Ukrajinský parlament odstřihl Rusko od přístupu k Podněstří

Kyjev – Rusko zřejmě ztratí přístup do separatisty ovládaného Podněstří. Konec dohod o tranzitu ruských vojsk přes Ukrajinu dnes schválil parlament v Kyjevě. Kromě toho zrušil i další smlouvy o armádní součinnosti s Ruskem: Například o přepravě vojenských nákladů nebo spolupráci vojenských rozvědek.

Pro Rusko znamená čtvrteční rozhodnutí novou komplikaci. Není totiž jasné, jak bude nyní možné zásobovat ruské vojáky v Podněstří. Úzký pás kdysi ruští separatisté odtrhli od Moldavska. Všechny přístupové cesty do této enklávy totiž budou pro Rusy odříznuty. V každém případě prý ale vojáci federace na území Podněstří zůstanou.

Ačkoliv ukrajinský prezident Petro Porošenko hovoří o konfliktu v Donbasu jako o válce s Ruskem, až dosud pokračovala spolupráce zbrojovek obou zemí, jakkoli i Rusové se snaží nahradit dovážené součástky z Ukrajiny. Agentura TASS dnes informovala, že na vzniku nového rusko-čínského vrtulníku se bude podílet i ukrajinský výrobce motorů. Podle členů opozičních stran prý mezi Ruskem a Ukrajinou stále platí 37 mezistátních dohod. Ani jediná dosud ještě nebyla zrušena, včetně dohod o pobytu ruských vojsk na Krymu do roku 2042.

Vztahy mezi oběma státy se prudce změnily poté, co byl po protivládních demonstracích loni v únoru svržen režim proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Následovala ruská anexe Krymu a proruské povstání na východě Ukrajiny. Konflikt si vyžádal už více než 6200 životů.

Podněstří v roce 1990 vyhlásilo nezávislost na Moldavsku, kterou však svět včetně Ruska oficiálně neuznal. Moskva však region na hranici s Ukrajinou podporuje svou vojenskou přítomností a mohutnými finančními injekcemi. V místě působí také zvláštní kremelský zmocněnce pro Podněstří.

Po krvavém konfliktu, který si vyžádal asi 700 obětí, se oblast v roce 1992 od Moldavska odtrhla. Podněstří válku proti moldavské armádě neprohrálo i díky podpoře ruských jednotek. Podněstří představuje asi osminu původního území Moldavska a žije zde zhruba půl milionu obyvatel.

Ačkoliv je formálně součástí Moldavské republiky, nemá Kišiněv nad Podněstřím žádnou faktickou moc. Území má vlastní vládu, armádu, soudy nebo měnu. Patří k nejchudším regionům Evropy, tamní vůdci nicméně finančně profitují zejména z obchodu se zbraněmi, které putují dál do Jižní Osetie nebo Abcházie.

Významné příjmy separatistům přináší také pašování alkoholu nebo ropy. Silné postavení v mnoha segmentech tamního trhu navíc drží průmyslový holding Šerif, pod jehož vlastnictví patří síť hotelů, čerpacích stanic, supermarketů i mediálních domů nebo fotbalový klub Šerif Tiraspol.