OSN

Izraelské úřady neposkytly důkazy ohledně svých tvrzení, že stovky zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) jsou členy teroristických organizací, jako je Hamás či Palestinský islámský džihád. Podle deníku The Guardian to stojí ve zprávě vyšetřovací komise, kterou vedla někdejší francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Ta oficiálně představí závěry komise během pondělí.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Na jihu Libanonu utrpělo zranění několik pozorovatelů OSN, když prováděli hlídku u hranic s Izraelem. Zraněni byli tři pozorovatelé a jeden Libanonec, uvedla mise OSN UNIFIL. Podle ní šlo o hlídku mise UNTSO, která UNIFIL pomáhá a která je také misí OSN. V oblasti se téměř každý den ostřeluje izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh. Libanonská média i zdroje agentury Reuters připsaly zodpovědnost Izraeli, jehož armáda to odmítla. Incident odsoudil i libanonský premiér Nadžíb Mikátí.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Spojené státy evakuují své občany z Haiti, kde dochází k rozpadu státu. Podle expertů k situaci přispěly i opakované zahraniční intervence. Místní lídři se často drželi u moci díky ozbrojeným gangům, které postupně prorostly se společností a nyní mají v zemi hlavní slovo. Stupňující se krize ještě zhoršila vztahy Haiti s jeho bohatším sousedem – Dominikánskou republikou, která uzavřela hranice a odmítla poskytnout útočiště haitskému vládci. Rasové napětí na ostrově panuje už od dob francouzské a španělské nadvlády nad oběma zeměmi. Právě rozdílné chování kolonistů, ale také jiná geografie přispěly k nebývalému kontrastu, kdy z Dominikánské republiky vyrostla prosperující ekonomika, zatímco její západní soused kolabuje.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík financování více než poloviny federálních úřadů včetně ministerstev obrany a zahraničí v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů korun). Umožnil tak jejich další fungování. V prohlášení o tom informoval Bílý dům. Bidenovu podpisu předcházelo schválení americkým Senátem, který nad balíkem debatoval dlouhé hodiny.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek jednomyslně přijalo první globální rezoluci o umělé inteligenci (AI). Státy vybízí k ochraně lidských práv, ochraně osobních údajů a monitorování rizik spojených s umělou inteligencí, napsala agentura Reuters, podle níž však rezoluce není právně závazná.

Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra DeCrooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. DeCroo to řekl jako premiér hostitelské země prvního světového summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastupovali premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Haiti dál zmítá násilí navzdory ohlášené rezignaci premiéra a prezidenta země Ariela Henryho. Dvanáct lidí zemřelo při pondělním útoku gangů v Pétionville, relativně bohaté čtvrti metropole Port-au-Prince. Gangy vyrabovaly domy a zaútočily i na sídlo soudce, což je podle BBC jasný vzkaz elitám bojujícím o moc. Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová označila situaci na Haiti za „děsivou“ a přirovnala anarchii k postapokalyptickému filmu Šílený Max.

Izraelská armáda (IDF) zasáhla v nemocnici al-Šífa, která je největší v Pásmu Gazy. Akci provedla na základě informací, že se tam nacházejí vysoce postavení představitelé palestinské teroristické organizace Hamás. Později IDF oznámila, že při přestřelkách v areálu zdravotnického zařízení zabila dvacet členů Hamásu, zadržela desítky dalších a nad nemocnicí převzala kontrolu. Při akci také zemřel jeden izraelský voják. Podle palestinských úřadů, které ovládá Hamás, si operace vyžádala mnoho obětí a způsobila rozsáhlý požár v jedné z budov areálu.

V hlavním městě karibského Haiti vypukly ve čtvrtek protesty, místní ozbrojené gangy chtějí dosáhnout sesazení premiéra Ariela Henryho. Kabinet v Port-au-Prince ovládá sotva vládní čtvrť, ozbrojenci útočí na policejní stanice i mezinárodní letiště. Desítky tisíc lidí se kvůli událostem zapojily do exodu na venkov. O situaci už jednala i OSN.

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.

Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.

Izraelská armáda oznámila, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené Hamásem při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození rukojmí od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci. Izraelská armáda dříve oznámila v oblasti Rafáhu sérii útoků proti „teroristickým cílům“. Palestinské úřady ovládané Hamásem hovoří o desítkách obětí, informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Prezident USA Joe Biden oznámil, že Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Operace v Rafáhu by podle něj neměla pokračovat bez ochrany civilistů.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.