze chutný doplněk stravy,
  • 00:00:30 ale nekonečný zdroj
    vědeckého bádání.
  • 00:00:33 Jsou to profesionální
    a amatérští mykologové.
  • 00:00:36 Právě s nimi jsme strávili
    několik červnových dnů.
  • 00:00:52 Amatérská mykologie
    se velmi liší od profesionální,
  • 00:00:58 protože pro profesionála
    je to jeho práce,
  • 00:01:01 zabývá se tím od rána,
    když přijde do práce,
  • 00:01:04 do té doby, než práci opustí.
    Pak je na něm,
  • 00:01:07 jestli půjde do terénu
    a bude se jí věnovat i po večerech.
  • 00:01:10 Amatérský mykolog
    je v tomto znevýhodněn,
  • 00:01:13 že chodí do své řádné práce,
    a teprve ve svém volném čase
  • 00:01:16 na úkor jiných aktivit
    se může věnovat mykologii.
  • 00:01:21 Jeho šance je, když chce
    být v nějakém oboru dobrý,
  • 00:01:24 zabývat se konkrétním daným rodem,
    o tomto rodu získávat poznatky,
  • 00:01:29 naučit se ho hlouběji poznávat
    a pak dále spolupracovat
  • 00:01:33 s ostatními amatérskými
    nebo profesionálními mykology
  • 00:01:36 při určování těchto druhů.
  • 00:01:41 Pro představu mykolog amatér
    odchází do lesa vyzbrojen
  • 00:01:46 fotoaparátem a instinkty stopaře,
    se zájmem si prohlédne
  • 00:01:50 hřiba satana, o němž ví,
    že uvařený již není jedovatý.
  • 00:01:54 Vyfotí dřevnatku kyjovitou,
  • 00:01:57 hvězdovku trojitou.
  • 00:02:01 Zhlédne chřapáče kadeřavého
    a ohnivce zimního.
  • 00:02:08 Zdokumentuje rosolovce červeného
    s rosolozubem huspenitým
  • 00:02:13 a usměje se nad krásou
    smrže vysokého.
  • 00:02:16 Jinými slovy - jeho znalosti
    jsou opravdu hluboké.
  • 00:02:28 Mluvíme-li o mykologii,
    snad každému se vybaví
  • 00:02:32 jméno velkého propagátora
    Františka Smotlachy.
  • 00:02:34 Málokdo ale zná
    jeho zasloužilé předchůdce.
  • 00:02:39 První prokazatelně byl
    jihočeský rodák ze Soběslavi
  • 00:02:46 učitel Jan Bezděk,
    který napsal knihu
  • 00:02:49 s příznačným názvem
    Houby jedlé a jim podobné jedovaté,
  • 00:02:54 k čemuž byl připojen barevný
    Atlas hub Václava Luňáčka
  • 00:02:59 s velmi pěknými
    a výstižnými obrázky.
  • 00:03:04 Druhý byl doktor Jan Macků,
    moravský mykolog, profesor,
  • 00:03:10 který napsal malou knížku,
    ale byl to určovací klíč,
  • 00:03:16 který se jmenuje Český houbař.
    Ten vyšel v roce 1913.
  • 00:03:22 Jako třetí by byl
    doktor Smotlacha,
  • 00:03:27 který napsal celou řadu knih,
    jako je Přehled hub,
  • 00:03:32 Padesát druhů hub,
    které doporučujeme sbírat,
  • 00:03:37 a různé atlasy kapesní.
  • 00:03:40 Další byl Václav Melzer,
    to byl učitel.
  • 00:03:45 Později žil v Domažlicích.
    Napsal knížku Praktický houbař.
  • 00:03:51 Sice nemá barevná vyobrazení,
    jsou to jenom kresby,
  • 00:03:56 ale je tam určovací klíč
    a zároveň uvedeno,
  • 00:04:02 co se dá, které houby
    a na co použít k jídlu.
  • 00:04:07 Taková zvláštnost je knížka
    Jeronýma Šubrta,
  • 00:04:13 která vyšla v polovině
    třicátých let,
  • 00:04:17 kterou nazval Průvodce houbařů.
    Vyšla také v několika vydáních.
  • 00:04:22 Je velice zajímavá tím,
    že je celá tvořena perokresbami,
  • 00:04:28 poměrně výstižnými,
    a k tomu jsou jména,
  • 00:04:34 pod kterými stromy rostou,
    v kterých měsících se vyskytují.
  • 00:04:40 Je to prostě taková rarita
    mezi mykologickými knížkami,
  • 00:04:46 kterou málokdo vlastní,
    ale pro praktické užití
  • 00:04:51 se, myslím, moc nehodila.
  • 00:04:54 Renomovaný mykolog
    František Kotlaba,
  • 00:04:58 autor řady vědeckých pojednání
    a spoluautor mnoha houbařských
  • 00:05:02 atlasů, nám také ukázal,
    jak dobrodružnou se může stát
  • 00:05:06 pouhá procházka pražskou oborou
    Hvězda.
  • 00:05:10 Tady vidíme několik plodnic
    choroše, který se jmenuje
  • 00:05:14 troudnatec pásovaný,
    někdy se mu říká okrajový
  • 00:05:18 podle pásů nebo světlejších
    okrajů plodnice.
  • 00:05:23 Je to choroš, který je parazitický
    nebo poloparazitický.
  • 00:05:28 Dovede stromy zničit.
    Působí tzv. hnědou hnilobu dřeva.
  • 00:05:34 Tady roste
    na nejrůznějších dřevinách,
  • 00:05:39 listnatých i jehličnatých.
    Tady padl za oběť
  • 00:05:44 tento poměrně mohutný buk,
    na kterém parazitoval řadu let.
  • 00:05:55 Zastavili jsme se
    u dalšího choroše,
  • 00:05:58 zajímavého troudnatce kopytovitého,
    který tady roste na živém buku.
  • 00:06:03 Ten ovšem může růst
    i na jiných listnáčích.
  • 00:06:08 Je to zase parazitický druh,
    který ničí nejrůznější listnáče,
  • 00:06:13 ale není znám na jehličnanech
  • 00:06:16 na rozdíl od předešlého troudnatce
    pásovaného čili okrajového.
  • 00:06:22 Liší se ještě jednou vlastností,
    a to je,
  • 00:06:27 že když rozřízneme plodnici,
    tak tam má tzv. pevné kompaktní
  • 00:06:33 zrnité jádro.
    To má jen málo chorošů.
  • 00:06:38 Jeden z nich je tento.
    Je to bezpečný znak,
  • 00:06:43 jak rozlišíme tento druh
    od podobných chorošů.
  • 00:06:52 Stojíme u stromu,
    je to odumřelý buk,
  • 00:06:55 který v horní části na kmenu
    nese řadu plodnic.
  • 00:07:01 Je to hlíva plicní,
    pleurotus pulmonarius.
  • 00:07:06 Spíše lidé znají hlívu ústřičnou,
    pleurotus ostreatus,
  • 00:07:11 která roste na podzim,
    zatímco hlíva plicní roste
  • 00:07:16 po celou sezonu - od jara
    až do zimy.
  • 00:07:21 Je stejně dobrá jedlá houba.
    Má také protirakovinné účinky.
  • 00:07:27 Jen jí vždycky nemůžeme dosáhnout
    jako v tomto případě,
  • 00:07:32 kdy je vysoko,
    nějakých šest sedm metrů.
  • 00:07:37 Tyhle všechny divy přírody člověk
    obvykle míjí bez pozastavení.
  • 00:07:42 Je to škoda, ale na druhé straně
    není divu, protože hub je mnoho.
  • 00:07:47 Kolik jich vlastně známe?
  • 00:07:51 Někdo odhaduje deset, patnáct
    až dvacet tisíc velkých hub,
  • 00:07:56 podotýkám ne mikroskopických,
    tam jdou další tisíce a tisíce.
