Koperník zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi

Podle Koperníkovy hypotézy, kterou formuloval ve svém nejznámějším díle O pohybu nebeských těles, obíhaly planety kolem Slunce po kružnicích. „Koperníkova teorie, že Země je planeta, byla odbornou veřejností přijata se zájmem, i když s různými stanovisky. Mnozí s jeho závěry nesouhlasili, postupem času se ale projevilo, že má tato změna i vážné filosofické a náboženské důsledky. Zhruba sto let po Koperníkově smrti byla jeho teorie zakázána z náboženských důvodů,“ vysvětlil astrofyzik Petr Hadrava.

Petr Hadrava, astrofyzik:

„Podařilo se mu vysvětlit pohyby planet mnohem jednodušší teorií, než která byla do té doby. Na druhou stranu se mu ale nepodařilo dokázat zcela přesné shody pozorování s jeho modelem.“

Po Koperníkovi byl pojmenován kráter na Měsíci i radioaktivní prvek Kopernicium (Cn). Hlavním důsledkem jeho teorie, která bývá často nazývána jako Koperníkovská revoluce, bylo podle Hadravy to, že vybojoval místo pro vědu a poznání. Dokázal prý totiž, že pravdu o pozorování nebe lze dokázat i vědeckými metodami.

Až astronom Johannes Kepler o téměř století později na dvoře Rudolfa II. v Praze formuloval první ze svých zákonů, že planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách.

Polský astronom Mikuláš Koperník se narodil 19. února 1473. Mikuláš Koperník ale nebyl jen astronomem, nýbrž všestrannou renesanční osobností. V polském Krakově studoval astronomii a matematiku, poté v Itálii světské i církevní právo a medicínu. Zastával řadu církevních funkcí, organizoval obranu proti nájezdům Řádu německých rytířů, kreslil mapy a vydal i národohospodářský Traktát o minci, v němž řešil inflaci a navrhl způsob, jak zhodnotit tehdejší měnu. Zemřel 24. května 1543 v polském Fromborku.