Washington – Švédské předsednictví chce prosadit platnost Lisabonské smlouvy už od 1. prosince. I podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa by mohl dokument platit už v prosinci. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt dnes navíc oznámil, že svolá v nejbližší době summit, kde se bude jednat o personálním obsazení nově vytvořených postů „prezidenta“ a „ministra zahraničí“ sedmadvacítky.
Lisabon by mohl platit od prosince, věří unie
„Ta cesta byla maratonem plným překážek, ale poslední překážka byla nyní odstraněna,“ okomentoval ratifikaci Lisabonské smlouvy v Česku Barroso. „Nyní už je jasné, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, snad už v prosinci, a to je mimořádně dobrá zpráva pro Evropu, protože to posiluje naši akceschopnost. Evropská unie se stane demokraticky zodpovědnější, její rozhodovací procesy budou efektivnější a její schopnost prosazovat společné zájmy a hodnoty v celém světě bude posílena,“ uvedl také Barroso.
Smlouva může podle bruselských diplomatů vstoupit v platnost nejdřív 1. prosince, a to v případě, že Česká republika předá všechny potřebné listiny ještě v tomto měsíci. Smlouvy EU se běžně uchovávají v Římě.
GALERIE
videogallery_00071488
Jednotlivé dokumenty vstupují v platnost první den v měsíci, který následuje po uložení ratifikační listiny posledního státu. Český prezident Václav Klaus dnes v 15:00 smlouvu podepsal, český premiér Jan Fischer poté dokument kontrasignoval a slíbil, že splní všechny náležitosti, aby dokument mohl platit už od prosince.
V to, že smlouva bude platit už od prosince, věří i švédské předsednictví. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt se také chystá svolat v nejbližší době summit EU, na kterém by se mělo jednat o obsazení postů „prezidenta“ a „ministra zahraničí“ EU, s nimiž smlouva počítá. „Abychom dokončili přípravy na vstup smlouvy v platnost, zahájím nyní konzultace o jménech. Jakmile to bude možné, svolám také summit EU,“ uvedl v prohlášení švédský premiér.
Podpis českého prezidenta Václava Klause dnes uvítaly obě nejsilnější frakce v Evropském parlamentu - lidovci a socialisté - a také evropští státníci.
Joseph Daul, šéf lidovců v EP: „Evropa se nyní může posunout kupředu.“
Martin Schulz, šéf socialistů v EP: „Tato smlouva unii umožní, aby mohla postupovat koordinovaněji i efektivněji.“
Gordon Brown, britský premiér: „Máme za sebou celé roky debat o institucionálním uspořádání uvnitř EU, které vedly k přijetí Lisabonské smlouvy. Teď přišel čas, aby se unie pohnula vpřed a následující roky už netrávila debatováním o tomtéž, ale snahou o řešení zásadních problémů, kterým všichni čelíme, ať už jde o vytváření pracovních příležitostí, hospodářského růstu, či ještě bezpečnějšího prostředí pro evropský lid.“
Angela Merkelová, německá kancléřka: „Evropské unii to umožní být silnější a akceschopnější, a bude tak silným a spolehlivým partnerem Spojených států.“
Radost z dokončené ratifikace ale nemají britští konzervativci, kteří chtěli uspořádat v Británii o Lisabonské smlouvě referendum. Vyzývali proto Klause, aby s podpisem počkal do britských voleb. Pokud by konzervativci vyhráli, konalo by se všelidové hlasování. S dneškem ale tato varianta padla. Stínový ministr zahraničí William Hague dnes večer oznámil, že konzervativci od tohoto plánu ustupují.
David Cameron, vůdce britské opozice, dnes řekl: „Řekněme si zcela jasně – kdo může za to, že jsme v situaci, kdy byla ratifikována zásadní smlouva na úrovni Evropské ústavy, aniž by se k ní mohli vyjádřit britští občané? Zodpovědnost za to má Gordon Brown a Labouristická strana, která před volbami slibovala vypsat o evropské ústavě referendum a potom svůj slib naprosto porušila.“
Ještě víc než samotná Lisabonská smlouva britským konzervativcům vadí představa, že by nově vytvořený post evropského prezidenta mohl obsadit dlouholetý vůdce labouristů Tony Blair. Kandidátů na tuto funkci je ale víc a bude na švédském předsednictví, aby se co nejrychleji podařilo nalézt shodu na konkrétním jménu.