Moskva - Nedávno zvolený ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes upozornil NATO, aby nepřijímalo do svých řad Ukrajinu a Gruzii. Dle jeho názoru by přijetí znamenalo zhoršení evropské bezpečnosti. Svoje varování adresoval Severoatlantické alianci týden před jejím summitem v Bukurešti.
Medveděv varuje NATO před přijetím Gruzie a Ukrajiny
„Netěší nás situace kolem Gruzie a Ukrajiny,“ řekl v rozhovoru pro list Financial Times Medveděv, který se vrcholné funkce ujme za šest týdnů. „Myslíme si, že je to mimořádně problematické pro nynější strukturu evropské bezpečnosti… Žádný stát by nebyl rád, kdyby měl u svých hranic zástupce vojenského bloku, do něhož sám nepatří.“
Ukrajina a Gruzie usilují o to, aby je NATO přijalo do takzvaného Akčního plánu členství (MAP), který je považován za první krok ke vstupu do aliance. Washington jejich požadavek podporuje, ale někteří členové NATO v Evropě k tomu zaujímají chladný postoj.
Ruský prezident Vladimir Putin, který je proti vstupu těchto zemí do NATO, přijal pozvání na summit aliance, jehož se zúčastní také americký prezident George Bush. Ruští analytikové ale upozorňují, že odstupující šéf Kremlu může cestu zrušit, pokud bude zřejmé, že by členové NATO na summitu nabídli Ukrajině a Gruzii zapojení do MAP.
Mluvčí NATO v Bruselu dnes řekl, že aliance ví o ruských obavách z jejího rozšiřování. „Postoj NATO je zcela jasný: demokratické státy v Evropě mají právo usilovat o členství v NATO. Je to jejich volba, nikoli volba NATO,“ řekl. Dodal, že dveře aliance jsou otevřeny všem a že tyto dva demokratické státy projevily přání sblížit se s NATO.
Bush má ještě před summitem navštívit Ukrajinu a minulý týden jednal ve Washingtonu s gruzínským prezidentem. Po jednáních řekl, že podporuje užší vztahy mezi Gruzií a Severoatlantickou aliancí.
Medveděv, který od svého zvolení 2. března poskytl první rozhovor, se ptá, proč Ukrajina usiluje o členství v NATO, když velká část jejího obyvatelstva, hlavně ve východní rusky hovořící části, je proti.
„Je to těžko vysvětlitelné, když převážná část obyvatel nějakého státu, jako je například Ukrajina, je kategoricky proti vstupu do NATO, ale vláda tohoto státu vede jinou politiku,“ řekl. „Je to otázka skutečné demokracie. Přinejmenším v situacích, jako je tato, by se mělo konat referendum,“ řekl Medveděv, který prezidentskou přísahu složí 7. května.
NATO v minulých letech přijalo do svých řad několik východoevropských států, které za sovětské vlády patřily do sovětské sféry vlivu. V roce 1999 se členem aliance stalo Česko, Maďarsko a Polsko, o pět let později i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
Ruští činitelé se podle agentury Reuters obávají, že po vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO by Spojené státy mohly umístit na území těchto dvou zemí prvky svého jaderného arzenálu. To by podle Moskvy ohrozilo bezpečnost Ruska a porušilo křehkou strategickou rovnováhu.