Vědecké zásluhy světového měřítka, osobní integrita, statečnost a nezištné jednání vůči svému okolí i mladším generacím. Nadační fond Neuron i letos ocení české vědce, kteří ve svých oborech zanechali nesmazatelné stopy. V rámci slavnostního večera, jenž se koná ve čtvrtek 24. listopadu, převezme také devět mladých talentovaných vědců Neuron Impulsy ve výši 6 500 000 Kč na výzkumné projekty. Fond představí i několik novinek – zásadní krok v podpoře mladých vědců a další podporovaný obor.
Prestižní cenu Neuron dostali kardiolog, expert na kvantovou optiku i poradce amerických prezidentů
- S příběhy vědeckých matadorů se i letos bude moci seznámit také široká veřejnost, a to v rámci tradiční besedy (23. 11.) a výstavy (21.–30. 11.), která nezve lidi do galerie, ale vydává se přímo za nimi, na Malostranské náměstí v Praze.
O světové vědě mluvíme ve chvílích, kdy chceme zdůraznit její univerzální charakter, ale i úroveň, která se vymyká jakýmkoli dílčím měřítkům.
„Je nám ctí, že můžeme i letos ocenit šest osobností, které právě ve světové vědě zanechaly nesmazatelné stopy. Někteří z letošních laureátů stáli u zrodu oborů nebo zásadně ovlivnili jejich současnou podobu. Vychovali generace mladých vědců a jejich cesta druhou polovinou dvacátého století napoví mnoho i o jejich postojích a osobní integritě,“ řekla Monika Vondráková, předsedkyně správní rady NF Neuron, a dodala, že věří, že každoroční udílení Cen Neuron za přínos světové vědě svou měrou přispěje k tomu, aby dělení na českou a světovou vědu postupně ztrácelo svůj smysl.
Ceny Neuron 2016 (zdroj: ČT24)
Cena Neuron v oboru chemie
Profesor Josef Michl je jedním z nejcitovanějších vědců českého původu. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul, a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely. Je autorem stovek vědeckých prací, několika knih a patentů.
Jen jednou jsem maminku rozplakal: když zjistila, že jsem rozpustil památeční stříbrnou lžičku. Potřeboval jsem tenkrát nutně dusičnan stříbrný.
„Věda je jen jedna. Molekula aspirinu vypadá stejně, když se na ni dívá Ink nebo Eskymák. Rozdíly však existují v přístupu k vědě. Recept na vědecký úspěch je přitom tentýž jako v jakékoli jiné lidské činnosti: nadšení a úsilí. Jeden z mých vzorů, prof. Henry Eyring, říkával: Výsledky jsou úsilí integrované v čase.“
Cena Neuron v oboru matematika
Profesor Pavel Exner je jedním z nejuznávanějších českých badatelů na poli matematické fyziky. Podílel se na založení Evropské výzkumné rady (ERC).
Člověk musí startovat dostatečně brzy, aby mohl svůj talent pořádně rozvinout…
„Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí.“
Cena Neuron v oboru medicína
Profesor Milan Šamánek podstatně přispěl k založení pražského dětského kardiocentra, tehdy jediného zařízení tohoto typu na světě. Prosadil převratné diagnostické a léčebné postupy.
Původně 10% úmrtnost malých pacientů se nám podařilo snížit na méně než 1 %. Netušil jsem, že jsme založili první pracoviště tohoto typu na světě.
„Jezdili jsme po republice a gynekologům vysvětlovali přínos echokardiografie, která snížila úmrtnost dětí s vrozenými srdečními vadami.“
Cena Neuron v oboru společenské vědy
Profesor Leopold Pospíšil se coby antropolog práva dlouhodobě zabývá kulturami Eskymáků, indiánů a tyrolských sedláků. Byl poradcem pro otázky lidských práv několika amerických prezidentů.
Získal jsem povolení do neznámé končiny, před letem k papuáncům jsem ale musel podepsat varování, že jdu na vlastní riziko a že vím, že tam zemřu.
„Chtěl jsem dělat právo, které je založeno na faktech a ne vytvářet od stolu nějaké teorie…“
Cena Neuron v oboru fyzika
Profesor Jan Peřina dosáhl mezinárodního věhlasu svými publikacemi o kvantové, statistické a nelineární optice a teorii koherence světla. Podílel se na objevu vlastností neklasického světla.