  • 00:08:01 U nás to někdo odhaduje na tři,
    někdo na pět tisíc.
  • 00:08:06 Jedlých z toho je tak třetina.
    Pak jsou nejedlé.
  • 00:08:11 Jedovatých není mnoho.
    Odhaduje se to kolem třiceti,
  • 00:08:16 a to ještě některé jsou
    jen slabě jedovaté,
  • 00:08:20 takže nepůsobí otravy.
  • 00:08:23 Další cíl - Klánovický les.
    Vysoké teploty a sucho
  • 00:08:27 v posledních dnech nám i houbám
    moc naděje nedávalo.
  • 00:08:32 Nakonec jsme tak zle nedopadli.
  • 00:08:40 Jsme ve smíšeném lese.
  • 00:08:44 Tady roste holubinka dívčí.
  • 00:08:51 Holubinka dívčí se vyznačuje
    hnědofialovými barvami klobouku
  • 00:08:56 a zejména žloutnutím lupenů
    i dužniny.
  • 00:09:01 Holubinek se tady v okolí nachází
    asi osmdesát druhů.
  • 00:09:05 Vyznačují se hlavně
    různým zbarvením kloboučku.
  • 00:09:09 Klobouček jako tady u té bývá
    buď zelený,
  • 00:09:13 u holubinky nazelenalé
    je měděnkově zelený.
  • 00:09:17 Hodně druhů je červených.
  • 00:09:19 Ty bývají většinou nejedlé
    pro svoji palčivost.
  • 00:09:24 Lidé se holubinek trochu obávají,
    protože jednak by se mohly zaměnit
  • 00:09:29 za jiné lupenaté houby,
    to je docela dobře,
  • 00:09:33 protože mezi lupenatými houbami
    je hodně druhů jedovatých.
  • 00:09:37 Holubinky se poměrně dobře poznají.
  • 00:09:42 Od jiných druhů lupenatých hub
    mají dužninu,
  • 00:09:46 která se nevlákní,
    to znamená,
  • 00:09:50 že my když vyrýpneme z holubinky
    kousek, tak nám nezůstávají vlákna.
  • 00:10:06 Tady máme dvojici muchomůrek.
    Vyrůstá z jednoho mycelia.
  • 00:10:16 Je to muchomůrka šedivka.
    Muchomůrka šedivka
  • 00:10:19 se od muchomůrky panterové pozná
    rýhovaným prstenem.
  • 00:10:25 Vzhledem k tomu, že tento prsten
    je poněkud poškozen,
  • 00:10:29 podíváme se ještě na tu mladší.
  • 00:10:35 Ta má prstýnek velice krásně
    vyvinutý a je silně rýhovaný.
  • 00:10:45 Tady jsme opět u holubinky.
    Je to holubinka chromová.
  • 00:10:50 Holubinka chromová
    je velice pěknou holubinkou
  • 00:10:55 už svým živě žlutým chromovým
    zbarvením.
  • 00:11:00 Je také zvláštní tím,
    že ona celá ve stáří zčerná.
  • 00:11:05 Tady je vidět na poškozených
    okrajích, jak už černá.
  • 00:11:10 Roste pod břízami.
  • 00:11:13 Je to houba jedlá
    a lze ji i houbařsky využít.
  • 00:11:19 Dřevokazné houby, holubinky,
    to jsou houby,
  • 00:11:23 které více či méně všichni známe.
    Pak jsou houby,
  • 00:11:27 jejichž přitažlivost, tajemnost
    a půvab se zrodí po stovkách hodin
  • 00:11:32 studia a nocích probdělých
    nad mikroskopem.
  • 00:11:39 Já se zabývám rodem hnojník.
    Hnojník je specifický tím,
  • 00:11:43 že právě roste z velké části
    na hnojích či pohnojených místech,
  • 00:11:48 ať už je to trus různých zvířat
    nebo klasické hnojniště.
  • 00:11:53 Tam roste asi 30 až 40 procent.
    Další velké množství hnojníků
  • 00:11:58 roste ze dřeva nebo z dřevěných
    zbytků, z mulčovacích kůr v parcích
  • 00:12:03 i v lese. Další, menší skupina má
    klasický pozemní růst
  • 00:12:07 na vlhkých místech a něco málo
    hnojníčků roste z různých bylin,
  • 00:12:12 tlejících trav, z rákosu nebo
    i z textilních tlejících zbytků.
  • 00:12:17 Hnojník samozřejmě se mi líbil,
    protože je specifický tím,
  • 00:12:22 že se roztéká od okraje klobouku.
    Vzpomenu na další vlastnosti,
  • 00:12:26 které jsem hrozně moc chtěl,
    aby ten rod,
  • 00:12:29 kterým se budu zabývat, měl,
    aby ho byl dostatek druhů
  • 00:12:33 na poznávání, aby na to byla
    nějaká literatura,
  • 00:12:36 ale zase aby nebyl
    žádný specialista,
  • 00:12:39 který už to dělá přede mnou
    a jehož dílo bych duplikoval.
  • 00:12:43 Hnojníků u nás v České republice
    je asi sto druhů.
  • 00:12:46 Zhruba osmdesát z nich
    už jsem viděl.
  • 00:12:49 Doufám,
    že další v brzké době uvidím.
  • 00:12:52 V Evropě je asi sto dvacet pět
    druhů.
  • 00:12:55 Ve světě to bude několik set.
    Dá se předpokládat,
  • 00:12:59 že jsou ještě neobjevené druhy.
    V rodě hnojník je míra možnosti
  • 00:13:04 najít nový druh velká,
    zejména ve světě,
  • 00:13:08 protože jsou neprobádané pralesy
    a lokality,
  • 00:13:11 ale myslím si,
    že se dá najít i v České republice,
  • 00:13:14 a to na základě toho,
    že dlouhodobě se tím zabývalo
  • 00:13:19 pouze několik mykologů.
    Určovací znaky nezbytné pro rod
  • 00:13:23 hnojník jsou velmi specifické
    a velmi drobné.
  • 00:13:27 Dva druhy rozliším
    podle velikosti výtrusů.
  • 00:13:34 Hnojník je nejkrásnější houba
    na světě.
  • 00:13:38 Samozřejmě kdo toto popírá,
    tak nemůže být dobrý mykolog.
  • 00:13:43 I na začátku 21. století
    skrývají houby řadu tajemství,
  • 00:13:48 která současná věda nedokáže
    rozluštit.
  • 00:13:52 Některé jejich schopnosti
    zůstávají stále záhadou.
  • 00:13:57 Přestože se zabývám
    ve své vědecké práci
  • 00:14:03 de facto výhradně houbami,
    tak nejsem mykolog,
  • 00:14:06 ale vystudoval jsem geochemii
    na přírodovědecké fakultě.
  • 00:14:09 V současné době pracuji
    v Geologickém ústavu Akademie věd
  • 00:14:12 a v Ústavu jaderné fyziky
    Akademie věd.
  • 00:14:14 Člověk by řekl, co takové instituce
    mají s houbami společného.
  • 00:14:18 Pokud se zabýváte akumulací
    stopových prvků v plodnicích hub
  • 00:14:22 a tím, jak houby ovlivňují chování
    prvků v životním prostředí,
  • 00:14:26 tak to je typické téma
    pro geochemii.
  • 00:14:29 Kromě toho,
    že musíte být geochemik,
  • 00:14:32 tak také musíte mít nástroj,
    jak analyzovat houby a půdy
  • 00:14:36 a jak zjistit konkrétní obsahy
    stopových prvků.
  • 00:14:40 V Ústavu jaderné fyziky
    na oddělení jaderné spektroskopie
  • 00:14:44 máme možnost využívat
    perfektní analytickou metodu,
  • 00:14:47 která se jmenuje
    neutronová aktivační analýza.
  • 00:14:50 Tam díky této metodě jsme schopni
    stanovovat přes 30 stopových prvků.
