Nosorožci ze Dvora se učí v Keni svahilsky

Nairobi - Čtveřice kriticky ohrožených severních bílých nosorožců ze ZOO Dvůr Králové má za sebou první měsíc v Africe. Odborníci věří, že dva páry zvířat zachrání geneticky unikátní druh, který je na pokraji vyhynutí. V keňské rezervaci Ol Pejeta se nosorožcům daří dobře a postupně se adaptují na podmínky života v savaně. Jedna ze samic možná už má periodu.

Rezervace Ol Pejeta v centrální Keni je pro bílé nosorožce Noemovou archou. Zachránit svůj poddruh se tu pokusí dva samci a dvě samice původem z české ZOO ve Dvoře Králové.

„Starám se o ně celý život, pro mě nejdůležitější byla otázka, zda se tu budou mít lépe než u nás. Nyní vidím, že asi ano,“ říká chovatel nosorožců v ZOO Dvůr Králové Pavel Petržílek. O zvířata již nepečují jen Češi ale celý mezinárodní tým a zdá se, že africká příroda a pozorná péče nesou své ovoce. V současné chvíli jde hlavně o potomstvo.

„Možná, že jedna ze samic už má periodu. Zatím to jen odhadujeme, ale doufám, že laboratoř to potvrdí,“ popisuje chovatelka nosorožců ze ZOO v britském Kentu Barry Whiteová. „Každý z nás chce, aby bylo jedno ze zvířat v březí co nejdříve, jak to bude možné, ale musíme být realističtí. Musíme je seznámit (s prostředím), musíme je dostat do správného prostředí, do správných míst, kde začít s chovem,“ řekl Batian Craig, bezpečnostní správce rezervace Ol Pejeta.

Jak se řekne „pojď sem“?

Chovatelé pravidelně odebírají vzorky trusu, které putují letecky až do laboratoři ve Vídni. Čeká se na zprávu o vysokém množství pohlavních hormonů samic. O tom, zda by se mohlo narodit mládě, se dá jen spekulovat. Žádný z odborníků proto nechce dávat odhady.


Adaptace těchto zvířat totiž není nic jednoduchého. Musí si zvyknout na elektrické ploty nebo na novou stravu. V Česku dostávali mrkev, oves, chleba nebo jablka, ale v Keni se pasou v travnatém výběhu. Navíc se nosorožci budou muset naučit svahilštinu. Ošetřovatelé se sice už naučili volat na zvířata česky například „pojď sem“. Teď chtějí ale nosorožce naučit rozumět stejnému povelu v místním jazyce.

Pokud se zvířata dobře adaptují, bude následovat další fáze, ve které by se mohli přesunout do otevřenějších prostor. Plán počítá s postupným rozšiřováním výběhu nosorožců, které by mohlo nastartovat jejich přirozené reprodukční a sociální chování. Na definitivní úspěch se může čekat až celé roky. Jen samotná březost u nosorožců trvá celých 18 měsíců.