iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 9. 2007
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

274 hlasů
85632
zhlédnutí

Dvojí život knížete Václava

Dokument poodhalující na základě nejnovějších výzkumů skutečnou podobu jedné z nejvýraznějších osobností českých dějin

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Dvojí život knížete Václava

  • 00:00:03 Sotva se naskytne
    nějaké to výročí,
  • 00:00:06 velká společenská událost,
  • 00:00:09 ihned se lidé obracejí
    ke svým historickým předkům.
  • 00:00:12 Dovolávají se velikosti
    jejich hrdinských činů,
  • 00:00:16 aniž by však doopravdy věděli,
  • 00:00:18 jak žili a co vlastně stálo
    v pozadí jejich posmrtné slávy.
  • 00:00:23 Potíž je v tom,
    že z dochovaných pramenů
  • 00:00:26 je mnohdy zřejmé jedno jediné:
  • 00:00:28 že se dotyčný narodil,
    žil a zemřel.
  • 00:00:32 Výjimkou není
    ani kníže svatý Václav,
  • 00:00:35 jeden z nejvýznamnějších symbolů
    českých dějin.
  • 00:00:51 Václav právě ještě žil v době,
  • 00:00:54 kdy nebyly listiny, kdy kroniky
    prakticky neexistovaly,
  • 00:01:00 tedy kroniky českého původu,
    letopisy také ne,
  • 00:01:03 takže bohužel u Václava
    a jeho doby
  • 00:01:05 jsme závislí
    především na legendách.
  • 00:01:09 Pokud bychom se pokoušeli nalézt
    svatého Václava historického,
  • 00:01:12 to znamená, chtěli bychom
    odstranit hagiografickou náplavu,
  • 00:01:16 která se na něho nabalovala
    v průběhu staletí,
  • 00:01:20 tak bychom bohužel neodhalili
    člověka z masa a kostí,
  • 00:01:24 ale odhalili bychom
    pouhý skelet,
  • 00:01:27 čili my se bez těch legend,
    které zde jsou, nemůžeme obejít,
  • 00:01:34 neboť ty nám vlastně poskytují
    jedinou možnost,
  • 00:01:37 jak vytvořit
    jeho životní příběh.
  • 00:01:39 Byl jeden kníže v Čechách
    jménem Vratislav
  • 00:01:42 a jeho žena,
    která zvala se Drahomíra.
  • 00:01:44 I narodil se jim prvorozený syn
    a na křtu dali mu jméno Václav.
  • 00:01:48 Budeme-li postupovat chronologicky
    od Václavova dětství,
  • 00:01:52 potom jedním z mála
    historicky ověřitelných faktů
  • 00:01:56 jsou jeho rodiče.
  • 00:01:58 První otazník však visí
    už nad místem Václavova narození.
  • 00:02:05 Určité pověsti,
    například že se narodil
  • 00:02:07 tady u Stochova na Kladensku,
    to pochopitelně pravda není.
  • 00:02:10 Jiného názoru jsou však
    obyvatelé Stochova.
  • 00:02:13 Koneckonců kdo by si nechal upřít
    narození tak slavné osoby.
  • 00:02:18 Když se roku 903 narodil,
    tak Ludmila, máma, Přemyslovna,
  • 00:02:23 na jeho počest
    vysadila ten dub.
  • 00:02:28 Oni ho prohlásili
    za svatého Václava,
  • 00:02:31 on byl takový umírněnější
    a byl to prakticky Václav I.
  • 00:02:35 -On měl sto chův.
    -Václav? -Václav.
  • 00:02:40 Takže se to jmenovalo Sto chův
    a nakonec to byl Stochov.
  • 00:02:45 Kde se narodil, to se neví.
  • 00:02:48 Možná se narodil
    na Pražském hradě,
  • 00:02:51 možná na některém z těch hradišť,
    která Prahu obkružovala,
  • 00:02:54 která Prahu uzavírala a chránila
    původní přemyslovskou doménu.
  • 00:02:58 Nezachovala se o tom
    žádná zmínka,
  • 00:03:01 nevíme,
    můžeme jen spekulovat.
  • 00:03:04 Doba Václavova mládí
    a prakticky celého jeho života
  • 00:03:08 byla namnoze ještě pohanskou.
  • 00:03:11 Velká Morava i s cyrilometodějskou
    tradicí ležely v troskách,
  • 00:03:15 a tak se nadále praktikovalo
  • 00:03:17 uctívání pramenů
    a posvátných stromů.
  • 00:03:20 Jedním z největších mýtů je proto
    ryze křesťanské prostředí,
  • 00:03:24 které mělo malého Václava
    ovlivňovat.
  • 00:03:30 Celá situace je zřejmě taková,
  • 00:03:33 že křesťanství zpočátku
    bylo vázáno
  • 00:03:35 pouze na nejvyšší vrstvu
    tehdejší společnosti,
  • 00:03:39 která měla možnost
    s kněžími se setkávat
  • 00:03:42 a která se také od kněží
    mohla dozvědět
  • 00:03:45 některé zásady křesťanství.
  • 00:03:47 Lze říci, že území mimo hrady
    ještě křesťanská nebyla.
  • 00:03:51 Obyvatelstvo se teprve zvolna
    dostávalo do kontaktu
  • 00:03:54 s centry, s hrady,
    na nichž vznikly první kostely.
  • 00:04:02 To byl obrovský,
    dlouhodobý proces,
  • 00:04:04 kterého se účastnili nejen
    čeští kněží, kteří žili v Čechách,
  • 00:04:08 ale lze předpokládat účast
    řady zahraničních misionářů,
  • 00:04:11 především z Bavorska.
  • 00:04:13 Relikty pohanského způsobu života
    a pohanského myšlení
  • 00:04:16 byly velmi a velmi tvrdé.
  • 00:04:18 Navíc ostatní obyvatelstvo
    o křesťanství nevědělo nic,
  • 00:04:21 protože kněží bylo
    velmi a velmi málo.
  • 00:04:24 V oněch dnech pak
    vévoda český Spytihněv
  • 00:04:27 odvrhl z Božího pokynu
    mrzkou modloslužbu
  • 00:04:31 a dal se dobrovolně spolu
    s veškerým svým lidem pokřtít.
  • 00:04:35 Ten také vystavěl
    na Pražském hradě
  • 00:04:39 kostel sv. Boží rodičky Marie
    a ještě jiný ke cti svatého Petra.
  • 00:04:43 V obou se štědrostí Boží milosti
    dělo přemnoho zázraků.
  • 00:04:48 Jak to bylo se zázraky,
    těžko říct.
  • 00:04:52 V legendě zmiňovaný
    mariánský kostel
  • 00:04:54 však skutečně existoval.
  • 00:04:57 Jeho zbytky se dochovaly
    v prostorách
  • 00:04:59 mezi druhým a čtvrtým nádvořím
    Pražského hradu.
  • 00:05:02 A Václav zde podstoupil
    první důležitý krok svého života.
  • 00:05:13 Podle svatováclavských legend
  • 00:05:16 byl maličký chlapecký Václav
    postřižen,
  • 00:05:18 to znamená vykonal obřad
    církevní postřižiny,
  • 00:05:21 což bylo
    slavnostní ostříhání vlasů,
  • 00:05:24 které se provádělo v kostele.
  • 00:05:27 V podstatě to byl
    přechodový rituál,
  • 00:05:29 kdy chlapec
    z nejranějšího dětství
  • 00:05:32 přecházel
    do nějakého chlapectví,
  • 00:05:34 vlastně obřad,
    který je svým způsobem
  • 00:05:36 dnes považován za východní.
  • 00:05:43 A skutečností je i to,
    že Václavův otec Vratislav
  • 00:05:47 nechal postavit na Pražském hradě
    kostel sv. Jiří,
  • 00:05:50 kde byl po své smrti uložen.
  • 00:05:53 Jak se ale utvářel Václavův život
    ještě za Vratislavova života,
  • 00:05:57 to je už otázka složitější.
