Co spojuje internetové trolly? Psychologové vypracovali jejich nelichotivý profil

Internet v lidech umí probudit ty nejhorší vlastnosti; nejhorším projevem je dnes takzvaný trolling – tedy vědomé ubližování ostatním lidem. Pochopitelně bez důsledků, před nimiž trolly ochraňuje internetová anonymita.

Australští psychologové se nyní pokusili popsat, co vlastně změní normálního dospělého uživatele internetu v trolla. V on-line dotazníku zjišťovali postoje lidí vůči různým formám internetové šikany a pak analyzovali ty uživatele, jejichž odpovědi profilu trolla nejlépe odpovídaly.

Mezi větami, na něž musely osoby v dotazníku reagovat, bylo například „I když si ostatní myslí, že moje komentáře jsou útočné, pro mě jsou zábavné“. Vědci pak hledali v reakcích typické znaky sociálních vlastností, jako jsou psychopatie nebo sadismus, a také dva druhy empatie – afektivní a kognitivní. Rozdíl v nich je zásadní: pokud máte vysokou míru kognitivní empatie, jste schopní porozumět emocím ostatních, pokud máte vysokou afektivní empatii, pak je také cítíte a umíte na ně vhodně reagovat.

 Jak se chová troll

Lidé, kteří v dotazníku projevovali nejvíce chování internetových trollů, měli výjimečně vysoká skóre v dvou vlastnostech – psychopatii a kognitivní empatii. Ve výsledku to znamená, že velmi dobře rozumí tomu, co jejich činy na internetu způsobí a jakou emocionální odezvu to v obětech trollingu vyvolá. A současně je jim to jedno, respektive, na utrpení ostatních jim nezáleží, naopak v něm nacházejí radost a uspokojení. A zřejmě právě to z nich dělá na internetu takové zdatné manipulátory.

„Výsledky naznačují, že trollové s vysokou mírou psychopatického chování umí uplatňovat strategii, která využije citové zranitelnosti ostatních – umí předvídat, co jim nejlépe ublíží,“ uvádí vědci. A protože je psychopatie často asociována s impulzivitou a honbou za vzrušením, může být pro trolly vytváření chaosu tou hlavní motivací jejich konání.

Současně psychologové popsali, že trollové mají vysokou míru sadismu, tedy ochoty ubližovat ostatním, a že jsou výrazně častěji mužského pohlaví. Tato práce vyšla v odborném časopise Personality and Individual Differences. Nijak ale neanalyzuje, jak proti trollům bojovat, ani jaké jsou nejlepší nástroje v tom, jak je ignorovat. Může se však stát podkladem pro další výzkum, který by mohl chování trollů na sociálních sítích eliminovat.