Vládní vojáci jsou pro obyvatele Konga stejnou hrozbou jako povstalci

Goma - Vojáci OSN nedokáží ochránit obyvatele Demokratické republiky Kongo před násilnostmi ze strany povstalců a vládních jednotek. Velitel mise OSN proto požaduje po Radě bezpečnosti posílení mírových sil o tři tisíce mužů. Kvůli střetům uteklo z domovů čtvrt milionu civilistů, oblast se propadá do humanitární krize. Lidem se nedostává potravinové pomoci a od října se zde vyskytlo více než 1000 případů cholery.

Zhruba 800 vojáků konžské armády ustupujících před tutsijskými rebely vyplenilo okolí města Kanyabayonga 100 kilometrů od správního střediska Gomy, kde zaujímají pozice tutsijští povstalci velitele Laurenta Nkundy. Vojáci konžské armády znásilňovali tamní ženy, podle pozorovatelů jsou nedisciplinovaní a často znamenají větší hrozbu pro civilní obyvatelstvo než samotní povstalci.

O posílení mezinárodní mírové mise OSN (MONUC) v Kongu v současnosti jedná Rada bezpečnosti. Podle šéfa mírových sil OSN Alaina Le Roye by kontingent 17 tisíc vojáků mohlo v Kongu posílit dalších 3000 mužů.

Rozhodnutí ale padne nejdříve příští týden a případné vyslání nových vojáků do Konga by podle Le Roye trvalo nejméně dva měsíce. V Kongu působí největší kontingent OSN na světě, vojákům se ale nedaří dostat zemi velikou jako polovina Evropy a sužovanou mnoha oddělenými konflikty pod kontrolu.

Pomoc konžské armádě v bojích proti rebelům přislíbila Angola, jejíž jednotky budou v zemi působit pod záštitou Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC) a Evropské unie. Zapojení angolských vojáků by ale mohlo vyprovokovat okolní země a konflikt by se mohl rozšířit za hranice Konga.

Nejnovější boje mezi konžskou armádou a tutsijskými povstalci se rozhořely v srpnu na východě země. Boje vyhnaly z domovů zhruba čtvrt milionu civilistů a oblast sužuje vážná humanitární krize. Mnohým lidem se nedostává potravinové pomoci a podle lékařů se mezi obyvatelstvem od října vyskytlo více než 1000 případů cholery.

Velitel povstalců Laurent Nkunda tvrdí, že bojuje v zájmu ochrany východokonžského obyvatelstva před rwandskými Hutuy. Konžská vláda ale obviňuje rebely z válečných zločinů.

Válečných hrůz nejsou ušetřeny ani děti. Jsou zneužívané jako zvědové, sexuální otroci, ale také přímo v bojích jako vojáci. Některé děti musely žít se zbraní v ruce od svých čtyř let. Dětští bojovníci si už v mnoha afrických konfliktech vysloužili pověst těch nejkrutějších bojovníků.  

Ochránit konžské civilisty se nedaří ani 17 tisícům vojáků mise OSN. Její velitelé si  stěžují na nedostatečné pravomoci a málo mužů. Faktem ale zůstává, že i vojáci z mise MONUC, kteří jsou často z rozvojových zemí, se postarali o některé skandály se sexuálním zneužíváním domorodého obyvatelstva. (Spojené národy teď jednají o vyslání dalších 3000 modrých přileb převážně z evropských zemí.)

Vojenský zásah zvažuje také sousední Angola. Podle některých pozorovatelů by ale vstup angolských vojáků do Konga mohl vyvolat ostrou reakci okolních zemí.