  • 00:06:02 Vratislavův starší syn,
    blahoslavený Václav,
  • 00:06:06 Božím vnuknutím
    již od útlého věku
  • 00:06:09 vždy toužil po vzdělání.
  • 00:06:11 Jeho otec, přeje si vyhovět
    touze synova srdce,
  • 00:06:15 poslal jej do města
    jménem Budeč,
  • 00:06:18 aby ho tam cvičil v žaltáři
    jistý kněz zvaný Učen.
  • 00:06:22 Především si nesmíme
    představovat,
  • 00:06:25 že škola středověká bylo zařízení
    podobné našim školám.
  • 00:06:30 Bylo to zařízení
    mnohem skromnější,
  • 00:06:33 kde probíhala jakási jednoduchá
    individuální výuka.
  • 00:06:40 A tady se zřejmě učil
    zásadám čtení, psaní,
  • 00:06:44 které měly především
    praktický smysl,
  • 00:06:47 totiž aby mladíci, kteří zde byli
    podrobováni tomuto učení,
  • 00:06:52 byli schopni pomáhat kněžím
  • 00:06:56 při liturgických obřadech,
    při mších, při zpěvu,
  • 00:07:00 aby získali alespoň základní
    poznatky, základní návyky,
  • 00:07:04 které by toto umožňovalo.
  • 00:07:07 Už samotná tato skutečnost
    je v tehdejší Evropě
  • 00:07:10 u tehdejších panovníků
    něčím naprosto výjimečným,
  • 00:07:14 poněvadž panovník v tomto období
    číst a psát nemusel.
  • 00:07:17 Bylo to zbytečné.
  • 00:07:20 On musel být především silným,
    aby byl schopen vést války,
  • 00:07:23 aby byl schopen rozhodovat
    a tak dále.
  • 00:07:26 Důležitou součástí výuky
    byl třeba lov,
  • 00:07:30 protože lov vlastně učí
    kolektivnímu myšlení,
  • 00:07:33 a tam se mladý kníže učil,
    jak velet, jak rozdílet úkoly,
  • 00:07:37 jakým způsobem
    se vyrovnávat s nějakou situací,
  • 00:07:40 která analogicky mohla nastat
    za pár desítek let na bojišti.
  • 00:07:49 To, že se na Václavově
    křesťanské výchově
  • 00:07:52 podílela také kněžna Ludmila,
    nelze vyloučit.
  • 00:07:55 Vzhledem k tomu,
    že jeho pozdější orientace
  • 00:07:58 odpovídala její koncepci
    zahraničních vztahů,
  • 00:08:00 lze předpokládat, že na vnuka
    mohla mít vliv aspoň politický.
  • 00:08:04 Situace v zemi
    nebyla jednoduchá.
  • 00:08:07 Přemyslovci od Bořivoje
    ovládali
  • 00:08:11 pouze nerozlehlé teritorium
    ve středních Čechách.
  • 00:08:15 Bylo to teritorium, které mělo
    rozsah asi 3 000 km2
  • 00:08:19 a žilo na něm
    něco víc než 20 000 obyvatel.
  • 00:08:22 Na ostatním českém území
    do té doby existovala
  • 00:08:26 na Přemyslovcích nezávislá
    nepřemyslovská knížata,
  • 00:08:30 která však ještě žila
    v nestátní organizaci.
  • 00:08:33 Byla to organizace kmenová.
  • 00:08:36 Moc Přemyslovců
    musela být ještě velmi slabá.
  • 00:08:40 Proto šlo Ludmile
    o podporu Bavorska
  • 00:08:42 snad díky misionářům,
    kteří odtud do Čech přicházeli,
  • 00:08:46 ve které viděla ochranu
    malému rozdrobenému území.
  • 00:08:50 Možná právě to stálo na počátku
    problémů mezi tchyní a snachou.
  • 00:08:55 Drahomíra totiž vyznávala
    samostatný svobodný stát,
  • 00:08:59 což bylo za dané situaci
    v podstatě nereálné.
  • 00:09:03 Když pak zemřel
    Václavův otec Vratislav
  • 00:09:06 a za mladého syna převzala
    regentskou vládu Drahomíra,
  • 00:09:10 bylo jen otázkou času,
  • 00:09:12 kdy se konflikt mezi
    oběma ženami projeví naplno.
  • 00:09:18 Konflikty mezi Ludmilou
    a Drahomírou
  • 00:09:21 rozhodně začaly v Praze.
  • 00:09:23 To byly konflikty
    mezi dvěma panovnicemi.
  • 00:09:25 První, babička Ludmila,
    vdova po Bořivojovi,
  • 00:09:29 se cítila být samozřejmě
    legitimována k tomu,
  • 00:09:32 aby ještě radila, co se má
    v českém státě odehrávat,
  • 00:09:36 a Drahomíra, vdova po nedávno
    zemřelém vládnoucím knížeti,
  • 00:09:40 se cítila být dědičkou
    té vládcovské linie.
  • 00:09:44 V každém případě
    mocenská převaha
  • 00:09:47 se brzy ocitla
    na straně Drahomířině
  • 00:09:49 a Ludmila rezignovala.
  • 00:09:52 Ludmila dobrovolně,
    pravděpodobně dobrovolně,
  • 00:09:55 odešla z Prahy a zvolila si sama
    místo svého exilu.
  • 00:09:59 Kde přesně Ludmila na Tetíně
    přebývala, nelze s jistotou určit.
  • 00:10:04 Stojíme na jednom z nejstarších
    knížecích sídel Přemyslovců.
  • 00:10:09 Ludmila tedy opuštěností
    zřejmě netrpěla.
  • 00:10:12 Horší bylo, že Drahomíře pouhý
    odchod Ludmily z Prahy nestačil.
  • 00:10:18 Poslala sem na Tetín, na hradiště,
    část své družiny.
  • 00:10:23 V čele šli dva cvičení zabijáci,
    profesionální vojáci,
  • 00:10:27 jejichž jména známe
    díky legendám,
  • 00:10:31 jde o Gommona a Tunu,
  • 00:10:33 a ti zde v noci
    z 15. na 16. září 921
  • 00:10:38 Ludmilu zavraždili
    v jejím vlastním příbytku.
  • 00:10:46 Proč byla uškrcena,
    je samozřejmě otázka.
  • 00:10:49 Legendy, které zdůrazňují
    náboženskou podstatu příběhu
  • 00:10:54 spojeného se svatou Ludmilou,
  • 00:10:57 tak hovoří o tom, že vrahové,
    kteří se vrhli na kněžnu Ludmilu,
  • 00:11:02 jí nechtěli dopřát krvavou smrt,
  • 00:11:05 která je základním symptomem
    svatosti.
  • 00:11:08 Služebnictvo Drahomíry
    mělo dokonce bez pohřbu
  • 00:11:11 zahrabat tělo kněžny
    u hradební zdi.
  • 00:11:14 Podle Kristiánovy legendy
  • 00:11:16 nechala Drahomíra
    nad místem vraždy postavit
  • 00:11:19 kapli sv. Michaela Archanděla,
  • 00:11:22 aby byly případné zázraky
    přisuzovány tomuto světci,
  • 00:11:25 a nikoliv Ludmile.
  • 00:11:28 Skutečnost však může být
    daleko prozaičtější.
  • 00:11:31 Jeho jméno bylo
    propůjčováno kostelům,
  • 00:11:34 které měly obvykle hrobní funkce,
    hrobní poslání.
  • 00:11:37 Je velmi pravděpodobné,
    že kostel,
  • 00:11:40 který vznikl nad hrobem
    svaté Ludmily,
  • 00:11:43 byl Archandělu Michaelovi
    zasvěcen právě proto,
  • 00:11:46 že měl připomínat, že stojí
    nad hrobem významné ženy,
  • 00:11:50 příslušnice přemyslovské dynastie,
    Ludmily.
  • 00:11:55 Pokud příčinou
    Ludmiliny vraždy
  • 00:11:58 byla skutečně
    Drahomířina politická vize,
  • 00:12:01 není známo,
    jakým způsobem se projevila.
