Londýn - Peří bylo mezi dinosaury možná mnohem rozšířenější, než se odborníci dosud domnívali. Na základě výzkumu fosílie 70 centimetrů velkého pravěkého ještěra to tvrdí čínský paleontolog Chaj Lu-jou. Na zádech a ocase tohoto ochmýřeného zvířete objevil důkazy o výskytu primitivního peří. Tento dinosaurus přitom nepatřil do vývojové větve, z níž vzešli dnešní ptáci. Chaj a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že peří mohli mít na svém těle společní předci všech dinosaurů, píše se v aktuálním vydání magazínu Nature.
Předchůdci dinosaurů mohli být opeření
Býložravý jedinec, jehož pozůstatky archeologové objevili v severovýchodní Číně, patřil do rodu heterodontosaurů. Dostal jméno Tianyulong confuciusi podle muzea, kde byla fosílie uložena, a známého čínského filozofa. Žil zhruba před 99 až 144 miliony lety. Hlavu měl velkou pouze šest centimetrů a ocas dlouhý necelého půlmetru. Podle čínského paleontologa nemusel být ještě dospělý.
Při zkoumání jeho kosterních pozůstatků narazil spolu s kolegy na známky po peří. Podle Chaje bylo duté, měřilo až šest centimetrů a pokrývalo mu záda a ocas. Čínští odborníci se domnívají, že se jednalo o předchůdce moderního peří. „Svět dinosaurů by tak byl mnohem barevnější a působivější, než jsme si dosud představovali,“ dodal Chaj.
Teorie má i své odpůrce
S touto hypotézou však nesouhlasí všichni odborníci. Americký paleontolog Lawrence Witmer z Ohijské univerzity namítá, že je obtížné ze zkamenělých pozůstatků usuzovat na dutá pera. Pro vývoj peří je podle něj nutné znát také vrstvu kůže, z níž vyrůstalo, což se ale z fosílie dá jen těžko vyčíst. Pokud se ale teorie čínských vědců prokáže, změní to podle něj zcela pohled na svět dinosaurů.