Napětí v Polsku: Komorowski přidal plyn, Dudu v průzkumech poráží

Varšava - Šance obou polských prezidentských kandidátů jsou před rozhodujícím druhým kolem relativně vyrovnané. Současný prezident Bronislaw Komorowski vede podle posledních průzkumů nad zástupcem opozice Andrzejem Dudou o dva až pět procentních bodů. Komorowski po svém překvapivém neúspěchu v 1. kole přitvrdil ve snaze ukázat větší iniciativu. Oba kandidáti se v poslední debatě shodli na nutnosti ochránit Polsko před ruskou hrozbou. Jejich názory se naopak rozcházejí v otázce přijetí eura nebo nastavení věku odchodu do důchodu.

Dudovo překvapivé vítězství v 1. kole bylo velice těsné - hlasovalo pro něj jen o jeden procentní bod více lidí než pro Komorowského. Odborníci odhadují, že účast ve 2. kole bude slabá, protože ani Komorowski, ani Duda zatím nedokázali voliče přesvědčit, že oni jsou ti praví. „Nelze čekat nic překvapivého. Strategií bude udržet si pozice. Oba budou jen konsolidovat armády svých přívrženců,“ míní politolog Jacek Wasilewski.

Komorowského kampaň před prvním kolem byla podle kritiků „bez energie a bez vize“. Hlava státu se navíc nechtěla účastnit debat s ostatními kandidáty. To se před 2. kolem změnilo, ovšem ani poslední vystoupení politiků nepřineslo nic převratného - žádné emoce se nekonaly. Duda s Komorowským odpovídali na otázky v klidu. „Debatě chyběly jasné a výrazné momenty i nosné myšlenky,“ napsal v komentáři zpravodajský web gazeta.pl.

Vyostřená kampaň před 2. kolem

Obě strany ale přece jen před rozhodujícím druhým kolem přitvrdily. Dudovi lidé mluvili o zneužití tajných služeb a tajné dohodě Komorowského s Kremlem. Komorowského štáb kontroval připomínkou jeho disidentské minulosti. Protikandidáta Dudu označil za plastového Kena a loutku lídra polské pravice. Média pak zachytila školácké chyby prezidentských kandidátů - třeba najatou mediální poradkyni, která Komorowskému napovídala, aby objal neznámou vozíčkářku a pozval ji do prezidentského paláce. Dudu zase nachytala, jak ho šéfka štábu rychle posílá obejmout a políbit manželku.        

Analytici očekávají, že o vítězi rozhodnou hlavně voliči rockera Pawla Kukize. Ten skončil minulý týden třetí s podporou 20,8 procenta. Kukiz oslovil zejména mladé lidi znechucené tradiční stranickou politikou. Neúspěšný kandidát prohlásil, že nikoho nepodpoří, Komorowského ale kritizoval. Za prezidenta se naopak postavil bývalý premiér Donald Tusk či exprezident Aleksander Kwaśniewski.

Andrzej Duda
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP/Marcin Obara

Která témata se prolínala předvolební kampaní a co kandidáti voličům nabízejí?

Dynamičnost vs. klid a jistota

Duda nabízí Polákům mládí, dynamičnost a také rázný odstup od současného prezidenta. „Prezident by měl chránit Poláky. Měl by být otevřený k sociálním otázkám. Aby Poláci mohli žít v klidu. Co potřebujeme, je změna,“ konstatoval Duda během jedné z předvolebních debat. Komorowski naopak sází na klid a jistoty. „Nepotřebujeme chaos nebo politické experimenty. Polsko dnes potřebuje jednotu a bezpečí,“ konstatoval prezident v souvislosti ukrajinskou krizí. Na nutnosti co nejdůslednější ochrany země před potenciální hrozbou z Ruska se ale shodují oba kandidáti.

Odchod do důchodu

Sporným bodem je naopak otázka penzijního systému. Řada lidí kritizovala v posledních letech Komorowského za to, že v roce 2012 podepsal zákon, který postupně prodlužuje věk odchodu do penze na 67 let. Duda avizoval, že v případě svého vítězství zvýšení věku odchodu do důchodu zcela zruší. V první televizní debatě před 2. kolem Komorowski Dudův návrh kritizoval s tím, že snížení věku odchodu do důchodu by stálo 200 miliard zlotých a bylo by nutné zvýšit daně. „Místo ospalého starého muže jsme mohli vidět skutečného politika. Těžko říct, jestli to bude stačit, ale Komorowského kampaň se probudila k životu a prezident jde opět do boje,“ poznamenala politoložka Anna Materská-Sosnowská.

Pár dnů před 2. kolem přitom Komorowski oznámil, že jeho kancelář připravuje zákon, díky němuž by lidé mohli odcházet do důchodu po 40 odpracovaných letech. 