  • 00:12:04 Jestliže ano,
    trvala jenom dva až tři roky.
  • 00:12:07 Poté již plnoletý Václav
    matku na knížecím stolci vystřídal
  • 00:12:11 a pokračoval v koncepci
    své babičky.
  • 00:12:15 Stojíme za závěrem
    katedrály sv. Víta,
  • 00:12:18 na místě,
    o kterém se dnes uvažuje,
  • 00:12:21 že zde mohl stát
    nejstarší knížecí palác,
  • 00:12:24 ten, ve kterém pobýval
    svatý Václav.
  • 00:12:27 Jediné, co víme, že palác
    byl poblíž knížecího stolce
  • 00:12:31 a že byl pravděpodobně
    jednopatrový.
  • 00:12:34 Byla to stavba
    velmi významná,
  • 00:12:37 na tehdejší dobu
    dost netradičně postavená,
  • 00:12:41 a o paláci uvažujeme
    z toho důvodu,
  • 00:12:45 že podle analogií
    s jinými podobnými lokalitami
  • 00:12:47 se knížecí paláce stavěly
    pokud možno na nejvyšším bodě,
  • 00:12:51 a tady stojíme
    na jednom z nejvyšších míst.
  • 00:12:54 Jedním z prvních kroků
    nového knížete
  • 00:12:57 byl pohřeb babičky Ludmily,
  • 00:13:00 kdy nechal tělo kněžny převézt
    na Pražský hrad.
  • 00:13:03 Takový přenos neboli translance
    na posvátné místo
  • 00:13:08 znamenal v raném středověku
    předurčení ke svatořečení.
  • 00:13:12 Není proto vyloučeno, že šlo
    o Václavův diplomatický krok.
  • 00:13:16 Mít ve své zemi světce
    by nepochybně znamenalo
  • 00:13:19 zvýšení respektu
    u křesťanské Evropy.
  • 00:13:22 Tomu nasvědčovalo i místo
    nového Ludmilina uložení.
  • 00:13:27 Translace, která proběhla
    od středy do pátku,
  • 00:13:31 od 19. do 21. října roku 925,
    směřovala od samého začátku sem,
  • 00:13:36 do prostředí klášterního
    kostela sv. Jiří,
  • 00:13:40 který je Pražském hradě druhý,
  • 00:13:43 který se stal od samého začátku
    jedním z církevních středobodů,
  • 00:13:47 ale také kulturních středobodů,
    Pražského hradu,
  • 00:13:50 a v jistém smyslu
    i českého státu.
  • 00:13:53 První nebo druhé místo uložení
    ostatků svaté Ludmily
  • 00:14:00 v bazilice sv. Jiří
    mohl být útvar tvaru kříže,
  • 00:14:04 který se nalézal zhruba zde.
    Dnes je skryt pod podlahou.
  • 00:14:08 Kolem roku 1300
    už máme záznam,
  • 00:14:11 že se ostatky svaté Ludmily
    nacházely za hlavním oltářem.
  • 00:14:15 A po roce 1371 se ostatky
    přestěhovaly do boční kaple,
  • 00:14:21 kde byly uloženy
    do zvlášť pro ni zhotovené tumby,
  • 00:14:26 která je zřejmě o něco starší,
    je datována k roku 1350.
  • 00:14:31 O vážnosti,
    kterou Ludmila požívala,
  • 00:14:35 svědčí nejenom výjimečnost
    míst jejích hrobů,
  • 00:14:38 ale také nález
    vzácných textilií,
  • 00:14:41 do kterých byly
    její ostatky zabaleny.
  • 00:14:44 To byl akt vyhrazený
    skutečně pouze vladařům
  • 00:14:47 nebo významným osobnostem.
  • 00:14:57 Všechny kosterní ostatky
  • 00:15:00 prošly velice podrobným
    antropologickým průzkumem,
  • 00:15:03 který přinesl
    velice zajímavé závěry,
  • 00:15:07 například, že svatá Ludmila
    nebyla žádná drobná stařenka,
  • 00:15:11 ale naopak robustní žena
    se silnou artritidou,
  • 00:15:15 která byla vyvolána
    právě tou robustností.
  • 00:15:24 V poslední době
    se objevil názor
  • 00:15:26 vycházející ze zprávy
    Kristiánovy legendy,
  • 00:15:29 že kult kněžny, a tudíž
    i její uctívání jako světice,
  • 00:15:33 spadá až do 10. století,
    tedy ne do doby Václavova života.
  • 00:15:40 Zdá se, že to bylo prostší,
    a sice, že ten akt Václavův,
  • 00:15:45 přenesení Ludmily
    na Pražský hrad,
  • 00:15:49 byl pouze aktem politické
    rehabilitace jeho babičky
  • 00:15:54 a přihlášení se k jejímu odkazu,
    nikoliv přímo kanonizací.
  • 00:16:00 Pro to skutečně
    nemáme žádný důkaz.
  • 00:16:05 V době, kdy Václav usedl
    na knížecí stolec,
  • 00:16:09 se v Sasku ujal moci
    Jindřich I. Ptáčník.
  • 00:16:12 Ten svými výboji
    výrazně zasáhl
  • 00:16:15 do poměrů
    v tehdejší střední Evropě,
  • 00:16:18 a pokud nechtěl být Václav
  • 00:16:21 se svou polopohanskou zemičkou
    pohlcen, musel situaci řešit.
  • 00:16:26 Bylo možné Čechy sjednotit
    vojenskou mocí Přemyslovců,
  • 00:16:30 ovšem tento akt by nepochybně
    okamžitě vyvolal reakci
  • 00:16:34 ze strany sílící moci saské.
  • 00:16:37 A tak zřejmě kníže Václav
    zvolil jinou cestu.
  • 00:16:41 Začal na Pražském hradě budovat
    další kostel,
  • 00:16:45 který později byl zasvěcen
    svatému Vítu.
  • 00:16:49 Tento kostel
    napodoboval chrám,
  • 00:16:51 který v Cáchách
    vybudoval Karel Veliký.
  • 00:16:54 Je to jeho hrobová kaple,
    je to oktogon,
  • 00:16:58 která se později stala
    určitým vzorem
  • 00:17:01 pro západní
    křesťanské panovníky.
  • 00:17:04 Rotundou sv. Víta
    se Václav oficiálně přihlásil
  • 00:17:08 k západnímu
    křesťanskému světu.
  • 00:17:11 A to musel Jindřich
    respektovat.
  • 00:17:14 Nezapomeňme, že než Jindřich I.
    vtrhl na české území,
  • 00:17:18 protáhl územím Havolanů,
    územím Stodoranů.
  • 00:17:22 Tato slovanská území ovládl,
  • 00:17:24 zničil tamější
    slovanskou nobilitu.
  • 00:17:28 Když přišel do Prahy,
    ačkoli měl stejné silné vojsko,
  • 00:17:31 které mnohokráte převyšovalo
    vojsko svatého Václava,
  • 00:17:34 tak k tomuto nedošlo.
  • 00:17:36 K prvnímu setkání obou mužů
    mohlo dojít v těchto místech,
  • 00:17:40 v prostorách dnešního
    třetího nádvoří Pražského hradu.
  • 00:17:45 Stojíme na místě,
  • 00:17:47 kde se nacházejí pozůstatky
    opevnění Pražského hradu
  • 00:17:51 z konce 9. až 11. století.
  • 00:17:55 Tato fáze, kterou vidíte za mnou,
    je nejstarší postavená,
  • 00:17:58 dnes už s určitostí víme,
    knížetem Spytihněvem I.,
  • 00:18:01 a můžeme předpokládat,
  • 00:18:03 že kolem tohoto opevnění
    chodil svatý Václav,
  • 00:18:06 neboť v jeho době
    muselo ještě fungovat.
  • 00:18:09 Co se mezi Václavem a Jindřichem
    na Pražském hradě odehrálo,
  • 00:18:13 o tom legendy nehovoří.