  • 00:14:54 Jak se to dělá?
    Houba se v přírodě najde,
  • 00:14:58 pečlivě se očistí, aby na ní
    nebyly žádné půdní součásti.
  • 00:15:02 Potom se usuší, rozemele se
    na prášek, tím se zhomogenizuje.
  • 00:15:07 Potom my z prášku uděláme
    malé tablety,
  • 00:15:12 které mají přibližně
    kolem 500 miligramů.
  • 00:15:15 Tablety se zataví
    do polyetylenové fólie
  • 00:15:19 a pak se ozáří v reaktoru v Řeži
    v Ústavu jaderného výzkumu.
  • 00:15:24 Poté se měří na detektorech
    a na základě vyvolané radioaktivity
  • 00:15:29 tím ozářením jsme schopni stanovit,
    které prvky se ve vzorku
  • 00:15:33 aktivovaly a kolik jich tam je.
    Kdyby se někdo ptal,
  • 00:15:37 jaký je smysl takového výzkumu,
    tak de facto my už
  • 00:15:41 v současné době víme,
    že akumulace prvků houbami
  • 00:15:46 jsou nesmírně druhově specifické.
    To znamená, že konkrétní druhy
  • 00:15:51 nám akumulují různé prvky,
    a to dokonce některé
  • 00:15:55 tak úžasnou měrou,
    že de facto se dá uvažovat i o tom,
  • 00:15:59 jestli by nebylo možné je
    biotechnologickým způsobem využít,
  • 00:16:03 tady ty vlastnosti hub,
    třeba proto,
  • 00:16:06 abychom mohli nějaké prvky
    z přírody získávat,
  • 00:16:09 ale to je trochu science fiction.
    Druhý aspekt výzkumu je,
  • 00:16:14 že houby tím svým působením
    v půdách vlastně představují
  • 00:16:19 velice důležitý činitel,
    který ovlivňuje chování
  • 00:16:23 stopových prvků.
    V současné době se zdá,
  • 00:16:26 že například houby hrají
    významnou roli v chemickém chování
  • 00:16:30 stříbra v půdách, to znamená,
    že kdybychom byli například
  • 00:16:34 na Příbramsku, kde jsou obsahy
    stříbra relativně vysoké,
  • 00:16:37 tak bychom viděli,
    že stříbro je nabohaceno
  • 00:16:40 v organických vrstvách půdy.
    Zdá se, že to není
  • 00:16:43 jen vlastnostmi půdního prostředí,
    ale že to je díky tomu,
  • 00:16:46 že stříbro se akumuluje
    přímo v myceliu hub,
  • 00:16:49 a díky tomu nám nepropadá hlouběji
    a zůstává pořád na povrchu.
  • 00:16:53 Houbaři když sbírají houby,
    tak si obvykle neuvědomují,
  • 00:16:58 že to, co seberou,
    je plodnice.
  • 00:17:01 Vlastní organismus houbový
    se nachází v půdě.
  • 00:17:04 Může se tam nacházet i desítky let
    ve formě mycelia nebo tomu,
  • 00:17:08 čemu my říkáme podhoubí.
    Teprve když nastanou
  • 00:17:12 nějaké vhodné podmínky,
    tak houba vytvoří plodnici,
  • 00:17:15 vlastně fruktifikuje.
    Houby žijí v půdě celý rok
  • 00:17:19 a některé se specializují přímo
    na rozklad organického substrátu,
  • 00:17:24 který v té půdě je,
    a některé vytvářejí symbiózu
  • 00:17:28 s rostlinami,
    konkrétně s dřevinami.
  • 00:17:31 Tady máme například
    krásně odhalený půdní profil.
  • 00:17:35 Na tom si můžeme demonstrovat,
    jak houby v půdě žijí.
  • 00:17:40 Tady máme krásně vidět
    nějakou organickou vrstvu,
  • 00:17:44 která je tady velice tenká.
    V té bychom mohli najít mycelium
  • 00:17:48 nějakých hub, které rozkládají
    organické látky.
  • 00:17:51 Tento půdní profil přechází
    v rozpadlou horninu,
  • 00:17:57 v tomto případě žulu.
    Tam hlouběji už bychom mohli
  • 00:18:02 najít nějaké symbiotické houby,
    to znamená mykorhizní,
  • 00:18:06 tedy nějaké hřiby, muchomůrky,
    holubinky, ryzce.
  • 00:18:10 Mycelium produkuje
    celou řadu chemických látek,
  • 00:18:15 enzymy, organické kyseliny
    a houby substrát rozkládají,
  • 00:18:20 poměrně agresivně na něj působí
    a díky tomu mohou získávat
  • 00:18:25 z toho prostředí živiny a kromě
    živin i některé stopové prvky,
  • 00:18:31 těžké kovy, zlato, stříbro.
    Ty pak dokáží s roztokem
  • 00:18:36 akumulovat v myceliu a případně
    ho transportovat do plodnic.
  • 00:18:41 Našli jsme tři zajímavé druhy hub.
    Máme tu kozák habrový.
  • 00:18:45 Mykolog by vám řekl, že kozák
    habrový roste jedině pod habry.
  • 00:18:49 Toto rozpukávání pokožky klobouku
    je charakteristické.
  • 00:18:54 A zrovna takové to černání
    nebo zašednutí
  • 00:18:58 je pro tento druh
    poměrně jednoznačné.
  • 00:19:01 Potom tady máme dvojici plodnic
    muchomůrky šedivky.
  • 00:19:05 Houba s lupeny.
  • 00:19:07 A potom tady máme krásně zbarvenou
    holubinku doupňákovou
  • 00:19:11 nebo nějakou holubinku
    tady z toho příbuzenstva.
  • 00:19:15 Je zajímavé, že houby dokáží
    v plodnicích akumulovat
  • 00:19:19 poměrně někdy i velice významná
    množství stopových prvků.
  • 00:19:23 Nejsou to jenom těžké kovy,
    ale všechny možné druhy prvků
  • 00:19:27 od draslíku, sodíku, hořčíku
    až po těžké kovy, třeba kadmium.
  • 00:19:31 Co je zajímavé, je to,
    že řada druhů hub dokáže akumulovat
  • 00:19:36 některé prvky velice významně
    a specificky.
  • 00:19:40 To znamená, že schopnost je
    vlastností druhu houby.
  • 00:19:44 S určitou nadsázkou by se dalo
    říci,
  • 00:19:47 že vlastně jenom čistě
    chemická analýza plodnice
  • 00:19:51 nám může povědět něco o tom,
    co to přibližně je za druh.
  • 00:19:55 Já kdybych třeba dostal
    nějaký sušený houbový prášek,
  • 00:19:59 tak jenom na základě složení
    z obsahu stopových prvků
  • 00:20:03 bych teoreticky byl schopen
    říci, o který druh se asi jedná.
  • 00:20:07 Když bychom tyto houby usušili
    a rozemleli je na prášek,
  • 00:20:10 tak já kdybych je analyzoval,
    tak bych pravděpodobně
  • 00:20:13 tady v tom kozáku našel
    vyšší obsahy cesia a rubidia.
  • 00:20:17 V muchomůrce by zřejmě byly
    relativně vysoké obsahy chloru
  • 00:20:21 a holubinka by měla relativně
    nízké obsahy téměř všeho,
  • 00:20:24 takže na základě chemické analýzy
    bychom si mohli troufnout
  • 00:20:28 tyto houby rozlišit,
    to znamená nejenom morfologie,
  • 00:20:32 ale i chemie hub nám může
    leccos říci nejen o houbách,
  • 00:20:35 ale i o přírodním prostředí,
    které je kolem nás.
  • 00:20:39 Nacházíme se v lokalitě Mokrsko,
    což je velice známá lokalita
  • 00:20:44 hlavně pro geology, protože to je
    jedno z největších ložisek zlata
  • 00:20:49 v Evropě, netěžené.