Bronislaw Komorowski
Zdroj: ČT24/ČTK/PAP/TYTUS ZMIJEWSKI

Euro v Polsku

Duda se se současnou hlavou státu neshodne ani na otázce možného prohloubení evropské integrace. Komorowski patří mezi nejhlasitější příznivce přijetí eura. Když začal loni v září vládnout kabinet Ewy Kopaczové, nezapomněl klást důraz právě na toto téma. „Mezi velkými úkoly vlády je příprava Polska na nevyhnutelnou rozsáhlou debatu o posilování našeho postavení v integrující se Evropě, myslím tím rozhodnutí o členství v eurozóně,“ prohlásil. Polsko přijde o mezinárodní vliv, pokud nevstoupí do eurozóny, varoval tehdy. Spolu s tím, jak mu klesaly preference, Komorowski postupně svou rétoriku mírnil. „Navrhuji diskutovat o vstup do eurozóny, až splníme kritéria,“ prohlásil minulý měsíc. Podle Dudy by euro přineslo Polákům jen problémy - hlavně vyšší ceny. „Můj postoj je jednoznačný - zásadní ne euru v této situaci.“

Změna volebního systému

Komorowski po své porážce v 1. kole oznámil, že chce vypsat referendum týkající se změny současného proporčního volebního systému na ten „westminsterský“. Jednomandátní voličské okruhy by měly trochu rozbít stranické kandidátky a uvolnit prostor pro nezávislé kandidáty či výraznější osobnosti. Chce tak vyjít vstříc Polákům nespokojeným se současným systémem a ukázat, že je schopen iniciativy, shodují se odborníci. Komorowski také navrhuje referendum o nižší veřejné finanční podpoře politických stran tak, aby si musely hledat vlastní zdroje příjmů.

Prezidentské volby jsou testem nálad v Polsku před podzimními parlamentními volbami. Někteří analytici upozorňují, že v případě vítězství Dudy bude pro národně konzervativní Právo a spravedlnost snazší na podzim porazit Občanskou platformu. Ta v Polsku vládne už osmý rok v řadě.

Vizitka Bronislawa Komorovského (62 let; bezpartijní, dříve člen Občanské platformy)

  • Po studiu historie na univerzitě ve Varšavě pracoval jako novinář a přednášel historii v církevním semináři. V osmdesátých letech byl členem nezávislého odborového hnutí Solidarita a angažoval se i v protirežimním Hnutí na obranu práv člověka a občana.
  • V roce 1991 byl poprvé zvolen poslancem. V červnu 2000 si ho do svého kabinetu vybral premiér Jerzy Buzek. Ministerstvo obrany Komorowski řídil do voleb na podzim následujícího roku.
  • V roce 2005 byl zvolen místopředsedou dolní komory parlamentu a o dva roky později usedl do jejího čela. Po letecké tragédii u Smolenska v dubnu 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński, vykonával Komorowski z titulu předsedy Sejmu některé pravomoci hlavy státu.
  • Regulérním prezidentem byl zvolen v červenci 2010, když ve volbách porazil Jaroslawa Kaczyńského. V souvislosti s výkonem nejvyšší ústavní funkce se Komorowski vzdal členství v Občanské platformě, kde od června 2006 zastával post místopředsedy.

Vizitka Andrzeje Dudy (42 let; člen strany Právo a spravedlnost)

  • Europoslanec a někdejší spolupracovník prezidenta Lecha Kaczyńského.
  • Vystudovaný právník začal se stranou Právo a spravedlnost (PiS) spolupracovat v roce 2005 jako první poradce jejího poslaneckého klubu. To mu o rok později pomohlo získat post ve vedení ministerstva spravedlnosti a pak i členství ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce.
  • Počátkem roku 2008 nastoupil Duda jako náměstek do kanceláře tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. Před pěti lety Duda neúspěšně kandidoval na primátora Krakova.
  • V roce 2011 byl zvolen poslancem a na podzim 2013 se stal tiskovým mluvčím PiS. Obě funkce zastával do loňského zvolení poslancem Evropského parlamentu.

Poláci volí prezidenta přímo, má rozsáhlé pravomoci

Prezident je v Polsku volen přímo občany staršími 18 let. Kandidátem se může stát kterýkoliv občan Polska, který má právo volit do parlamentu a je starší 35 let. Podmínkou k tomu, aby se občan zúčastnil boje o prezidentský post, je předložení seznamu alespoň 100 tisíc podpisů na podporu jeho kandidatury. Vítězem voleb se stává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo z kandidátů není zvolen v prvním kole, proběhne do 14 dnů kolo druhé, v němž se utkají 1. a 2. nejúspěšnější kandidát. Vítězem se stane ten kandidát, který ve druhém kole dosáhne nadpoloviční většiny hlasů.

Zvolený prezident je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu.

Vydáno pod