  • 00:18:16 S největší pravděpodobností
  • 00:18:18 došlo k diplomatickému jednání
    o budoucích poměrech
  • 00:18:21 a snad i k předání ostatků
    mučedníka svatého Víta,
  • 00:18:25 který Václavovi pro novou rotundu
    Jindřich daroval.
  • 00:18:28 Dodnes je Václavovi vyčítáno,
  • 00:18:30 že Jindřichovi
    za zachování míru platil.
  • 00:18:34 Ovšem v raně středověkém světě
  • 00:18:37 šlo o naprostou běžnou praxi
    u všech panovníků.
  • 00:18:40 Kritika je tedy vedena spíš
    neznalostí dějinných poměrů.
  • 00:18:44 Víme, že stejné poplatky platila
    mocná Byzantská říše
  • 00:18:49 různým nomádským kmenům,
  • 00:18:51 aby se ubránila před útoky,
    které šly na její území.
  • 00:18:54 I Jindřich I., když v roce 926
    uzavřel mír s Maďary,
  • 00:18:59 platil kočovným Maďarům
    také velké poplatky,
  • 00:19:03 aby se uchránil před jejich útoky
    a ožebračování své země.
  • 00:19:17 O praktické podobě vlády
    knížete Václava mnoho nevíme.
  • 00:19:21 A stejně tak se můžeme
    pouze dohadovat o tom,
  • 00:19:25 jak vypadalo prostředí, ve kterém
    on nebo jeho družina žili.
  • 00:19:31 Teoreticky se tady mohl
    svatý Václav procházet,
  • 00:19:34 protože se nacházíme
    v dřevěné stavbě,
  • 00:19:37 která patří do 10. století.
  • 00:19:40 Když si představíme
    jednu místnost 5 x 5 m,
  • 00:19:43 tak v ní se musel odbývat
    veškerý život, zejména v zimě.
  • 00:19:47 Tam museli vařit, spát,
    provozovat nějaké řemeslo.
  • 00:19:50 Z dnešního pohledu byly pro nás
    těžko představitelné
  • 00:19:54 hygienické podmínky, protože ty
    bych rozhodně nelakoval narůžovo.
  • 00:20:00 Večer kníže mimo svůj obyčej
    hojněji se napil,
  • 00:20:05 druhý den pak odebral se
    do ústraní, aby zpytoval svědomí.
  • 00:20:15 Pohyboval se se svými muži,
    se svou družinou.
  • 00:20:19 Přemyslovská doména
    v té době nebyla ještě veliká,
  • 00:20:22 nebyly to ještě celé Čechy,
  • 00:20:25 a při těch cestách
    od hradu ke hradu,
  • 00:20:27 co taková družina
    mohla dělat...
  • 00:20:29 Přijeli, lovili, v hradech bylo
    připraveno nějaké občerstvení
  • 00:20:34 a večery trávili po svém,
    s číší vína a dobrou zvěřinou,
  • 00:20:39 takže ani kníže Václav
    nebyl žádný asketa,
  • 00:20:43 nemohl se svých mužů stranit.
  • 00:20:46 V tomto období totiž
    Václavova družina, bojovníci,
  • 00:20:50 kteří tvořili jádro
    přemyslovské moci,
  • 00:20:53 byli na svém knížeti
    naprosto závislí.
  • 00:20:56 Kníže jim odevzdával jak zbraně,
    tak jim dával oděv
  • 00:20:59 a dával jim také všechny potřeby,
    které byly nutné pro život.
  • 00:21:04 V tom vztahu on byl vlastně
    jejich otcem
  • 00:21:08 a bojovníci, družiníci,
    byli nazýváni jeho dětmi.
  • 00:21:15 Když chtěli jeho soudcové
    a družiníci
  • 00:21:18 někoho odsouditi k smrti,
  • 00:21:20 hned si bral nějakou záminku
    a odcházel ze soudu,
  • 00:21:24 pamětliv toho,
    co je řečeno v evangeliu:
  • 00:21:27 "Nesuďte a nebudete souzeni."
  • 00:21:30 Rovněž vykupoval
    ze zajetí otroky,
  • 00:21:33 boural vězení
    a pozutínal šibenice.
  • 00:21:37 To je samozřejmě málo reálné,
    protože musel být panovníkem,
  • 00:21:42 žil v drsné době, musel ovládat
    mocenské instrumenty,
  • 00:21:45 kterými se poměrně dlouho
    udržel u vlády,
  • 00:21:49 takže i když mohl být upřímným
    křesťanem a šiřitelem křesťanství,
  • 00:21:53 na druhé straně musel být
    schopným panovníkem,
  • 00:21:56 který musel umět přežít.
  • 00:21:59 Musel soudit,
    musel spravovat stát,
  • 00:22:01 musel vydávat příkazy,
    musel vést vojsko do války.
  • 00:22:04 Svatý Václav to neodmítal.
  • 00:22:07 V každém případě
    nezapomeňme,
  • 00:22:09 že raný středověk
    byl obdobím velmi tvrdým.
  • 00:22:12 Přežil pouze ten, kdo takovým
    tvrdým životem také žil,
  • 00:22:15 kdo ovládal své prostředí,
    kdo ovládal celou svou zemi.
  • 00:22:21 Václav kdyby postupoval tak,
    jak o něm hovoří legendy,
  • 00:22:24 to znamená,
    že by bořil žaláře,
  • 00:22:27 pouštěl by zločince,
    boural by šibenice,
  • 00:22:30 prostě choval by se jako ideální
    v podstatě řezenský mnich,
  • 00:22:33 tak by pravděpodobně
    brzo neuspěl.
  • 00:22:37 Jestli jeho příklon
    ke křesťanství
  • 00:22:39 byl skutečně tak jednoznačný,
    že se dostal do konfliktu
  • 00:22:42 s řadou dalších politických sil
    v Čechách, to nemůžeme vyloučit.
  • 00:22:45 Dá se předpokládat,
    že kníže měl manželku,
  • 00:22:48 což většina legendistů zamlčela.
  • 00:22:51 Zřejmě proto, že to odporovalo
    ideálu vzorného mnicha.
  • 00:22:55 Z jiných legend naopak vyplývá,
    že jeho manželství bylo bezdětné,
  • 00:23:00 a proto se pro vladaře hledala
    vhodná náhrada.
  • 00:23:03 Byv přinucen od svého bratra
    a velmožů pro zrození synů,
  • 00:23:07 obcoval se s jistou ženou
    a zplodil s ní syna Zbraslava.
  • 00:23:11 Povinností středověkého panovníka
    bylo zachování rodu.
  • 00:23:15 A kníže Václav se této povinnosti
    samozřejmě nemohl vyhýbat.
  • 00:23:19 Prostě byl člověkem své doby
    a musel se řídit pravidly,
  • 00:23:23 která pro tu dobu
    a pro panovníky byla nastavena.
  • 00:23:28 Na otázku, jak a kdy začaly
    konflikty Václava
  • 00:23:32 s bratrem Boleslavem,
    existuje řada teorií.
  • 00:23:35 Pravděpodobně šlo o spor
    ohledně politické koncepce.
  • 00:23:39 Zatímco Václav stranil
    dohodě se sousedy,
  • 00:23:43 Boleslav sledoval podle matky
    Drahomíry linii samostatnosti.
  • 00:23:46 Navíc Václavovi byla
    podle legendistů vyčítána
  • 00:23:51 přílišná umírněnost
    a přehnaná zbožnost.
  • 00:23:55 Co si počneme s tím,
    který měl být knížetem,
  • 00:23:59 ale dal se učením pokazit
    od kněží a je sám jako mnich?
  • 00:24:06 Byl takový názor,
    takové klima doby,
  • 00:24:09 že panovník
    se má zabývat vládou.
  • 00:24:12 Později se to spojovalo
    s rytířstvím,
  • 00:24:16 a vzdělání
    bylo považováno za něco,
  • 00:24:19 co panovník
    vůbec nepotřeboval.