    Tady kolem nás jsou
  • 00:20:53 poměrně vysoké obsahy zlata
    a stříbra v půdě.
  • 00:20:57 Zajímavé na tom je,
    že i houby odrážejí
  • 00:20:59 vysoké obsahy těchto prvků
    v plodnicích.
  • 00:21:03 Můžeme tady nalézt relativně
    vysoké obsahy zlata,
  • 00:21:06 dokonce i vyšší než v půdě
    v těch houbách.
  • 00:21:09 Bohužel tady ty tři houby,
    které jsme našli,
  • 00:21:12 zlato i arzen mají poměrně
    dosti nízké,
  • 00:21:15 takže z tohoto pohledu
    nejsou zajímavé,
  • 00:21:17 ale některé jiné houby,
    třeba žampiony a pýchavky,
  • 00:21:21 jsou skutečně akumulátory zlata.
    Zdá se,
  • 00:21:24 že v chování zlata v přírodě
    hrají nějakou významnou,
  • 00:21:27 zatím pro nás neznámou roli.
    V České republice máme
  • 00:21:30 spoustu různých krásných míst,
    kde můžeme houby sbírat,
  • 00:21:34 ale na druhou stranu máme i místa,
    která nejsou vhodná pro sběr.
  • 00:21:39 Na jednom takovém se nacházíme
    zrovna dneska.
  • 00:21:42 Jsme kousek od Příbrami.
    Lhota u Příbramě je známá
  • 00:21:46 mezi geology a vůbec, protože
    je tady velká strusková halda.
  • 00:21:50 Na té právě teď stojíme.
    Strusková halda je tvořena
  • 00:21:54 zbytky po zpracování
    olověných rud.
  • 00:21:58 Jsou tady velice vysoké obsahy
    olova, antimonu, stříbra,
  • 00:22:03 zinku a dalších prvků.
    Ty dokáží houby také akumulovat
  • 00:22:08 v plodnicích, to znamená,
    že už se dostáváme do koncentrací,
  • 00:22:12 které jsou potencionálně škodlivé
    pro lidské zdraví.
  • 00:22:16 Možná by vás nenapadlo
    tady houby hledat,
  • 00:22:20 ale jsou tady břízy a borovice.
    Prakticky všude,
  • 00:22:23 kde jsou nějaké takové stromy,
    tak tam se setkáváme i s houbami.
  • 00:22:27 Na podzim, když je hodně srážek,
    tak tady přímo z té strusky
  • 00:22:31 vyrůstají po desítkách, někdy
    i po stovkách kozáci a klouzci.
  • 00:22:36 Ty by lákaly případné
    nepoučené sběrače ke sběru,
  • 00:22:41 takže určitě vhodné to není.
    Bohužel nejenom tady přímo
  • 00:22:46 na haldě, ale i v nejširším okolí
    se setkáváme se zvýšenými obsahy
  • 00:22:51 stříbra, zinku, olova.
    Proto ani v nejbližším okolí
  • 00:22:56 kovohutě není vhodné
    houby sbírat.
  • 00:23:12 Stejně jako knihy či vzácné listy
    se shromažďují
  • 00:23:16 v muzejních archivech,
    i houby mají, chcete-li,
  • 00:23:20 svou knihovnu, místo,
    kde jsou uloženy,
  • 00:23:24 a tak slouží dál
    k badatelským účelům.
  • 00:23:28 V našem oddělení se shromažďují
    v depozitáři doklady o výskytu hub,
  • 00:23:36 o jejich nálezech,
    a to již řadu let,
  • 00:23:39 od roku 1820,
    kdy muzeum vzniklo,
  • 00:23:41 tak nepřetržitě se tady shromažďují
    doklady.
  • 00:23:44 Máme tady asi pět set tisíc
    položek.
  • 00:23:47 Tady je případ jedné položky,
    na které si můžeme ukázat
  • 00:23:51 smysl sbírek.
    Jejich hlavním smyslem je,
  • 00:23:55 že dokumentují výskyt druhů
    v lokalitách
  • 00:23:58 a slouží ke studiu systémů hub,
    jestli je to ten druh, jiný druh.
  • 00:24:03 Tohle je můj vlastní sběr,
    který jsem sbíral na Šumavě
  • 00:24:07 v rámci různých projektů.
    Je to jedna housenice,
  • 00:24:11 což jsou cizopasníci.
    To jsou paraziti.
  • 00:24:14 Parazitují na jiných houbách
    v zemi. To je zajímavá záležitost.
  • 00:24:19 Houbu jsem našel,
    v terénu jsem ji zabalil do novin,
  • 00:24:23 usušil a takhle vypadá
    housenice ve sbírkách.
  • 00:24:27 Je to vlastně usušená plodnice.
    Teď jsem ji mikroskopoval.
  • 00:24:32 Určil jsem ji
    a latinsky to vyšlo
  • 00:24:35 jako cordyceps capitata,
    housenice hlavatá.
  • 00:24:39 Tento sběr jsem publikoval
    v časopise Czech Mycology.
  • 00:24:43 To se rozešle do světa,
    takže najednou všichni věděli,
  • 00:24:46 že v České republice roste
    cordyceps capitata.
  • 00:24:49 Jak běh vědy pokračuje
    neustále dál,
  • 00:24:53 tak k nám přijeli badatelé
    ze Slovenska.
  • 00:24:56 Položku tady studovali a zjistili,
    že to není cordyceps capitata,
  • 00:25:01 že to je úplně jiný druh.
    Vložili do položky revizní lístek.
  • 00:25:06 Je to cordyceps roxie,
    což je druh popsaný nedávno,
  • 00:25:11 o kterém já jsem tenkrát nevěděl.
    Má malinko jiné mikroznaky
  • 00:25:15 i znaky plodnic
    a může se říci na tomto příkladu,
  • 00:25:20 že vlastně ta dokladová položka
    nás zachránila.
  • 00:25:24 Kdyby neexistovala,
    tak nikdo tuto záhadu nerozluští.
  • 00:25:28 Oni to pak publikovali
    pod novým určením
  • 00:25:31 o čtyři roky později zase
    v časopise Czech Mycology.
  • 00:25:35 Ten doklad posloužil k tomu,
    že můžeme kdykoliv
  • 00:25:38 identitu houby ověřit.
    To je jeden ze smyslů herbáře,
  • 00:25:43 že je to vlastně vědecká práce,
    protože za vědu pokládáme to,
  • 00:25:48 co se dá ověřit, co se dá
    vyvrátit nebo potvrdit.
  • 00:25:52 Ale vyvrátit nebo potvrdit
    může člověk jedině to,
  • 00:25:55 u čeho existuje nějaký doklad
    nebo nějaká zpráva o tom.
  • 00:25:58 Tady jsou tím dokladem
    sušené plodnice hub.
  • 00:26:01 Kdykoliv může přijít badatel,
    amatérský zájemce
  • 00:26:04 nebo profesionální mykolog
    od nás nebo ze světa,
  • 00:26:07 může si to půjčit, prostudovat
    a říci, je to ten druh,
  • 00:26:10 není to ten druh,
    může na tom studovat tu skupinu,
  • 00:26:14 rozlišovat nové druhy apod.
    V každé sbírce je nejcennější
  • 00:26:19 sbírka typů. Typy jsou standardy
    pro popis nových druhů.
  • 00:26:24 Jeden náš mykolog Josef Šutara
    popsal tento hřib v roce 2006,
  • 00:26:29 což je velký unikát.
    Každý tento nový druh
  • 00:26:34 musí mít položku, která pro celý
    svět reprezentuje ten druh.
  • 00:26:40 Tato krabice ukrývá
    právě ty největší poklady
  • 00:26:45 z rodu boletus.
    Holotype, což je právě
  • 00:26:50 ta jedna jediná položka na světě,
    která reprezentuje ten druh.
