Apple

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

Americká technologická společnost Apple dostala od Evropské komise (EK) pokutu více než 1,8 miliardy eur (přes 45 miliard korun). Sankce je za to, že Apple bránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo svůj obchod App Store.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Pouze jeden z deseti lidí si nechá opravit svůj rozbitý telefon, zbytek si raději koupí nový. Mobilní telefony jsou možná nejkřiklavějším příkladem doby, ve které není místo pro opravy, pouze pro nové produkty. Výrobci k tomu výrazně přispívají – zboží často navrhují tak, aby byl jeho servis co nejnáročnější, až nemožný. Podobným praktikám má zabránit nový evropský předpis, který zavádí právo spotřebitelů na opravu. Podle jeho dlouhodobých zastánců sice jde o krok správným směrem, problém ale zdaleka neřeší.

Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Ze sítě se stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně, upozornila agentura AP.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlašuje, že velké technologické firmy se musí podřídit, pokud chtějí využívat evropský trh. „V Evropě se bude nadále podnikat podle evropských pravidel, která jsou přísná, leč spravedlivá,“ sdělila Jourová v Interview ČT24 k budoucnosti digitálních platforem na kontinentu. Komise prý připravuje i kodex pro umělou inteligenci (AI), který s sebou ale nese otázky, jaké nástroje dát do ruky prokuratuře.

Americká technologická společnost Apple se v posledním týdnu dostala několikrát do světových zpráv. Jednak představila novou řadu chytrých telefonů iPhone 15, kde přešla z vlastního nabíjecího konektoru na rozšířenější systém USB-C, jehož jednotné používání prosazuje Evropská unie. Zároveň však musí firma čelit tomu, že ve Francii budou přechodně staženy z prodeje telefony iPhone 12,  protože vyzařují příliš silné elektromagnetické vlny. Navíc se spekuluje o zhoršené pozici Applu u čínské administrativy.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Španělský antimonopolní úřad v úterý vyměřil americkým společnostem Amazon a Apple pokuty v celkovém objemu 194,1 milionu eur (zhruba 4,6 miliardy korun) kvůli omezování hospodářské soutěže v internetovém prodeji zařízení Applu ve Španělsku.

Oborový svaz amerických herců a televizních a rozhlasových umělců (SAG-AFTRA) vstoupil do stávky, vyjednavači se totiž nedohodli na nové kolektivní smlouvě se zástupci filmových studií. Znamená to větší ochromení filmového průmyslu, než když stávku vyhlásili scenáristé. Už se pozastavila natáčení některých filmů, herci odešli přímo ze svých premiér a v ohrožení je i nadcházející filmová sezona s festivaly v Benátkách či v Torontu. Herci v odborech totiž nemohou svoje filmy propagovat.

Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska v novém prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Rusku se daří obcházet západní sankce hlavně díky vývozu plynu, ropy a oživení obchodu se třetími zeměmi, jako je Turecko, Indie nebo Čína. Dobře funguje také paralelní import zboží západních značek, které ruský trh oficiálně opustily. Rusko totiž povolilo jejich prodej i bez souhlasu majitele ochranné známky.

Čína se potýká s rozsáhlou vlnou covidu-19 poté, co v prosinci po pouličních protestech většinu opatření proti šíření nemoci zrušila. Peking od začátku pandemie uplatňoval politiku nulového covidu, kterou charakterizovaly dlouhé lockdowny a časté plošné testování obyvatel. Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové nyní zavládl v zemi chaos, ačkoliv propaganda se snaží vyvolat dojem, že změna byla plánovaná dlouho dopředu. Na zrušení restrikcí také tlačili někteří podnikatelé či činitelé.

Čínské úřady ve středu zavedly další opatření, aby omezily rychlý nárůst případů onemocnění covid-19, a zvýšily tak obavy investorů o ekonomiku. V největší továrně na výrobu chytrých telefonů od společnosti Apple na světě propukly nové nepokoje, které podle agentury Reuters poukazují na sociální a finanční dopady těchto omezení.

Čínské úřady přiznaly první tři úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem za poslední půlrok. Čísla nakažených znovu rostou, za neděli přibylo téměř 27 tisíc případů. Kvůli přísným uzávěrám se minulý týden bouřili obyvatelé jihočínského Kantonu. Školy a další veřejná místa jsou uzavřené i v hlavním městě. O tamní situaci v souvislosti s šířením onemocnění covid-19 informovala ve vysílání zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Soud ve Francii výrazně snížil pokutu americké společnosti Apple za porušování pravidel hospodářské soutěže. Podle zdroje agentury Reuters je snížena na 372 milionů eur (9,1 miliardy korun) z původně vyměřené sankce 1,1 miliardy eur. Apple v prohlášení uvedl, že soud měl zrušit rozhodnutí antimonopolního úřadu v celém rozsahu a že se odvolá.

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Vláda přidá Státnímu fondu kinematografie 570 milionů korun na filmové pobídky. Ty jsou od letošního ledna pozastavené, protože jejich osmisetmilionový rozpočet byl hned na začátku roku vyčerpaný. V Česku se totiž v posledních letech, vedle hollywoodských filmů, začaly ve větší míře natáčet i výpravné série streamovacích platforem. Zahraniční produkce za natáčení v Česku podle Asociace producentů v audiovizi loni utratily téměř devět miliard korun.

Česko chce během unijního předsednictví prosadit celoevropskou dohodu na patnáctiprocentním zdanění velkých nadnárodních firem. ČT to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová celosvětová daň míří hlavně na společnosti typu Google, Facebook nebo Apple. Navrhovat její tuzemskou variantu proto Stanjura nechce.

Z Ruska se od začátku války stáhlo přes tisíc mezinárodních firem. Mezi nimi je i řada českých, které zcela nebo částečně své podnikání na tamním trhu omezily. Podle nejnovější studie ekonomů z Yale tento přístup firmám pomohl, pozitivně se odrazil na hodnotě jejich akcií.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie zrušil pokutu 997 milionů eur (24,7 miliardy korun), kterou Evropská komise (EK) v roce 2018 uložila americkému výrobci čipů Qualcomm za poškozování konkurence. Podle rozhodnutí tribunálu se objevila řada procesních pochybení, která ovlivnila právo Qualcommu na obhajobu a zneplatnila analýzu Komise týkající se jednání firmy. EK se proti rozhodnutí může odvolat k Soudnímu dvoru EU.

Na dobití všech telefonů či tabletů prodávaných v zemích Evropské unie bude od podzimu roku 2024 stačit jediná nabíječka. Členské státy se v úterý dohodly s europoslanci na pravidlech, podle nichž budou výrobci elektroniky muset přizpůsobit své produkty standardu USB-C. Směrnice, jejímž cílem je usnadnit život spotřebitelů a omezit množství elektronického odpadu, získala podporu i přes nesouhlas dominantního amerického výrobce elektroniky Apple. Dohodu musí v příštích týdnech formálně potvrdit plénum Evropského parlamentu a Rada EU.

Americká společnost Apple kvůli rozsáhlému výprodeji akcií technologických firem přišla o pozici nejhodnotnější společnosti na světě podle tržní kapitalizace. Po téměř dvou letech ji vystřídal saúdskoarabský producent ropy a plynu Saudi Aramco, kterému naopak pomáhá růst cen těchto surovin. Změna je spíše symbolická, ale ukazuje, jak se trhy mění, protože světová ekonomika se potýká s rostoucími úrokovými sazbami, inflací a problémy v dodavatelských řetězcích, uvedl server televize CNBC.