  • 00:24:23 Každopádně ve sporu obou bratrů
    se nejednalo o výtku
  • 00:24:28 ohledně placení tributu míru,
    zmiňovanou učebnicemi dějepisu,
  • 00:24:32 už jenom proto, že to byla praxe
    všech evropských panovníků,
  • 00:24:36 Boleslava samého
    v pozdějších letech nevyjímaje.
  • 00:24:39 Sám za zachování míru platil
    značnou sumu císaři Otovi I.
  • 00:24:45 Vyvrcholení konfliktu
    obou bratrů
  • 00:24:48 v podobě Václavova zavraždění
    v sídelním Boleslavově městě
  • 00:24:52 je poměrně známým příběhem.
  • 00:24:55 Neví se však, na jakém místě
    vlastně k vraždě došlo.
  • 00:25:03 Podle legendistů víme pouze to,
  • 00:25:09 že kníže Václav byl zavražděn
    před kostelem Kosmy a Damiána,
  • 00:25:13 který se nacházel
    na přemyslovském hradě,
  • 00:25:16 a právě tento kostel
    je hledán na více místech.
  • 00:25:20 A jedno z nich by mohlo být
    i v tomto prostoru,
  • 00:25:24 kde dnes je krypta
    baziliky sv. Václava.
  • 00:25:28 Dalším místem je kaple, v níž se
    nacházíme, to je Vrábská kaple.
  • 00:25:33 Třetí možností, kde k vraždě mohlo
    dojít a kde mohl kostel stát,
  • 00:25:38 je prostor sousedního
    kostelíka sv. Klimenta,
  • 00:25:42 který se nachází tímto směrem.
  • 00:25:49 Spiklenci se předem dohodli,
  • 00:25:51 že ráno začnou zvonit
    na kostelní zvon dříve,
  • 00:25:55 aby Václav šel do kostela
    a nebyl doprovázen svou družinou.
  • 00:25:59 To všechno bylo druhý den
    skutečně také realizováno.
  • 00:26:02 Václav jde do kostela ráno,
    poměrně časně,
  • 00:26:05 když tu náhle k němu přistoupí
    jeho bratr Boleslav
  • 00:26:09 a z takové zpočátku nic neříkající
    rozmluvy se vyvine spor,
  • 00:26:13 při kterém Boleslav
    dokonce proti Václavovi,
  • 00:26:17 proti svému bratru,
    použije meč.
  • 00:26:20 Václav jako silnější
    meč odvrhává stranou,
  • 00:26:24 ale Boleslav volá na pomoc
    své družiníky.
  • 00:26:27 A právě u chrámových dveří
    ho doběhl
  • 00:26:30 nejvýznamnější člen družiny,
    Hněvsa,
  • 00:26:33 který svým mečem Václava
    definitivně zabil.
  • 00:26:41 Jestli byl jenom
    průměrným panovníkem,
  • 00:26:45 který je srovnatelný
    s řadou dalších Přemyslovců,
  • 00:26:48 kteří se v určité fázi vynořili,
    nějakým způsobem uspěli,
  • 00:26:52 a pak jejich vláda skončila,
  • 00:26:54 nebo jestli byl tak mimořádný,
    že by je převyšoval,
  • 00:26:57 to si netroufám rozhodnout.
  • 00:26:59 Z toho,
    co se v legendách říká,
  • 00:27:02 vyplývá, že musel být
    i schopným vládcem.
  • 00:27:05 Otázkou zůstává
    i místo původního hrobu.
  • 00:27:11 Nejenže nevíme,
    kde ležel kostel,
  • 00:27:14 ale celé toto prostranství,
  • 00:27:17 které se nalézá bezprostředně
    kolem obou kostelů,
  • 00:27:21 bylo po celý raný středověk
    využíváno jako pohřebiště.
  • 00:27:26 Starší nálezové situace
    jsou zcela zničeny.
  • 00:27:31 Aby si Boleslavovi stoupenci
    zabezpečili ovládnutí knížectví,
  • 00:27:36 vyvraždili v Praze
    všechny Václavovy stoupence,
  • 00:27:39 jejich děti prý nechali utopit
    ve Vltavě.
  • 00:27:43 Tyto události ve své kronice
    zdůraznil kanovník Kosmas.
  • 00:27:46 To bylo zvlášť důležité,
    protože právě jeho dílo
  • 00:27:49 obrovským způsobem ovlivnilo
    pohled na české dějiny.
  • 00:27:54 Ten je člověk
    bezbožný a násilný,
  • 00:27:57 krutější než Herodes,
    surovější než Nero,
  • 00:28:01 převyšující Decia
    nelidskostí zločinů,
  • 00:28:04 Diocletiana krvelačností,
  • 00:28:07 čímž si získal příjmení
    Boleslav Ukrutný.
  • 00:28:12 Je pravda, že jakmile
    se Boleslav zmocnil vlády,
  • 00:28:16 musel všechny své potenciální
    nepřátele zlikvidovat.
  • 00:28:20 Dělal to způsobem
    tehdy naprosto běžným,
  • 00:28:23 tedy vražděním a odstraňováním
    svých možných odpůrců.
  • 00:28:27 Nezapomínejme, že pro tehdejší
    společnost to bylo něco nového.
  • 00:28:32 Venkovské obyvatelstvo,
    dosud volně žijící v rámci Čech,
  • 00:28:37 začalo být ubíjeno státním
    břemenem, daněmi, požitky,
  • 00:28:42 různými dávkami,
    službami, robotami,
  • 00:28:46 takže Boleslav Ukrutný
    svoje přízvisko
  • 00:28:48 zčásti mohl získat
    i touto cestou.
  • 00:28:55 Vraždy, dokonce i vraždy
    v knížecím rodě, byly velmi časté.
  • 00:29:00 A kdy křesťanství
    ještě nezapustilo
  • 00:29:03 tak hluboké kořeny
    do této společnosti,
  • 00:29:06 aby otázka života a smrti,
    otázka zabití,
  • 00:29:10 někomu nějaké výčitky
    příliš činila.
  • 00:29:15 Samozřejmě, ta doba
    jiné prostředky neznala.
  • 00:29:18 Udělal to tak, jako by to
    možná udělal Václav,
  • 00:29:21 kdyby byl v opačné situaci.
  • 00:29:23 To byly metody vládnutí,
    které byly běžné
  • 00:29:26 v celé tehdejší
    i křesťanské Evropě.
  • 00:29:32 Pokud bychom měli věřit
    legendám,
  • 00:29:35 tři roky po vraždě
    nechal Boleslav převézt
  • 00:29:38 bratrovo tělo
    z Boleslavi do Prahy.
  • 00:29:42 Cestou se údajně staly
    dva zázraky,
  • 00:29:44 což byl i ve středověku
    důležitý předpoklad
  • 00:29:48 pro budoucí akt svatořečení.
  • 00:29:50 První se stal v údolí potoka
    Rokytky v Praze-Vysočanech.
  • 00:29:55 Potok byl rozvodněn,
  • 00:29:57 a proto se průvod
    s ostatky svatého Václava
  • 00:30:01 rozhodl postavit dřevěný most.
  • 00:30:03 Ale dříve než byl most postaven,
    tak se vůz i s tělem světce
  • 00:30:08 zázračně ocitl na druhé straně
    rozvodněného potoka.
  • 00:30:15 Druhým místem zastavení
    bylo Malostranské náměstí,
  • 00:30:20 kde dnes je Matematicko-fyzikální
    fakulta Univerzity Karlovy.
  • 00:30:25 Podle jedné z legend
    zde stálo vězení
  • 00:30:29 a v okamžiku,
    kdy jej průvod s rakví míjel,
  • 00:30:32 spadly vězňům okovy.
  • 00:30:35 Druhá legenda vypravuje,
    že se zde průvod zastavil,
  • 00:30:38 a koně se opět pohnuli
    teprve tehdy,
  • 00:30:41 když se Pražané pomodlili.
  • 00:30:43 Na památku těchto událostí
  • 00:30:46 měl být právě zde
    postaven kostel.