  • 00:26:56 Když ji potom rozbalíme, tak to,
    co jsme viděli na fotografii,
  • 00:27:02 tohle je ještě naše muzejní obálka,
    tohle je obálka badatele
  • 00:27:08 Josefa Šutary Herbarium
    mycologikum Josef Šutara.
  • 00:27:16 Tady se skrývá ještě další obálka,
    vnitřní obálka.
  • 00:27:20 V ní jako veliký poklad
    je plodnice,
  • 00:27:23 kterou jsme viděli na fotografii.
    Pro celý svět tohle je standard
  • 00:27:27 pro ten druh. Vidíte,
    že je to krásně sušené.
  • 00:27:30 Kdokoliv z badatelů
    si tento materiál může půjčit,
  • 00:27:34 z domácích či zahraničních,
    my mu to pošleme
  • 00:27:38 nebo může si přijet
    to prostudovat,
  • 00:27:41 a může studovat znaky v mikroskopu,
    analyzovat DNA,
  • 00:27:44 porovnávat s jinými druhy,
    prostě má to
  • 00:27:47 obrovské využití
    pro systematiku hub.
  • 00:27:57 Šumava, jedno z mála míst,
    kde ještě najdeme údolí
  • 00:28:01 bez sloupů vysokého napětí
    a strání nezastavěných
  • 00:28:05 rekreačními chalupami.
    Houbařský ráj.
  • 00:28:14 Stačí vyjít do lesa
    a při troše štěstí nalezneme
  • 00:28:18 v borůvčí pod borovicemi
    vzácného hřiba borového
  • 00:28:22 se sytě hnědočerveným kloboukem.
  • 00:28:27 Vedle na stromě trčí
    už starší exemplář sírovce,
  • 00:28:31 který, je-li mladý,
    se upravuje jako řízek
  • 00:28:34 a je velmi chutný.
  • 00:28:40 O kousek dál leží kmen obrostlý
    dřevokaznou outkovkou rumělkovou
  • 00:28:46 a hned v sousedství vidíme mírně
    jedovatou třepenitku svazčitou.
  • 00:28:56 Žlutá čapulka bahenní
    je u šumavských potůčků
  • 00:29:00 spolehlivým indikátorem
    čisté vody.
  • 00:29:09 Já jsem začala samozřejmě
    houbařit jako každý s tím,
  • 00:29:16 že hlavně si nasbírám
    nějaké houby k jídlu.
  • 00:29:19 Pak jsem zjistila,
    že jich mám víc,
  • 00:29:21 tak jsem je začala zavařovat
    a rozdávat svým přátelům.
  • 00:29:25 Pak mě napadlo, že by se to
    třeba dalo i prodávat,
  • 00:29:28 tak jsem si udělala
    mykologické zkoušky.
  • 00:29:31 Pak jsem zjistila,
    že prodávat to nebudu,
  • 00:29:36 protože by to bylo dost obtížné,
    dodržet hygienické předpisy
  • 00:29:41 se zavařováním hub,
    začala jsem chodit
  • 00:29:45 na mykologické přednášky.
    Pan Hruška a paní Sobotková
  • 00:29:51 mě vtáhli do hub dřevokazných
    a najednou se mi otevřel svět
  • 00:29:57 dřevokazných hub.
    To je úplně o něčem jiném.
  • 00:30:02 Nejdete do lesa proto,
    abyste přinesl plnou tašku
  • 00:30:06 a pak ji snědl,
    ale je to o tom,
  • 00:30:10 že si najdete tu krásu
    v tvarech hub, v barvách.
  • 00:30:15 Jsou to úžasné designy přírody,
    z kterých lidé mohou čerpat.
  • 00:30:27 Tady je krásný troudnatec.
    Nemohl vyrůst v lepším prostředí,
  • 00:30:33 než je tady.
    Na konci stromu je klanolíska.
  • 00:30:38 Většinou jsou to dřevokazné houby,
    které pracují na zániku stromu.
  • 00:30:45 Houby na Šumavě,
    to je úžasná věc,
  • 00:30:49 protože tady roste spousta druhů,
    které třeba se nedají najít
  • 00:30:54 v okolí Prahy.
    Tak třeba je to míhavka vodní,
  • 00:30:57 kterou najdete na Šumavě,
    kde pramení spousta potůčků,
  • 00:31:02 tak do 20 až 30 metrů od vzniku
    pramínku.
  • 00:31:06 Je to ohrožená houba,
    je zapsaná v červené knize.
  • 00:31:11 Další houby, které třeba rostou
    v horských podmínkách,
  • 00:31:18 jako je ryzec černohlávek
    nebo slizák švýcarský.
  • 00:31:30 Houby, které jsme vyhodnotili
    jako chuťově nejlepší na Šumavě,
  • 00:31:36 tak to jsou lišky,
    lišky na smetaně.
  • 00:31:40 Já je podusím na másle,
    pak přidám nivu,
  • 00:31:44 kterou nechám rozpustit,
    zaliji to smetanou.
  • 00:31:48 Přidám k tomu trošku česneku,
    trochu kurkumy, pepře
  • 00:31:53 a malinko zahustím hladkou moukou.
  • 00:31:58 Je to docela jednoduché
    a moc dobré.
  • 00:32:08 Já jsem dříve dělala s modelkami,
    tak mám svůj model, a to je slimák.
  • 00:32:13 Já si nacházím na houbách
    právě toho slimáka,
  • 00:32:18 kterému říkám,
    že to je moje top modelka.
  • 00:32:26 Zkušený houbař ví, kdy a kde
    jaké houby může nalézt.
  • 00:32:30 Nepřekvapí ho, že z místa,
    odkud po několik let odcházel
  • 00:32:34 s plným košíkem,
    letos nenese nic.
  • 00:32:38 Hledá a pátrá,
    jezdí z jednoho kraje do druhého,
  • 00:32:41 protože ví,
    že houby rostou vlastně pořád.
  • 00:32:48 Houbařit se dá od jara
    až do zimy.
  • 00:32:55 Zkušenější houbaři při mírné zimě
    houbaří i celou zimu.
  • 00:32:59 Na jaře se zpravidla začíná
    sezona řeckatými houbami,
  • 00:33:04 zejména smrži a kačenkami.
    Pak se pozvolna přechází
  • 00:33:09 k těm velmi známým májovkám
    a pak se nám začnou po lesích,
  • 00:33:15 zejména v prosvětlených partiích
    lesů, kam sluníčko nejvíc může,
  • 00:33:20 kam dojde teplota, na hrázích
    rybníků, zejména pod duby,
  • 00:33:25 objevovat první hřibovité houby.
    Zejména jsou to hřiby dubové,
  • 00:33:30 které ovšem z valné části,
    pakliže rostou během května
  • 00:33:35 a června, bývají velmi záhy
    červivé.
  • 00:33:38 Co se týká modrajících hřibů,
    v tomto případě hřibů kovářů,
  • 00:33:44 tak jsou také jedny z těch časných,
    na vysluněných místech se objevují.
  • 00:33:49 Ty naopak hmyzu příliš nechutnají.
    Bývají tvrdé, zdravé,
  • 00:33:55 v kuchyni univerzálně
    velmi dobře použitelné.
  • 00:33:59 Tady na košíku vidíte
    už první vlaštovky v podobě
  • 00:34:04 hřibů smrkových,
    které už také místy vyrůstají.
  • 00:34:09 Poměrně hromadně už vyrůstají
    muchomůrky růžovky.
  • 00:34:14 To jsou učiněné skvosty v kuchyni.
  • 00:34:18 Já bych k muchomůrkám růžovkám
    ukázal i muchomůrku šedivku,
  • 00:34:23 která je stejně stavěná
    jako muchomůrka růžovka,
  • 00:34:29 ovšem postrádá růžové tóny,
    je rovněž jedlá,
  • 00:34:33 ale kuchyňsky je méně hodnotná,
    než je růžovka.
