Podaří se zachránit luskouny? Oživlá šiška je dnes nejčastěji pašovaným zvířetem

Když se řekne nejčastěji pašované zvíře světa, asi se většině lidí vybaví rohy nosorožců nebo tygří kožešina. Omyl. Luskouni jsou ilegálně loveni a pašováni tisíckrát více než tygři a dvaaosmdesátkrát častěji než nosorožci.

Luskouni - oživlé šišky
Zdroj: Wikimedia Commons

I když jsou luskouni vizuálně nepříliš přitažliví, je po jejich mase a dalších částech těla nesmírná poptávka. Během posledních deseti let bylo podle odhadů expertů z CITES ilegálně zabito více než milion těchto pozoruhodných tvorů. Drtivá většina kvůli tomu, aby si na nich pochutnali čínští a vietnamští milovníci této speciality.

V jihovýchodní Asii pokládají luskouní maso za vynikající pochoutku. Mezi bohatými se pokládá za symbol jejich statusu – kilogram se prodává v přepočtu za přibližně 7000 korun.

Ale jen samotná poptávka po mase není takový problém. Více luskouny ohrožuje mýtus o léčivých vlastnostech jejich těl. Ještě dražší a vyhledávanější záležitostí než pečínka je totiž polévka z nenarozených mláďat luskounů. Ta se využívá jako lék na mužskou neplodnost, u žen na nedostatek mateřského mléka a na mnoho dalších problémů.

V Asii umí využít také jejich šupiny, ty by měly podle tradiční čínské medicíny pomáhat při rozsáhlém spektru problémů: od akné přes zažívací potíže až po rakovinu. Tradičně se také používají na všechny problémy spojené s krví. Luskouni se využívají také v tradiční africké medicíně, podle studie na celkem 47 různých problémů: od menstruačních potíží přes bolesti zad až po údajné funkce protijedu.

Tyto šupiny jsou přitom tvořené především keratinem, stejně jako rohy nosorožců anebo lidské nehty. Neexistuje sice žádná velká studie, která by vyvracela léčivé účinky luskouních šupin, máme však dostatek dokladů o tom, že složením blízké nosorožčí rohy nemají větší léčebný vliv než obyčejné placebo. Ta největší práce pochází z roku 1983  a přesvědčivě dokládá, že účinek rohoviny na lidské zdraví je nulový – dá se srovnat s tím, když si člověk okusuje nehty.

Že jsou rohy neúčinné proti rakovině, přiznávají dnes už i experti na tradiční čínskou medicínu. Od roku 1993 je čínskou vládou zakázáno využívat rohy nosorožců v celém tomto odvětví léčby. „Neexistuje jeho využití v medicíně, nemáme důkazy o jeho účincích v léčbě rakoviny,“ oznámili roku 2011 experti.  Není důvod předpokládat, že u luskouních šupin může být něco jinak.

Podobně jako u nosorožců může za lov luskounů pověrčivost a výjimečnost zvířete. V lidové magii musí být luskoun výjimečné zvíře už jen proto, že jde o jediného žijícího savce pokrytého šupinami. V Číně se navíc oceňuje odolnost luskounů. Když jsou tak životaschopní a obrnění, musí být schopní tuto vlastnost přenést i na lidi.

Luskouni celého světa jsou v ohrožení

Na Zemi žije osm druhů luskounů a všechny jsou ohrožené, dva asijské dokonce kriticky. Právě tento týden se koná jednání skupiny CITES (neboli Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin).

Podle doposud známých informací by se tam mělo dohodnout, že všechny druhy luskounů přejdou do kategorie kriticky ohrožených zvířat. V Číně  jejich počet ve volné přírodě poklesl o 94 procent.

Luskouni jsou sice značně velcí (až 100 centimetrů na délku) a tvrdými šupinami dobře chránění tvorové, proti člověku jsou však zcela bezbranní. Když jsou v ohrožení, schoulí se do koule, podobně jako třeba pásovci. Pak se ovšem dají snadno sbírat a lovit.

Bohužel u nich selhává snaha zachránit je rozmnožováním v zoologických zahradách. Luskouni se dají v zajetí chovat extrémně špatně, živí se jen živými mravenci a termity, navíc jsou velmi citliví na stres a často umírají z nevysvětlených příčin. A to ani nemluvě o tom, že jsou schopní se prohrabat třeba i betonem.