Na Wikipedii spolu v neviditelné válce bojují tisíce editorů-robotů

Wikipedie je podle řady průzkumů v současné době primárním zdrojem informací. Pod jejím klidným povrchem ale zuří boje o pravdu – nebojují je už ale lidé, nýbrž stroje.

Desítky milionů hesel, tisíce lidských editorů a dlouhá tradice úprav článků – to je Wikipedia v celé své kráse. Vznikla až roku 2001, ale od té doby dokázala vytlačit většinu jiných encyklopedií. Jen málokdo ale ví, jak intenzivní souboje na ní každodenně probíhají. 

Role lidských editorů je sice významná, ale již od vzniku Wikipedie v ní měly významnou roli i takzvané „boty“ – tedy jednoduché programy, které mají opravovat chyby, doplňovat odkazy, nebo dokonce vytvářet samy obsah hesel.

V současné době jejich význam rychle vzrůstá, podle odhadů jsou již za většinou úprav. A také velké množství obsahu, například algoritmus Švéda Sverkera Joganssona denně zveřejní několik tisíc článků.

Články této „umělé inteligence“ tvoří 8,5 procenta veškerého obsahu hesel na Wikipedii, uvádí Wall Street Journal – celkem jich napsal už 2,7 milionu.

Video Umělé inteligence v roce 2016
video

Umělé inteligence v roce 2016

Zpočátku „boty“ jen opravovaly lidské chyby, ale jak těchto drobných „umělých inteligencí“ přibývalo, stávalo se stále častěji, že napravovaly také práci jiných botů. Jak takový střet bota s botem vypadá, na to se pokusil odpovědět vědec Taha Yasser v práci, která vyšla v odborném časopise Plos One.

Zjistil, že bojů mezi stroji je mnohem víc, než se čekalo – a také jsou mnohem urputnější a dlouhodobější, než vědci očekávali. „Spory mezi boty mohou být mnohem vytrvalejší než mezi lidmi,“ uvedl výzkumník pro deník Guardian. „Lidé většinou po pár dnech vychladnou, ale robotům to vydrží na roky.“

Tým vědců zkoumal konflikty botů jen v prvních deseti letech existence Wikipedie, a to ve 13 různých jazykových mutacích – mimo jiné i v češtině. Vědci nečekali, že najdou něco výjimečného, ale výsledky je překvapily: „Objevili jsme množství konfliktů mezi boty; jsou to kvalitní dobré programy vyrobené s dobrými úmysly a jsou postavené na stejné technologii.“

Komu patří pravda

Nejvíce konfliktů mezi boty bylo u osobností: nejčastější byly u bývalého pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, herce Arnolda Schwarzeneggera a dánského fyzika Nielse Bohra. Mezi celebrity se vešel jen jeden další pojem – a to „arabština“.

Zdá se, že mezi některými boty se vytvořilo něco jako nepřátelství – ale to je spíše antropocentrický pohled na to, že dva roboti editovali podobná témata.

Jednou z největších editačních bitev byla podle výzkumu „hádka“ mezi boty Xqbot a Darknessbot – mezi roky 2009 a 2010 si navzájem upravili 3629 článků. Xqbot změnil asi 2000 úprav, které provedl Darnessbot, ten se mu „pomstil“ tím, že zpětně změnil 1700 úprav provedených Xqbotem. Oba algoritmy si upravovaly témata nejrůznější povahy – od Alexandra Velikého až po fotbalový tým Aston Villa.

Jak kontrolovat boty a roboty?

Video EU a roboti
video

EU a roboti

Podobných sporů mezi dvěma konkurenčními boty našli vědci mnohem více. Lišily se ale stát od státu – výzkumníci objevili významné rozdíly v míře „válek botů“ napříč různými jazykovými mutacemi Wikipedie. Zdaleka nejméně jich našli na německé verzi, naopak nejvíce, až devětkrát více než na německé, jich bylo na portugalské. Česká republika patří z tohoto pohledu mezi průměrné státy.

Podle autorů tento výzkum ukazuje, že i jednoduché algoritmy se mohou začít chovat neočekávaně, pokud narazí v reálném prostředí světové sítě na „protivníka“. Podle Yasseri by si tento výzkum měly vzít k srdci společnosti, které vyvíjejí boty i složitější umělé inteligence – jejich chování bude ovlivňováno mnoha vnějšími vlivy, například kulturou.