  • 00:30:49 Jeho existence však byla
    dlouhá léta zpochybňována.
  • 00:30:54 V letech 2004 a 2005
    a ještě částečně v roce 2006
  • 00:31:00 jsme odkryli zbytky
    románské stavby,
  • 00:31:05 o níž se zmiňuje
    ta první z legend.
  • 00:31:14 A pod její úrovní, pod podlahou,
    jsme našli starší ostatky.
  • 00:31:18 Nalezli jsme zde kruh skládaný
    z opukových kamenů,
  • 00:31:21 tamhle je jeho fragment,
  • 00:31:24 a tento kruh se časově váže
    k době svatého Václava.
  • 00:31:27 Je to místo, které je zvláštní,
    protože stavby kruhové
  • 00:31:31 nejsou v žádném případě
    ve středoevropském prostoru
  • 00:31:35 běžným vybavením
    sídlištních situací v 10. století.
  • 00:31:45 V souvislosti
    se zázračnou cestou
  • 00:31:48 byl kníže Václav předurčen
    ke svatořečení
  • 00:31:51 bezprostředně po uložení těla
    na Pražském hradě.
  • 00:31:54 Zarážející je však jedna věc.
  • 00:31:56 Boleslav nechal převézt
    Václavovo tělo do Prahy
  • 00:31:59 pouhé tři roky po vraždě.
  • 00:32:02 Vzhledem k tomu,
    co v Čechách rozpoutal,
  • 00:32:05 snad až příliš brzy na to,
  • 00:32:07 aby svého nenáviděného bratra
    natolik povýšil.
  • 00:32:10 Je pravda, že tehdy mohl
    svatořečení provést i biskup.
  • 00:32:14 Toho však Přemyslovci neměli.
  • 00:32:17 Jediné, co je jisté, je to,
  • 00:32:20 že Václav byl pohřben v rotundě,
    kterou nechal sám postavit.
  • 00:32:26 Jsme v podzemí kaple sv. Václava
    v katedrále sv. Víta,
  • 00:32:31 v místě, kde se dochovala
    největší část
  • 00:32:34 původní stavby rotundy sv. Víta,
    kterou založil svatý Václav.
  • 00:32:38 Ve změti zdi,
    která se nachází za mnou,
  • 00:32:41 můžete tušit na pravé straně
    jednu část jižní apsidy,
  • 00:32:44 na levé straně je druhá část
    jižní apsidy,
  • 00:32:48 která by patřila
    do doby kolem roku 938,
  • 00:32:52 kdy jižní apsida rozšířila
    původní rotundu
  • 00:32:55 a byla určena jako místo hrobu
    svatého Václava.
  • 00:33:01 Je nepochybné, že převoz těla
    knížete Václava do Prahy
  • 00:33:06 měl určitý politický podtón.
  • 00:33:09 Boleslav totiž chtěl vybudovat
    naprosto samostatný stát
  • 00:33:13 a k tomu potřeboval
    pražské biskupství.
  • 00:33:16 V 60. letech 10. století začal
    jednat s papežem Janem VIII.
  • 00:33:21 o založení
    pražského biskupství
  • 00:33:24 a v tomto případě skutečnost,
    že by mohl poukázat,
  • 00:33:28 že biskupství
    bude založeno v místech,
  • 00:33:30 kde je pochován první
    slovanský světec, mučedník,
  • 00:33:35 by nepochybně hrálo
    velkou roli.
  • 00:33:45 Biskupství bylo založeno
    až za Boleslava II.
  • 00:33:48 v 2. polovině 10. století.
    Je tedy pravděpodobné,
  • 00:33:52 že svatováclavský kult
    se zrodil až v této době.
  • 00:33:57 Je otázkou, zda se tak stalo
  • 00:34:00 za druhého pražského biskupa,
    svatého Vojtěcha.
  • 00:34:04 Boleslav Ukrutný se však zřejmě
    kultu svého bratra nedožil.
  • 00:34:13 Ono by bylo také
    velmi podivné,
  • 00:34:16 kdyby sám vrah ustanovil
    kult své oběti.
  • 00:34:25 Dnes nejvýznamnější místo
    spojené se svatým Václavem,
  • 00:34:29 Ssvatováclavská kaple
    v pražské katedrále,
  • 00:34:32 je všeobecně považována
    za světcův hrob
  • 00:34:36 a má svůj počátek
    až ve 14. století.
  • 00:34:39 Polodrahokamy, zlato a perly,
  • 00:34:43 kterými byly zdobeny
    stěny i nadzemní tumba,
  • 00:34:46 vzaly za své
    během husitských válek.
  • 00:34:49 Do své původní podoby
    byly prostory zrestaurovány
  • 00:34:53 začátkem 20. století
    a svědčí o tom,
  • 00:34:57 že kult knížete byl v době
    Lucemburků na samém vrcholu.
  • 00:35:04 Hmotným důkazem
    kultu svatého Václava
  • 00:35:07 jsou vlastně umělecká díla.
  • 00:35:08 Stojíme před Zlatou bránou,
  • 00:35:10 která byla slavnostním vstupem
    do katedrály,
  • 00:35:13 a tam na mozaice mezi
    českými zemskými patrony,
  • 00:35:16 adorujícími Krista v mandorle,
    je přirozeně také svatý Václav,
  • 00:35:20 a nechybí tam ani Karel IV.
  • 00:35:23 A nesmíme zapomenout
    na svatého Václava
  • 00:35:26 na horním triforiu
    katedrály sv. Víta.
  • 00:35:30 Pro dnešní dobu
    je s podivem,
  • 00:35:33 proč byly podoby
    zemských patronů umístěny tam,
  • 00:35:37 kde je nikdo nikdy
    nemohl spatřit.
  • 00:35:39 Přinejmenším v tomto případě
    šlo především
  • 00:35:42 o symbolické vyjádření vztahu
    pozemského života k věčnosti.
  • 00:35:47 Umístěním soch světců
    co nejblíže k nebi
  • 00:35:50 měla být umocněna jejich role
    skutečných přímluvců u Boha.
  • 00:35:55 I proto je dodnes
    vnější triforium
  • 00:35:58 společně s relikviářovým pokladem
    svatovítské kapituly
  • 00:36:02 jedním z ústředních
    duchovních center katedrály.
  • 00:36:06 Do pokladnice byla přenesena
    i větší část Václavových ostatků.
  • 00:36:12 Účel relikvií ve středověku
    byl takový,
  • 00:36:16 že šlo vlastně o posvěcující moc
    těchto relikvií.
  • 00:36:19 Dokonce se hovoří
    v Libri Carolini,
  • 00:36:22 to je dokument
    z doby Karla Velikého,
  • 00:36:26 o tom, že "obrazové v den
    posledního soudu shoří,
  • 00:36:29 ale z těl a ostatků mučedníků
    vstanou posvěcená těla".
  • 00:36:37 Ostatky svatého Václava byly
    rozptylovány od doby nejstarší.
  • 00:36:41 K prvnímu rozptýlení ostatků
  • 00:36:45 došlo téměř bezprostředně
    po jeho smrti.
  • 00:36:48 Největší úctě
    byla podrobena hlava.
  • 00:36:52 Již v roce 1305
    máme dokumentováno,
  • 00:36:55 že před umírajícím Václavem II.
    musel jeho syn Václav III.
  • 00:36:59 přísahat na lebku
    svatého Václava.
  • 00:37:03 Nacházela se určitou dobu
    i na hlavním oltáři
  • 00:37:06 a dnes je
    v secesním montování.
  • 00:37:11 Návrh montáže zhotovil
    architekt Fanta.
  • 00:37:17 Bylo to zhotoveno k oslavě
    milénia svatováclavského.
  • 00:37:22 Relikviář byl zhotoven
    z finančních prostředků
  • 00:37:26 českých žen
    žijících v Americe.