Nejdřív jsem musel podle představ komunistů splynout s dělnickou třídou, proto jsem šel do učení. Na pokusy mi ale chybělo vybavení. Snad díky tomu jsem se stal ,pouze' teoretikem fyziky.
„Už jsem měl v úmyslu vzdát snahy o přijetí na vysokou, ale když kolegové z dílny viděli, jak si stále čtu odborné knihy, přemluvili mě, abych poslal stížnost na ústřední výbor KSČ.“
Cena Neuron v oboru biologie
Profesor Jan Svoboda se zabývá výzkumem tzv. retrovirů a jejich vztahu s hostitelskými buňkami.
Naší hypotéze tehdy věřili dva lidé na světě – já a budoucí laureát Nobelovy ceny.
„Genetika byla v 60. letech buržoazní věda. Argumentoval jsem tím, že zkoumaný virus rychle mění normální buňky na nádorové.“
Proč právě oni?
„Vědecká rada fondu na ceny navrhuje špičkové vědce, kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a kteří svou energii věnují intenzivní práci s mladou generací vědců. Důležitým kritériem při výběru je i osobní integrita, otevřenost vůči různým vědeckým komunitám a vnímání vědy jako služby společnosti. Důkazem, že vybíráme ty nejlepší ve svých oborech, je pro nás i skutečnost, že tři z letošních laureátů byli Národní Akademií věd USA zvoleni jejími členy (prof. Pospíšil a prof. Michl) nebo zahraničními spolupracovníky (prof. Svoboda),“ dodal k výběru laureátů prof. Pavel Hobza, předseda vědecké rady NF Neuron.
Cena Neuron za přínos světové vědě je určena významným představitelům české vědy působícím doma i v zahraničí, kteří ve svém oboru dosáhli významných úspěchů a jsou vzorem a inspirací.
Jedná se o zvláštní uznání Nadačního fondu Neuron výjimečným osobnostem. Vědecká rada fondu na ceny navrhuje špičkové vědce, kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a kteří svou energii věnují intenzivní práci s mladou generací vědců.
Důležitým kritériem při výběru je i osobní integrita, otevřenost vůči různým vědeckým komunitám a vnímání vědy jako služby společnosti. Fond dále udílí Cenu Neuron pro mladé vědce, a to českým vědcům do 40 let za vynikající vědecké výsledky a jako ocenění jejich dosavadní činnosti a povzbuzení pro další vědeckou práci.
6 500 000 korun pro mladé české vědce
Neuron každý rok vybere odvážné české vědce, jejichž základní výzkum mecenáši fondu finančně podpoří. Při výběru se vědecká rada soustředí na originální projekty, jež mohou posunout hranice lidského poznání. Dalších sedm mladých českých vědců s odvážnými a originálními výzkumnými projekty fond již představil. Od letošního roku pak Neuron dělá zásadní krok v podpoře mladých vědců.
Stěžejní aktivita Neuron Impuls se totiž nově otevře i čerstvým držitelům titulu Ph.D. do věku 33 let. Fond věří, že právě podporou této kategorie můžeme mladým vědcům pomoci k větší nezávislosti a samostatnosti v době, kdy se určuje kvalita a dynamika jejich vědecké kariéry. V letošním roce podpoří fond dva doktorandy, chemičku Pavlu Eliášovou a matematika Ondřeje Kremla.
Nový mecenáš a nový obor
V rámci slavnostního předávání oznámí fond, který z oborů se nově přidá mezi šest stávajících podporovaných, a představí mecenáše, jenž ho finančně zaštítí. „Neuron funguje na principu dlouhodobé osobní filantropie a přímé podpory – dary od konkrétních mecenášů jsou v plné výši předány vědcům. Jsme moc rádi, že se řady těch, kteří chtějí bez zbytečné byrokracie podporovat talentované české vědce, rozrůstají, a jdou tak příkladem dalším úspěšným podnikatelům, aby vědu podporovali,“ doplnila Hana Křepelková Rezková, výkonná ředitelka NF Neuron.