Na oběžnou dráhu zamířily další čtyři satelity evropského navigačního systému Galileo. Celkem tak už kolem Země obíhá osmnáct z třiceti plánovaných satelitů a brzy bude možné začít testovat jejich navigační služby.
Testování Galilea se blíží, dvě třetiny satelitů jsou ve vesmíru
Družice systému Galileo odstartovaly z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Evropská kosmická agentura (ESA) poprvé použila vlastní raketu Ariane 5. Ta nahradila ruský Sojuz, který vynášel vždy jen dvě družice najednou.
„Ariane 5 byla specificky upravená, je to speciální verze, která se bude používat jen pro Galileo. Na špičce je takzvaný dispenser, což je zařízení, na kterém čtyři satelity v průběhu startu drží,“ řekl ředitel navigačních programů ESA Paul Verhoef.
Na oběžnou dráhu ve výšce 22 900 kilometrů nad Zemí se teď dostaly satelity s pořadovými čísly 15, 16, 17 a 18. Signál Galilea už nyní pokryje celou zeměkouli, je proto možné začít testovat jeho funkce.
Tato fáze se koordinuje z pražských Holešovic, kde sídlí Evropská agentura pro globální navigační systém. Otevřením centra pro program Galileo (GSA) se završilo šestileté úsilí Česka o přesun administrativního centra navigačního systému z Bruselu do Prahy.
„GSA v Praze je hlavní středisko, které organizuje všechny aplikace. Pro české firmy to znamená jednu zásadní věc – máme nejlepší přístup ke všem informacím a satelitová navigace stoupá každý rok v obratu o 10 procent,“ podotkl vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš.
Plně funkční by měl být systém Galileo až v roce 2020. Další dvě evropské rakety Ariane 5 mají vynést do vesmíru každá po čtyřech satelitech, a to v létě 2017 a začátkem roku 2018. Pak naváže raketa Ariane 6 a ruská nosná raketa Sojuz.
Vybudování systému, který se má stát výkonnější a přitom kompatibilní obdobou amerického systému GPS, oproti plánu již nabralo zpoždění. Unii přijde na zhruba sedm miliard eur (189 miliard korun).
Uživatelům navigace přinese Galileo několikanásobně přesnější určení polohy ,než jakého dosahuje GPS, a hlavně lepší dostupnost signálu. To umožní, aby se na satelity mohla plně spolehnout i letecká nebo železniční doprava.