  • 00:34:38 Z dalších hub, které tu máme,
    je celá řada křemenáčů,
  • 00:34:43 v tomto případě křemenáčů
    březových a křemenáčů smrkových.
  • 00:34:51 Je tu i kozák březový
    a z dalších hřibovitých hub
  • 00:34:56 jsou to potom hřiby hnědé
    neboli panské hříbky
  • 00:35:01 neboli podhříbky,
    jak jim obecně říkáme.
  • 00:35:04 To je houba v některých místech
    naší republiky až plevelná.
  • 00:35:09 Zejména na podzim, v září,
    po deštích zaplavuje lesy
  • 00:35:12 a dají se jí nasbírat stovky.
    Poměrně hojným druhem
  • 00:35:17 je hřib plstnatý.
    Roste ve světlých dubinách.
  • 00:35:22 Je to dobře použitelná houba
    v kuchyni.
  • 00:35:26 Musíme upozornit na možnost záměny
    jedlých hřibovitých druhů
  • 00:35:32 za tohoto krasavce.
    Oproti hřibu kovářovi má
  • 00:35:37 tento hřib kříšť žluté rourky
    a má červenožluté zabarvení
  • 00:35:43 na třeni a má zde síťku
    a je velmi úporně hořký.
  • 00:35:49 Pak jsou to klasické babky
    neboli hřib žlutomasý,
  • 00:35:54 který také roste, velmi často
    bývá napadán larvami hmyzu
  • 00:35:59 a je neupotřebitelný.
    Mám tu také klouzky,
  • 00:36:03 které jsou běžně v lesích,
    ať už pod borovicemi
  • 00:36:07 nebo pod modříny,
    a z hřibovitých hub
  • 00:36:10 je tu ještě taková malá pozornost -
    hřiby peprné.
  • 00:36:15 To jsou drobné hříbky
    s oranžovým až hnědavým místem
  • 00:36:20 pod kloboukem, se žlutými
    nožičkami, které silně pálí.
  • 00:36:25 Proto je doporučujeme ke sběru
    jen v malém množství.
  • 00:36:29 Nejlépe je z nich připravit
    houbový prášek
  • 00:36:33 a používat ho jako koření
    místo pepře.
  • 00:36:37 Přejdeme k dalším jedlým houbám.
    Jsou to u nás velice známé
  • 00:36:42 a oblíbené lišky,
    které se před časem
  • 00:36:46 na dlouhou dobu ztratily
    z našich lesů.
  • 00:36:49 Našli jsme i hlívu plicní.
    Je to teplomilný druh hlívy
  • 00:36:53 rostoucí na listnáčích
    a je opakem hlívy ústřičné,
  • 00:36:57 která roste v zimních měsících.
    Měli bychom se krátce zastavit
  • 00:37:02 ještě u holubinek.
    Holubinky jsou tady zastoupeny
  • 00:37:05 v podobě holubinek mandlových,
    holubinek namodralých
  • 00:37:09 a holubinek révových.
    Jsou to velmi dobré,
  • 00:37:14 kvalitní a jedlé druhy,
    u holubinek jako u jediných
  • 00:37:18 zástupců houbové říše,
    které v lese sebereme,
  • 00:37:21 nemusíme mít obavu,
    že bychom se otrávili.
  • 00:37:25 Jsou mezi nimi pouze jedlé
    a nejedlé
  • 00:37:28 a jedna potenciálně jedovatá
    holubinka vrhavka,
  • 00:37:32 kterou ovšem prakticky
    žádný z houbařů není schopen
  • 00:37:36 pozřít v takovém množství,
    aby se přiotrávil.
  • 00:37:39 Je úporně palčivá.
    Všechny ostatní holubinky můžeme
  • 00:37:44 v lese na místě ochutnat.
    Pokud je jejich chuť sladká,
  • 00:37:48 oříšková nebo neutrální, mírná,
    nemusíme se obávat,
  • 00:37:52 můžeme je zařadit
    do svého repertoáru
  • 00:37:56 a nadále je sbírat.
    Ještě bych se vrátil k ryzcům,
  • 00:38:00 které jsou tu zastoupeny v podobě
    ryzce peprného.
  • 00:38:04 To je houba, která je často
    diskutovaná a je považována
  • 00:38:08 za houbu na hranici mezi jedlou
    a nejedlou houbou.
  • 00:38:13 Má chuť ne zdaleka pro všechny
    houbaře dobrou.
  • 00:38:17 Nejčastěji se připravuje
    na Ukrajině a v Polsku
  • 00:38:21 v podobě mléčného kvašení.
    U nás se tento způsob
  • 00:38:24 přípravy hub nikterak neosvědčil
    a neujal,
  • 00:38:28 ale můžeme ji vyzkoušet
    například na špeku,
  • 00:38:33 na pepři a na cibuli.
    V takovém stavu je dobrá
  • 00:38:37 například k některým posezením
    při pivu.
  • 00:38:41 Z dalších ryzců,
    které máme zastoupeny,
  • 00:38:44 je tu drobný, ale o to krásnější
    ryzec černohlávek.
  • 00:38:49 Jeho název plně odpovídá
    jeho podobě.
  • 00:38:53 Má černý klobouček
    a stejně černou nožičku
  • 00:38:57 a lupeny má krásně
    kontrastně bílé.
  • 00:39:00 Je to houba jedlá,
    dobře použitelná do směsi.
  • 00:39:05 Z dalších ryzců
    je tu ryzec šeredný,
  • 00:39:09 který už na pohled nevypadá vábně.
    Má zelenošedavočerný klobouk,
  • 00:39:15 nazelenalé lupeny,
    dorůstá obvykle velikých rozměrů.
  • 00:39:20 V lese ho často potkáváme,
    ale pokud je v mladé podobě,
  • 00:39:25 tak je dobrý a vhodně použitelný
    k nakládání
  • 00:39:29 do sladkokyselého nálevu
    a do octa.
  • 00:39:32 Vyhrál i několik soutěží
    v tomto oboru.
  • 00:39:36 Myslím, že jsme na žádnou z hub
    nezapomněli, ale ano,
  • 00:39:40 zapomněli jsme ještě
    na jeden druh muchomůrek.
  • 00:39:44 Jsou to muchomůrky pošvatky.
    To jsou muchomůrky,
  • 00:39:48 které se vyznačují tím,
    že vyrůstají z jakési pochvy,
  • 00:39:51 z jakéhosi vajíčka,
    to je zde velmi dobře patrné.
  • 00:39:55 Nemají pod hlavičkou límeček.
    Těch hub je rovněž několik druhů.
  • 00:40:01 Máme tady zastoupenou
    žlutoumbrovou formu.
  • 00:40:06 Je tady forma šafránová.
    Všechny tyto houby jsou jedlé,
  • 00:40:10 ale jsou křehké, proto je
    ukládáme do košíku až nahoru,
  • 00:40:16 abychom je nerozmačkali.
    Máme tu samostatnou mističku
  • 00:40:21 pouze s houbovými třeni,
    v tomto případě jsou to třeně
  • 00:40:25 od muchomůrky růžovky,
    ale platí to podobně
  • 00:40:30 i u ostatních třeňů,
    které někdo v kuchyni nezpracovává
  • 00:40:35 a vyhazuje. Je to škoda.
    Každý takový třeň,
  • 00:40:39 pokud není napadený hmyzem
    nebo jinak poškozený,
  • 00:40:43 je možné usušit, rozemlít
    na houbový prach nebo moučku.
  • 00:40:48 Taková houbová moučka je
    celoročně dobře použitelný
  • 00:40:52 prostředek k dochucování
    houbových jídel
  • 00:40:56 a k přípravě základů polévek
    a omáček.
  • 00:41:00 Každý si to můžeme vyzkoušet.
    Z hub, které jsme si ukázali
  • 00:41:05 a které v současné době rostou,
    lze připravit za plotnou
  • 00:41:09 celou řadu zajímavých jídel.