  • 00:37:32 Relikváře se proměňovaly
    od tohoto nádherného relikviáře,
  • 00:37:38 hermy s lebkou svatého Václava,
  • 00:37:41 kterou nechal zhotovit
    císař Karel IV.,
  • 00:37:45 na níž spočívala česká královská
    koruna, která byla zlatá,
  • 00:37:50 ale za doby císaře Zikmunda,
  • 00:37:52 kdy se Zikmund stal
    českým králem,
  • 00:37:55 a neměl peníze
    na zaplacení vojska,
  • 00:37:58 nechal tuto hermu rozbít
    a zaplatil tak vojsko.
  • 00:38:03 Koruna, která byla vytvořena
    pro nový korunovační rituál,
  • 00:38:06 nebyla majetkem panovníka
    ani státu, ale knížete Václava.
  • 00:38:11 Toto spojení se symbolem
    českého království trvá dodnes
  • 00:38:15 a za doby vlády Karla IV.
  • 00:38:18 je potvrdil bulou
    sám papež Kliment VI.
  • 00:38:21 Pouze v případě korunovací nebo
    zvláště slavnostních příležitostí,
  • 00:38:27 které jsou spojeny s Prahou
    a jejím nejbližším okolím,
  • 00:38:29 smí panovník tuto korunu
    z hlavy Václavovy sejmout,
  • 00:38:32 smí ji použít
    pro příslušné rituály,
  • 00:38:35 a pak je povinován
    co nejrychleji ji vrátit na místo,
  • 00:38:38 odkud si ji vypůjčil,
    to znamená na světcovu hlavu.
  • 00:38:41 Nejtěžší církevní tresty,
  • 00:38:44 které Kliment VI.
    ve své bule zformuloval,
  • 00:38:46 hrozí tomu, kdo by korunu
    nějakým způsobem zneužil
  • 00:38:49 nebo ji urychleně
    nevrátil zpátky.
  • 00:38:52 Velice dobře to zapadá
    do historie s Heydrichem,
  • 00:38:55 který si údajně při prohlížení
    české královské koruny
  • 00:38:59 tu korunu dokonce nasadil,
  • 00:39:02 čímž se dopustil
    nejtěžšího porušení příkazů,
  • 00:39:05 které Kliment VI. do buly vložil,
    nesporně po domluvě s Karlem IV.,
  • 00:39:10 a jak známo,
    krátce na to při atentátu zemřel.
  • 00:39:16 V průběhu středověku opustil
    svatováclavský kult
  • 00:39:20 aureolu asketického světce
    a pozvolna se měnil
  • 00:39:25 v podobu bojovníka
    ochraňujícího českou zemi.
  • 00:39:29 Představa panovníka
    sídlícího na nebesích,
  • 00:39:33 který propůjčuje moc
    pozemskému vladaři,
  • 00:39:36 je současně nejstarší
    českou státní ideologií.
  • 00:39:40 Tato výsada nebyla
    v českých zemích propůjčena
  • 00:39:43 žádnému jinému světci.
  • 00:39:46 Proto je Václav považován
    za skutečný symbol země.
  • 00:39:49 S tímto pojetím měly napříště
    souviset kultovní předměty.
  • 00:39:54 S přilbou se tento kult dá
    zcela jednoznačně ztotožnit.
  • 00:39:58 Dá se říct, že kalota mohla
    svatému Václavu patřit, možná ne.
  • 00:40:04 Kalota je vlastně ta horní část
    zhotovená ze železa.
  • 00:40:09 Původně se předpokládalo,
    že postava v čele je Kristus,
  • 00:40:15 nicméně poslední interpretace
    je taková,
  • 00:40:19 že se jednalo
    o severského boha Odina.
  • 00:40:22 Jednoznačné prostředí vzniku
    je prostředí vikingské.
  • 00:40:26 Unikátem je Václavova
    drátěná košile,
  • 00:40:30 jediný doklad rytířské zbroje
    z doby 10. století.
  • 00:40:34 Je provedena
    z vysoce kvalitní oceli
  • 00:40:36 s vetkaným zlatem na límci.
  • 00:40:38 Poslední z památných předmětů
    je pověstný svatováclavský meč,
  • 00:40:43 mnohými považován
    až za dílo doby Karla IV.
  • 00:40:49 Pokud si dáme dohromady všechny
    písemné prameny, je zřejmé,
  • 00:40:56 že nějaký meč vztahující se
    ke svatému Václavovi
  • 00:40:59 musel se vyskytovat daleko dřív
    než v době Karla IV.
  • 00:41:01 Co však bylo velmi překvapující,
    bylo to,
  • 00:41:04 že v místě později proraženého
    otvoru ve tvaru křížku
  • 00:41:08 se nalézá značka vytvořená
    technikou damascenské oceli.
  • 00:41:13 Čepel je tedy skutečně
    o mnoho starší
  • 00:41:17 a s nadsázkou
    bychom mohli říct,
  • 00:41:20 že mohla patřit
    i svatému Václavovi.
  • 00:41:23 Svatý Václav takovýto meč
    zřejmě dostal darem,
  • 00:41:27 protože damascenská ocel
    se u nás nezhotovovala,
  • 00:41:31 nicméně jedná se
    o velmi prestižní zbraň.
  • 00:41:34 Do jisté míry je paradoxem
    pozdějších dob,
  • 00:41:38 že Václava za svého považovali
    katolíci i nekatolíci.
  • 00:41:42 Obě strany jej prosily
    o přímluvu za pomoc,
  • 00:41:46 často i ve vzájemných bitvách.
  • 00:41:49 Bylo by zajímavé vědět,
    komu Václav stranil.
  • 00:41:53 Uznávala ho i ta část husitů,
  • 00:41:56 kteří se hlásili například
    k mistru Janu Husovi,
  • 00:41:59 který byl rovněž zastáncem
    a stoupencem svatého Václava.
  • 00:42:03 Také pražský husitský arcibiskup
    Jan Rokycana
  • 00:42:07 se k tomuto našemu
    árodnímu světci hlásil.
  • 00:42:11 Je zajímavé, že i na některých
    husitských pavézách
  • 00:42:15 nalézáme vyobrazení
    svatého Václava,
  • 00:42:18 což je dokladem toho,
  • 00:42:20 že část husitů
    se k tomuto světci hlásila.
  • 00:42:23 Naopak pouze táborité,
  • 00:42:25 kteří byli radikálně namířeni
    a odmítali jakékoli světce,
  • 00:42:29 pochopitelně svatého Václava
    neuznávali.
  • 00:42:34 To, co následovalo,
  • 00:42:36 bylo logickým pokračováním
    historického vývoje.
  • 00:42:39 Václavův kult zlikvidovali
    kalvinisté a luteráni,
  • 00:42:43 kteří stejně jako táborité
    neuznávají žádného světce.
  • 00:42:47 Vrátil se
    až v době rekatolizace.
  • 00:42:50 Baroko navíc přineslo
    jednu významnou skutečnost:
  • 00:42:53 Václav se stal také symbolem
    ve smyslu patriotismu.
  • 00:43:07 Svatováclavský kult
    je v tomto období chápán
  • 00:43:09 jako určitá obrana
    češství v našem prostředí,
  • 00:43:11 neboť nezapomínejme,
    že vítězní Habsburkové
  • 00:43:14 ve snaze potlačit
    předchozí animozity,
  • 00:43:18 které tady vůči nim
    přineslo povstání,
  • 00:43:21 které vyvrcholilo
    nešťastnou bitvou na Bílé hoře,
  • 00:43:24 i určitá snaha po sjednocení
    jejich rozsáhlého impéria,
  • 00:43:28 vedly k tomu, že čeština
    začala být utlačována.
  • 00:43:32 A tak se podle svatého Václava
    nazývaly věci,
  • 00:43:35 které měly co do činění
    s běžným životem:
  • 00:43:38 svatováclavská byla řeč, bible,
    dokonce i pražské vězení,
  • 00:43:41 v neposlední řadě posvícení
    nebo svatováclavská husa.
  • 00:43:54 V roce 1670
    dosahují čeští katolíci
  • 00:43:58 potvrzení od papeže Klimenta,
  • 00:44:01 že svátek svatého Václava
    se může slavit i mimo české země.
