Lidé považují ateisty za méně morální. Myslí si to i samotní ateisté, včetně českých

Většina lidí po celém světě předpokládá, že nemorální lidé dopouštějící se násilných zločinů jsou ateisté. Výjimkou není ani Česká republika, potvrdil originální výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci. 

Tímto předsudkem trpí i samotní ateisté v sekulárních společnostech včetně České republiky. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Nature Human Behaviour. Na výzkumu se podílela i česká vědkyně Eva Kundtová Klocová z Laboratoře pro Experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) na Masarykově univerzitě.

Tým vědců zkoumal spojení mezi nemorálními činy a ateismem u více než 3 tisíc lidí z 13 zemí na pěti kontinentech. Účastníci výzkumu pocházeli jak z náboženských společností, jako je Indie nebo Spojené arabské emiráty, tak ze sekulárních zemí, jako jsou Nizozemí nebo Česká republika. Z analýzy vyplývá, že velmi nemorální činy (mučení zvířat, sériové vraždy a zmrzačení) jsou dvakrát tak častěji připisovány ateistům oproti věřícím. Pouze u Finů a v menší míře u Novozélanďanů výzkumníci takové předsudky nezaznamenali.

„Z těchto výsledků vyplývá, že náboženská víra je po celém světě intuitivně považována za nezbytnou ochranu proti pokušením nemorálního chování a ateisté jsou obecně vnímáni jako potenciálně morálně zkažení a nebezpeční. Přestože sekularismus na mnoha místech snižuje otevřenou religiozitu, tak náboženství zjevně stále zanechává hlubokou a trvalou stopu na lidské morální intuici,“ píší autoři v závěru studie.

Jak se zkoumalo?

Sběr probíhal pomocí písemných dotazníků (v České republice on-line formou), které byly rozeslány univerzitním studentům. Hlavním principem experimentu bylo předložení krátkého textu popisujícího osobu, která v průběhu svého života postupně od násilí na zvířatech dospěje až k vraždám bezdomovců.

„Poloviny respondentů jsme se následně zeptali, zda je pravděpodobnější, že popisovaná osoba je a) učitel nebo b) učitel a nevěřící. Druhá skupina respondentů četla přesně stejný popis a zadání, jen vybírala z možností a) učitel nebo b) učitel a věřící. Logicky správná odpověď je v obou případech a), protože ale lidé často dělají chyby v porozumění pravděpodobnosti, zajímalo nás, jestli budou častěji chybovat respondenti v první nebo ve druhé skupině, čímž se odhalí existence implicitních předsudků vůči dané skupině. Kromě toho jsme sbírali i základní demografické a socioekonomické údaje a kontrolovali jsme i to, zda respondenti skutečně četli a rozuměli zadání,“ vysvětluje Eva Kundtová Klocová.

Česká specifika: jsme ateisté a ateistům nevěříme

Česká republika, přestože se často označuje za ateistický stát a přestože většina účastníků studie sebe sama označila za ateistu, také vykazuje vyšší nedůvěru k morálnosti ateistů. Zatímco ve skupině, která rozhodovala mezi učitelem a učitelem a věřícím, chybovala méně než jedna třetina účastníků, ve skupině, kde byla možnost „učitel a nevěřící“, udělala chybu více než polovina lidí.

„Důležité je si uvědomit, že se jedná o implicitní předsudky – pokud bychom se respondentů zeptali přímo a explicitně, co si myslí o ateistech, v souladu s ateistickou kulturou ČR bychom nejspíš dostali dost odlišné odpovědi,“ říká Eva Kundtová Klocová. Z hodnocených zemí, chceme-li srovnávat z hlediska míry předsudečnosti vůči ateistům, se Česká republika s výsledky zařadila až za Finsko, Nový Zéland, Velkou Británii a Nizozemí.