    Houby se používají v kuchyni
  • 00:41:14 dvojím základním způsobem.
    Ten první je,
  • 00:41:17 že tvoří jenom doplněk
    určitých jídel, to znamená,
  • 00:41:21 že tou základní nosnou surovinou
    pokrmu je zpravidla maso
  • 00:41:25 a houby ho jenom
    chuťově dokreslují.
  • 00:41:29 Druhou a pro houbaře
    zajímavější disciplínou
  • 00:41:33 je příprava houbových jídel,
    kde houba je hlavní složkou pokrmu
  • 00:41:38 a to ostatní tomu pouze sekunduje
    a přizvukuje.
  • 00:41:42 Malou ukázku si uděláme.
    Například z křemenáčů můžeme
  • 00:41:47 připravit velice rychlou
    a dobrou polévku.
  • 00:41:50 Houby základním kuchyňským způsobem
    opracujeme, nakrájíme na plátky
  • 00:41:56 a dáme vařit. K nim přidáme
    nové koření, bobkový list
  • 00:42:01 a drcený kmín. Povaříme,
    potom houby v polévce osolíme,
  • 00:42:08 přidáme na kostičky nakrájené
    brambory,
  • 00:42:13 spolu ještě chvíli povaříme,
    před dokončením varu ve smetaně
  • 00:42:18 rozklechtáme trochu hladké mouky
    a dobře provaříme.
  • 00:42:24 Můžeme vložit plátek másla
    a během varu i lístečky libečku.
  • 00:42:30 To je vlastně všechno.
  • 00:42:45 Guláš z modráků připravíme
    následovně.
  • 00:42:49 Na tenké proužky nakrájíme
    slaninu,
  • 00:42:53 na ní necháme zpěnit cibulku
    a česnek,
  • 00:42:56 přidáme k tomu
    kuchyňsky opracované houby
  • 00:43:00 nakrájené na větší sousta,
    necháme mírně podusit.
  • 00:43:05 Zaprášíme paprikou, podlijeme,
    přidáme pepř, mletý kmín
  • 00:43:10 a necháme dusit. Kontrolujeme,
    postupně podléváme vodou
  • 00:43:16 a ke konci zaprášíme moukou,
    popřípadě mouku rozklechtáme
  • 00:43:22 ve vodě nebo ve studeném
    houbovém vývaru, zalijeme
  • 00:43:27 a necháme důkladně provařit.
    Nakonec přidáváme majoránku.
  • 00:43:33 Pro ty, kteří mají rádi
    ostřejší variantu guláše,
  • 00:43:38 můžeme doporučit - na lžičku
    oleje dát trochu majoránky,
  • 00:43:43 malinko mletého chilli,
    nechat zahřát a nalít na guláš.
  • 00:44:00 I když je všeobecně známo, že ne
    všechny houby patří do kuchyně,
  • 00:44:05 rok co rok se najdou lidé,
    kteří na to zapomínají.
  • 00:44:09 A také každý z nás má
    odlišnou odolnost.
  • 00:44:13 Někomu stačí pojíst holubinku
    Queletovou,
  • 00:44:17 dochutit polévku čirůvkou masitou
    a žaludek začne protestovat.
  • 00:44:20 Když se díváme na to,
    čím se lidé otráví,
  • 00:44:27 tak vidíme, že záměna je
    někdy až fantastická.
  • 00:44:30 Například muchomůrku zelenou
    si lidé pletou s bedlou.
  • 00:44:34 To je pro normálního houbaře
    nepochopitelné.
  • 00:44:38 Přesto přibližně polovina otrav
    vzniká touto záměnou.
  • 00:44:43 Lidé sbírají houby
    naprosto neznámé.
  • 00:44:47 Stalo se nám v poradně,
    že paní týden poté,
  • 00:44:51 co snědla houby, řekla,
    jestli to nejsou pavučince,
  • 00:44:56 o nichž ví,
    že jsou smrtelně jedovaté.
  • 00:45:00 Teprve se po týdnu ptá.
  • 00:45:03 Nejzávažnější je otrava
    muchomůrkou zelenou,
  • 00:45:08 která způsobuje v posledních
    desetiletích jako jediná
  • 00:45:13 jedovatá houba smrt.
    Smrt způsobená otravou
  • 00:45:18 jinými druhy hub je vzácná.
    Před třiceti lety byl
  • 00:45:24 jeden případ pavučince plyšového,
    před padesáti lety to byl ucháč,
  • 00:45:29 který se mimochodem jmenuje jedlý,
    ale 99,9 % je to muchomůrka zelená.
  • 00:45:36 Ona má dvojníka - muchomůrku jarní,
    ale ta je také velmi vzácná.
  • 00:45:42 Naštěstí u nás otrava touto houbou
    nebyla.
  • 00:45:48 Když jsou malinké plodničky
    muchomůrky zelené,
  • 00:45:52 tak se skutečně podobají
    například žampionům.
  • 00:45:56 Muchomůrka zelená má nejen zelenou
    barvu, ale je i bílá forma,
  • 00:46:01 je albín, který mimochodem roste
    v Praze v Ďáblicích,
  • 00:46:06 takže ho máme přímo tady.
    Někdy je velmi obtížné,
  • 00:46:10 zvlášť když ony dokonce rostou
    spolu na stejné lokalitě.
  • 00:46:14 Muchomůrka zelená se používala
    v dějinách k vraždám.
  • 00:46:19 Známe nejstarší případ,
    to je travička locusta,
  • 00:46:24 to určitě každý z nás zná,
    jak Agripina dala
  • 00:46:28 otrávit císaře Claudia tím,
    že přimíchali do oblíbené
  • 00:46:32 muchomůrky císařky
    muchomůrku zelenou.
  • 00:46:36 Dokonce byly muchomůrky zelené
    používány k pojišťovacím podvodům.
  • 00:46:41 To bylo ve Francii na přelomu
    18. a 19. století,
  • 00:46:47 kdy byli pojištěnci otráveni
    muchomůrkou zelenou,
  • 00:46:53 aby si vybrali prémie za smrt.
    Občas to autorům nevyšlo,
  • 00:46:58 protože si to spletli
    s muchomůrkou citronovou,
  • 00:47:02 která je mírně jedovatá.
    Pak jsou nešťastné otravy
  • 00:47:06 způsobené záměnou.
    Ta nejhorší, kterou my známe,
  • 00:47:10 je z roku 1917. V jednom
    německém studentském internátě
  • 00:47:17 zahynulo 31 studentů na otravu
    muchomůrkou zelenou.
  • 00:47:23 Nejzáludnější otrava je otrava
    pavučincem plyšovým,
  • 00:47:28 naštěstí u nás velmi vzácná.
    Zatímco v Polsku umírají
  • 00:47:33 každý rok lidé na tuto otravu,
    tak u nás se vyskytuje zřídka.
  • 00:47:38 Je záludná tím,
    že klinické příznaky se projevují
  • 00:47:43 desátý, patnáctý až třicátý den
    od požití houby.
  • 00:47:48 Pochopitelně internista se ptá,
    co jste jedl včera, předevčírem,
  • 00:47:53 nikoliv na to,
    co jste jedl před patnácti dny.
  • 00:47:56 Pacienti umírají na selhání ledvin
    a je to velmi bolestivá smrt.
  • 00:48:03 Klasických případů,
    které skončí v nemocnici,
  • 00:48:07 je ročně tak dvě stě až tři sta.
    Za rok zaznamenáme
  • 00:48:12 jednu až tři smrtelné otravy
    způsobené muchomůrkou zelenou.
  • 00:48:16 Nejčastější těžká otrava,
    ovšem bez následků smrti,
  • 00:48:21 je otrava muchomůrkou panterovou.
    To je houba,
  • 00:48:25 která dělá minimálně sto případů
    otravy ročně.