  • 00:44:08 V té době se Václava
    ve velké míře zmocňují umělci.
  • 00:44:13 Nadále přetrvávalo legendistické
    pojetí vzorného mnicha,
  • 00:44:18 který dokonce sám pekl hostie
    nebo lisoval mešní víno.
  • 00:44:22 Možná i proto z něj lidová tradice
    udělala patrona vinařů
  • 00:44:27 a k nelibosti církve i pijanů.
  • 00:44:34 S nástupem národně
    osvobozovacího hnutí
  • 00:44:38 se svatováclavský kult ocitl
    ve změti dvojkolejných názorů,
  • 00:44:43 kdy proti sobě stály hned tři
    zcela nesourodé linie:
  • 00:44:48 postupná sekularizace
    společnosti,
  • 00:44:51 nový ideál v podobě husitství
    a tradiční katolictví.
  • 00:44:56 Na jedné straně byl Václav
    považován za náboženskou veteš,
  • 00:45:00 na straně druhé bojovaly
    pod jeho ochranou
  • 00:45:03 například revoluční gardy
    studentů.
  • 00:45:07 Tato Bendlova
    socha svatého Václava
  • 00:45:11 stála až do roku 1879
  • 00:45:14 na tehdy nejvýznamnějším náměstí
    v Praze, náměstí Koňském.
  • 00:45:18 K přejmenování došlo z podnětu
    Karla Havlíčka Borovského,
  • 00:45:21 o kterém víme, že byl výrazně
    proticírkevně zaměřen.
  • 00:45:26 To, že doporučil změnu jména
    na svatého Václava, ukazuje,
  • 00:45:32 že si byl dobře vědom významu
    svatováclavského kultu,
  • 00:45:37 kdy se jednalo o formování
    moderního českého národa.
  • 00:45:52 V období první republiky
  • 00:45:59 souvisejí proměny pohledu
    na svatováclavskou tradici
  • 00:46:02 především s protikatolickým
    naladěním.
  • 00:46:04 Z tohoto důvodu je
    na svatováclavskou tradici,
  • 00:46:07 na postavu svatého Václava,
    nahlíženo jako na tradici,
  • 00:46:11 která odporuje českým
    demokratickým hodnotám,
  • 00:46:15 je spojena
    s monarchistickými tradicemi,
  • 00:46:19 a z toho důvodu někteří odpůrci
    svatováclavské tradice
  • 00:46:23 dokonce hovořili
    o jejím postupném zániku.
  • 00:46:27 To se samozřejmě nestalo.
  • 00:46:29 Důkazem toho je rok 1929,
  • 00:46:32 kdy se s velkou pompou slavilo
    milénium smrti svatého Václava,
  • 00:46:37 které bylo tehdy stanoveno
    na rok 929.
  • 00:46:40 Pozdější výzkumy posunuly
    datum smrti na rok 935.
  • 00:46:46 V hlavách nejvyšších
    českých politiků
  • 00:46:49 tenkrát uzrála určitá myšlenka
    po záměrném spojení
  • 00:46:54 svatováclavského kultu
    s husitstvím.
  • 00:46:57 Samozřejmě neměla naději
    na úspěch
  • 00:47:01 a slavnosti roku 1929,
    kdy katolíci uspořádali
  • 00:47:05 onen známý sjezd
    a svatováclavské oslavy,
  • 00:47:09 ukázaly, že něco podobného
    není životaschopného,
  • 00:47:13 naopak že životaschopný je
    původní český katolicismus.
  • 00:47:17 Svatováclavské milénium
    roku 1929
  • 00:47:20 je určitým přelomem
    ve vztahu církve a státu,
  • 00:47:25 protože od té doby
    začíná být katolická církev
  • 00:47:29 více respektovaným subjektem
    ze strany státních orgánů.
  • 00:47:44 A pak přichází
    ten nejvýraznější zlom,
  • 00:47:48 a to je vzápětí
    po okupaci českých zemí,
  • 00:47:52 kdy svatováclavská tradice
    slouží
  • 00:47:57 jako zvýraznění kolaborace
    části českých veřejných elit
  • 00:48:04 s nacistickým
    protektorátním režimem.
  • 00:48:10 A s tím souvisí
    i začátek udělování
  • 00:48:14 vyznamenání
    Svatováclavské orlice.
  • 00:48:18 Tenhle krok sloužil
    nacistickým úřadům k tomu,
  • 00:48:24 aby kompromitovaly české
    kulturní elity, vědecké elity,
  • 00:48:29 a zároveň sloužila jako oceňování
    zasloužilých kolaborantů.
  • 00:48:35 A snad aby zůstala zachována
  • 00:48:38 tradice dvojkolejnosti
    posledních staletí,
  • 00:48:41 byl v téže době svatováclavský
    symbol věnován těm,
  • 00:48:45 kteří stáli na opačné straně.
  • 00:48:51 Prapor byl původně určen
  • 00:48:53 2. pěšímu pluku československé
    armády ve Francii.
  • 00:48:55 K českým jednotkám
    ve Velké Británii se dostal
  • 00:48:58 až po vzniku československé
    armády ve Velké Británii,
  • 00:49:02 a předán byl slavnostně
    7. března 1943.
  • 00:49:05 Předával ho první předseda vlády
    v Anglii, a to byl dr. Šrámek,
  • 00:49:09 za účasti generála Ingra
    jako ministra národní obrany.
  • 00:49:18 V období po druhé světové válce,
  • 00:49:21 kdy byl systematicky ničen
    veškerý náboženský život,
  • 00:49:24 se měl svatý Václav
    podruhé setkat s tím,
  • 00:49:27 s čím se setkal
    za dob kalvinistů a luteránů:
  • 00:49:31 vědomě a snad částečně i neznalostí
    historických souvislostí
  • 00:49:35 byl představován
    jako zrádce českých zájmů.
  • 00:49:39 Dost možná i to je pramenem
  • 00:49:42 často nesmyslného hodnocení
    Václava dnešní dobou.
  • 00:49:46 To, k čemu se chci vyjádřit,
  • 00:49:48 je pouze návrh na 28. září,
    tedy na svatého Václava.
  • 00:49:53 Proto se vás
    pokusím přesvědčit,
  • 00:49:56 že tento návrh,
    pokud by byl přijat,
  • 00:50:01 by nebyl oslavou
    české státnosti,
  • 00:50:05 ale oslavou servility
    a kolaborace.
  • 00:50:11 Žádná z osobností
    českých dějin
  • 00:50:14 nedosáhla po své smrti
    takového ohlasu.
  • 00:50:18 Své bezpochyby vykonaly
    legendy a pověsti,
  • 00:50:21 které byly
    dlouhou dobu považovány
  • 00:50:24 za jediný
    směrodatný pramen.
  • 00:50:27 Přenášet
    jejich původní formu
  • 00:50:29 nebo dávné projevy
    svatováclavské úcty
  • 00:50:32 do naší současnosti
    samozřejmě není možné.
  • 00:50:34 Lze z ní však získat poučení
    o nutné existenci
  • 00:50:39 duchovních hodnot
    pro život každé společnosti.
  • 00:50:45 Velmi případně bych zhodnotil
    osobnost svatého Václava
  • 00:50:51 slovy německého historika
    Ernsta Kantorowicze,
  • 00:50:54 který mluví o těle světeckém
    a těle politickém.
  • 00:50:57 Tělo politické má význam
    pro velkou část našeho národa.
  • 00:51:04 Svatý Václav byl a je symbolem
    české státnosti.
  • 00:51:09 Pod sochou svatého Václava
  • 00:51:11 se odehrávaly
    různé politické události
  • 00:51:15 a tělo světecké je významné
    pro část věřících,
  • 00:51:19 ale možná i pro nevěřící.
  • 00:51:23 To je onen svatý Václav,
  • 00:51:26 který nedá zahynouti nám
    ni budoucím.
  • 00:52:01 Skryté titulky Blažena Stráníková,
    Česká televize 2007