Tokio - Americké bombardéry podnikly v noci z 9. na 10. března 1945 nálet na Tokio, při kterém zahynulo přes 100 000 lidí. Tato vojenská operace zůstává poněkud ve stínu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, v Tokiu přitom zahynulo naráz více lidí než při každém z jaderných výbuchů. Oficiální údaje hovořily o 83 000 mrtvých, historikové se ale shodují, že obětí bylo ve skutečnosti přes 100 000. Na japonskou metropoli se sneslo půl milionu zápalných bomb, které zažehly plameny devastující celé čtvrti tvořené dřevěnými domy. Místní hasičské sbory nedokázaly reagovat také proto, že většina mužské populace byla na frontě. Když se po mnoha hodinách podařilo uhasit požár, neexistovalo už přes 25 000 domů v centru Tokia na ploše téměř 40 kilometrů čtverečních. Více než milion obyvatel přišlo o střechu nad hlavou.
Bombardéry nad Tokiem byly ničivější než Hirošima
Cílem operace bylo nejenom poškodit Tokio jako hlavní město nepřítele, ale nálet měl i cíle vojenské. Jak Američané zjistili, japonská zbrojní výroba nebyla soustředěna ve velkých továrních komplexech, jak tomu bylo v západní Evropě, ale subdodavatelé představovali různé drobné dílny, kterých bylo po zemi tisíce a nebylo možné je zničit bodovými útoky.
„Proto přišel americký generál Curtis Emerson LeMay se strategií hromadného útoku velkého množství těžkých bombardérů B-29, kterých celkem vzlétlo 334. Pouze jeden po startu havaroval, ostatní doletěly do cíle. LeMay vymyslel i zcela novou taktiku, z bombardérů nechal demontovat takřka veškerou obrannou výzbroj. Vzhledem k tomu, že byli japonští obránci zvyklí na to, že tyto bombardéry útočí z obrovských výšek, byl pro ně útok naprostým šokem. Letouny totiž přilétaly z výšky pouhých patnácti set metrů,“ podotkl historik Ivo Pejčoch.
Celá akce probíhala v noci a Japonci ji nečekali
Útok probíhal v noci a japonské letectvo bylo už v tu dobu oslabené a hlavně nemělo dostatek výkonných nočních stíhacích letounů vybavených radiolokátory. Možnost jejich obrany byla proto velmi limitovaná.
Při útoku zemřelo až milion lidí
„Udává se, že zmizelo 45 kilometrů čtverečních budov a zhruba milion lidí přišlo o život. Při útoku nešlo jen o civilní cíl, ale především bylo Tokio významným telekomunikačním dopravním uzlem, kde byla řada zbrojních výroben. Ty se musely zlikvidovat. Takže kromě morálních důvodů měl útok i důvody válečné. Po útoku bylo zřejmé, že další vedení války už nebude možné,“ dodal Pejčoch. Bombardování přispělo k ukončení druhé světové války, nicméně vysokým počtem obětí vyvolalo i řadu kritických reakcí.