  • 00:48:30 Nezanechává sice následky
    jako takové,
  • 00:48:34 protože u muchomůrky zelené,
    když přežijí,
  • 00:48:38 tak mají doživotně poškozená játra,
    tak tady ne,
  • 00:48:42 ale ta bezmoc, strašné zvracení,
    průjmy a bolesti břicha,
  • 00:48:48 které jsou součástí otravy,
    to je velmi tristní.
  • 00:48:53 Pak máme otravy hub,
    které jsou způsobeny
  • 00:48:57 nějakou nám neznámou látkou
    pryskyřičnatého původu,
  • 00:49:04 které vyvolávají žaludeční křeče.
    Tam patří třeba otrava
  • 00:49:10 žampionem zápašným.
    Ta je velmi mírná.
  • 00:49:14 Dokonce někteří jedí bez následků
    žampion zápašný,
  • 00:49:20 ale nedoporučuji žampion zápašný.
  • 00:49:23 Skutečně lidé s lehčím žaludkem
    nemohou tuto houbu jíst.
  • 00:49:38 Vedle zmiňované muchomůrky zelené,
    panterové a pavučince
  • 00:49:43 by každý houbař měl znát
    ještě další nebezpečné houby.
  • 00:49:47 Muchomůrku jízlivou, závojenku
    olovovou a vláknici začervenalou.
  • 00:49:54 Obrana proti otravám jedovatými
    houbami je poměrně snadná.
  • 00:50:00 Nesbírám houby,
    které neznám.
  • 00:50:04 Druhá věc je,
    že nesbírám podle atlasu,
  • 00:50:08 protože atlasy jsou pro znalce,
    jenom znalec pozná jemné nuance,
  • 00:50:13 které jsou v atlase.
    Chodit na odborné přednášky
  • 00:50:17 pro veřejnost, tam poznávat houby,
    dívat se na výstavy hub,
  • 00:50:21 které jsou v celé republice
    vždycky v září.
  • 00:50:25 Tam si mohu houbu vzít do ruky,
    očichat, prohlédnout
  • 00:50:29 a tím ji dokonale poznat.
    Nejhorší je,
  • 00:50:31 když lidé seberou houby
    a teprve pak se ptají,
  • 00:50:36 co jsem to snědl.
    To je nejhorší varianta.
  • 00:50:40 Jsou to lidé, o kterých bych řekl,
    že jsou kamikadze.
  • 00:50:48 Výstavy hub jsou jakýmsi vrcholem
    sezony.
  • 00:50:52 V Praze ji pravidelně na Žofíně
    pořádá Česká mykologická společnost
  • 00:50:57 a nejinak tomu bylo i letos.
  • 00:51:00 Ačkoliv přípravu provázely
    obavy z letošní neúrody,
  • 00:51:04 nakonec se podařilo představit
    úctyhodných 350 druhů hub.
  • 00:51:21 Za tím výsledkem stojí úsilí
    několika desítek členů společnosti,
  • 00:51:27 jejich přátel
    a rodinných příslušníků,
  • 00:51:30 kteří doslova v několika dnech
    pročesali lesy od Šumavy
  • 00:51:34 po Českomoravskou vrchovinu.
  • 00:51:43 Mně se tady na výstavě nejvíc
    líbí pečárka trsnatá,
  • 00:51:47 což je vlastně druh žampionu,
    který červená.
  • 00:51:51 Roste ve velkých či malých trsech,
    má třeň, který jde do špičky.
  • 00:51:57 Tvoří veliké plodnice,
    které jsou hnědé, hnědě šupinaté.
  • 00:52:02 Je dokonce jedlý druh,
    ale při pravidelném požívání
  • 00:52:07 hrozí drobné nebezpečí,
    protože obsahuje větší množství
  • 00:52:11 látky zvané agaritin.
    Ta je karcinogenní nebo mutagenní.
  • 00:52:15 Další zajímavou houbou na dnešní
    výstavě je lošák jelení
  • 00:52:19 neboli také jelenka.
    Je to houba,
  • 00:52:21 která byla velmi hojná
    za časů našich babiček.
  • 00:52:24 V mládí je jedlá,
    ovšem v dospělosti
  • 00:52:28 takto velké plodnice už bývají
    nahořklé, takže se k jídlu nehodí.
  • 00:52:32 Roste v jehličnatých lesích
    pod smrky.
  • 00:52:35 Zajímavostí je, že nemá rourky
    ani lupeny, ale má ostny.
  • 00:52:38 Tady na výstavě se mi zalíbila
    holubinka kolčaví,
  • 00:52:43 a to ze dvou důvodů.
    Holubinka je dobrá jedlá houba,
  • 00:52:48 která se podobá hřibu
    jak svým tvarem, barvou
  • 00:52:53 i relativně chutí a konzistencí,
    tak se v posledních letech
  • 00:52:58 začala opět objevovat.
    Ona to byla houba,
  • 00:53:03 která po kyselých spadech,
    co byly v pohraničí,
  • 00:53:07 z jehličnatých lesů
    téměř vymizela.
  • 00:53:11 Teď se opět vrací
    a dostala se i na naši výstavu.
  • 00:53:14 Tato houba se jmenuje
    šupinatka nádherná.
  • 00:53:18 Myslím, že to je přiléhavé jméno,
    protože je to krásná houba.
  • 00:53:22 Má výrazné oranžové barvy,
    je poměrně vzácná.
  • 00:53:25 Tady na výstavě ji máme každý rok,
    ale takhle krásný trs
  • 00:53:29 je tady málokdy.
    Tato houba je i pro běžného houbaře
  • 00:53:34 relativně dobře poznatelná,
    roste často ve velkých trsech
  • 00:53:38 na pařezech listnatých stromů,
    je celá krásně oranžová.
  • 00:53:42 Není jedlá,
    je chuťově velice hořká.
  • 00:53:46 Zejména v zahraniční literatuře
    se občas vyskytne zmínka,
  • 00:53:50 že tato houba má
    halucinogenní účinky.
  • 00:53:53 Je to taková trochu
    mykologická záhada.
  • 00:53:56 Není to zatím dostatečně objasněné.
  • 00:53:58 Kvůli hořké chuti je houba
    prakticky nepoživatelná.
  • 00:54:03 Ne všechno, co tady je,
    je dostatečně známé,
  • 00:54:07 prozkoumané a vyjasněné.
  • 00:54:19 Houby letos moc nerostly.
    To se odrazilo i na návštěvnosti.
  • 00:54:24 Při srovnání s minulými ročníky
    se ukazuje,
  • 00:54:27 že je-li velká úroda,
    lidé se o výstavu zajímají
  • 00:54:30 daleko intenzivněji, více
    navštěvují mykologické poradny
  • 00:54:34 a samozřejmě se také zvyšuje
    počet otrav.
  • 00:54:38 V tomto roce přišlo
    k tisícovce návštěvníků
  • 00:54:42 a ti tedy zklamáni
    viditelně nebyli.
  • 00:54:59 Mykologie,
    ať amatérská nebo profesionální,
  • 00:55:04 je vlastně nikdy nekončící
    dobrodružství, vášeň,
  • 00:55:08 která dokáže naplnit
    celý život.
  • 00:55:12 Jdete do lesa, nevíte,
    co najdete.
  • 00:55:15 Houby si dělají, co chtějí.
    Vypadají, jak chtějí.
  • 00:55:18 Rostou, kde chtějí.
    Vyrostou na místech,
  • 00:55:21 kde je nečekáte, a naopak tam,
    kde je očekáváte,
  • 00:55:24 je často nenajdete.
    Je to takové dobrodružství,
  • 00:55:27 taková lovecká vášeň,
    jestli najdete, nenajdete,
  • 00:55:30 uvidíte, neuvidíte,
    dokážete tu houbu určit.
  • 00:55:33 Když je houba hezká,
    tak si ji vyfotíte
  • 00:55:36 a těšíte se s ní i doma
    na fotografiích.
  • 00:56:28 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2008

Související