Čínská terakotová armáda má řecké kořeny, oznámili čínští archeologové

Slavná armáda, která střeží hrob prvního čínského císaře, má zřejmě evropské kořeny – potvrzují to i čínští archeologové.

Terakotová armáda
Zdroj: ČTK Autor: Vlk Vojtěch

Jde o jeden z nevyhlášených divů světa: 8000 soch válečníků z vypálené hlíny střeží hrobku prvního císaře dynastie Čchin. První sjednotitel Číny, který žil ve třetím století před naším letopočtem ale zřejmě také provozoval úzké kontakty s Evropou, naznačuje nejnovější archeologický výzkum.

Historici a archeologové, kteří sochy zkoumají, po důkladné analýze dospěli k názoru, že silný vliv na výslednou podobu soch mohli mít mistři sochaři z antického Řecka. Dokonce je možné, že se na výrobě soch podíleli řečtí umělci přímo v Číně – minimálně jako učitelé technik, jež byly na jejich výrobu využity.


Informuje o tom deník Guardian, jemuž to potvrdila i vedoucí archeoložka projektu Li Siou-čen. Podle ní to dokládají i nejnovější objevy, například evropská DNA nalezená v provincii Sin-ťiang pocházející z doby prvního čínského císaře. Tyto nálezy jsou jasným dokladem, že mezi Evropou a Asií probíhaly intenzivní vztahy ještě dávno před tím, než začala v prvním století našeho letopočtu fungovat slavná Hedvábná stezka. Podle Siou-čen tyto objevy nutí k novým úvahám o tom, jak vlastně vypadala spolupráce mezi starověkými civilizacemi.

„Máme nyní důkazy o velmi blízkých kontaktech, které existovaly mezi prvním čínským císařem a západním světem v dobách ještě před oficiálním otevřením Hedvábné stezky. Je to mnohem dříve, než jsme si mysleli,“ uvedla Li Siou-čen. „Věříme, že terakotová armáda i bronzové sochy nalezené na stejném místě, byly inspirovány starověkými řeckými skulpturami a uměním.“

Potvrzuje to i Lukas Nickel, který učí asijské umění na Vídeňské univerzitě, jenž se na výzkumu také podílel: „Myslím si, že u výroby soch byl přítomný nějaký řecký sochař, který přímo na místě učil místní, jak na to.“

Kde se vzala terakotová armáda

Terakotová armáda byla objevená teprve roku 1974 poblíž čínského města Si-an v provincii Šen-si. Nalezl ji zcela náhodou místní zemědělec, který se pořádně vyděsil, když v zemi našel hliněnou tvář, která na něj zírá. Od té doby objevili archeologové mnoho dalších soch, které měly chránit tělo mrtvého císaře Čenga.

Tento sjednotitel Číny, který m.j. nechal stavět na obranu před nájezdníky Čínskou zeď, si začal budovat hrobku už za svého života – stavělo ji přes půl milion dělníků. Dokončena byla po 40 letech práce, až po císařově smrti. Nejznámější částí této hrobky jsou tři obrovské podzemní sály, v nichž jsou umístěné sochy asi 8000 vojáků – lučištníků, kopiníků i vozatajů a jezdců. Jsou sestavené do čet a rot, podobně, jako by to byla zcela živá a fungující armáda.

Všechny sochy jsou v životní velikosti, měří 166–187 centimetrů; každá váží přes 100 kilogramů. Přitom každá socha je unikátem, mezi 8000 kusy se nenajdou dvě stejné. 

Terakota s evropskými kořeny

Přestože je pojem terakota známý hlavně v souvislosti s Čínou, používala se tato technika také ve starověké Evropě. Například starověcí Řekové z města Tanagra v Bojótii prosluli svou masovou produkcí vypalovaných terakotových figurek vytvářených pomocí forem. Mezi nejslavnější terakotové sochy patří skulptura Dia unášejícího Ganyméda, která pochází z doby asi 400–500 let před naším letopočtem.