Brusel - Eurokomisař Jacques Barrot dnes po jednání ministrů spravedlnosti EU v Bruselu uvedl, že biskup Richard Williamson si musí dávat na svá prohlášení pozor. Ve většině členských států unie je popírání holokaustu trestně postižitelné už dnes a brzy by navíc popírače holokaustu mohla postihovat Evropská unie, a to díky takzvanému rámcovému rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii, které Brusel schválil v listopadu. Německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová prohlásila, že úřady v její zemi zvažují vydání evropského zatykače na Williamsona. V současnosti prý prošetřují jeho vyjádření.
EK varuje biskupa Williamsona; Německo zvažuje zatykač
Vatikán dnes uvedl, že omluva britského biskupa Richarda Williamsona za popírání rozsahu holokaustu je nedostatečná, a vyzval ho, aby se svých názorů plně a veřejně zřekl. Biskup minulý měsíc vyvolal pobouření svým popřením počtu obětí nacistického vyvražďování Židů. Ve čtvrtek bylo oznámeno, že v dopise adresovaném Vatikánu požádal „o odpuštění před Bohem“ a o odpuštění od všech, kterých se jeho výroky dotkly. Vyslovil také politování nad „bolestí, kterou způsobil katolické církvi“. Biskup byl předtím vypovězen z Argentiny, kde pobýval od roku 2003, a ve středu přijel do Británie.
Williamson patří ke čtveřici biskupů z tradicionalistického bratrstva svatého Pia X., takzvaných lefebvristů, jejíž někdejší vyobcování z církve papež Benedikt XVI. koncem ledna zrušil. Shodou okolností Williamson těsně předtím veřejně řekl, že nevěří v existenci nacistických plynových komor a že v koncentračních táborech zemřelo nanejvýš 300 tisíc Židů, ne šest milionů.
„Williamson o sobě říká ve své omluvě, že není historikem, čili nepokládá své vyjádření za odborný historický názor. Je to prostě na základě četby toho typu literatury, která holokaust popírá, a to je literatura v zásadě neonacistická,“ vysvětluje, na čem se Williamsonovo stanovisko zakládá, religionista Ivan Odilo Štampach.
Kurz Benedikta XVI. je návratem ke katolicismu 19. století
Papež byl poté kvůli svému rozhodnutí zrušit exkomunikaci široce kritizován. „Jsou pochyby, že současný kurz katolické církve, zejména za posledního pontifikátu Benedikta XVI., je velikým návratem od reformního 2. vatikánského koncilu směrem k typu katolicismu z konce 19. a začátku 20. století,“ říká k tomu Štampach a dodává: „Myslím, že to povede hlavně k polarizaci v římskokatolické církvi - je to vidět z toho, že se stalo něco, co se v novověkých dějinách snad vůbec nestalo, že se množství biskupů postavilo papežovu rozhodnutí.“