Spojené arabské emiráty

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

První loď v rámci námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy v současné válce Izraele s teroristy z Hamásu už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci u města Gaza, informovala v pátek charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Česká republika musí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu hledat spolehlivé demokratické partnery ve světě a Indie hraje v tomto ohledu klíčovou roli. Ve svém projevu na ekonomickém fóru Vibrant Gujarat Global Summit v západoindickém státě Gudžarát to prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Ten ve středu posléze jednal se svým indickým protějškem Naréndrou Módím o posílení česko-indické spolupráce, a to například v rozvoji jaderné energetiky.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Čtveřice astronautů v pondělí úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v neděli úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, na palubě má čtyři astronauty ze čtyř různých zemí. Loď odstartovala v sobotu z Floridy, finální manévr na oběžné dráze na svých internetových stránkách živě přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.