Dillí – Indická metropole Dillí je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) město s nejšpinavějším vzduchem na světě. Indům se navíc nedýchá dobře ani jinde. 13 z 20 nejznečištěnějších měst planety je právě v jejich zemi. Své naděje místní upínají především k prosincové konferenci o životním prostředí, která se bude konat v Paříži.
Dýchat Dillí a zemřít. Nejšpinavější město světa očekává Pařížskou konferenci
Znečištěný vzduch je v Indii pátou nejčastější příčinou úmrtí. Vědec Joshua Apte se měřením koncentrace pevných částic v Dillí zabývá už osm let. „Standard Světové zdravotnické organizace je 10 mikrogramů na metr čtvereční, běžná úroveň v Pekingu je 100. V Dillí je to v posledních letech 150,“ vysvětluje.
Porovnání koncentrace pevných částic v ovzduší
22 milionů obyvatel indické megalopole dýchá pětkrát znečištěnější vzduch než lidé v Karviné, která je na tom v České republice nejhůř. Částice polétavého prachu menší než dva a půl mikrometru prakticky nejsou vidět, dokáží se ale dostat hluboko do plic. „Stále víc a víc dětí má záněty dolních cest dýchacích,“ říká lékař Anil Sabharvál.
Do Dillí proudí za prací migranti z venkova. Na jeho silnice přibývá 1400 nových aut denně. Úřady se proto vloni rozhodly zakázat vozidla starší patnáct let. „Průměrné stáří osobních aut v Dillí je čtyři až sedm let. Do škatulky aut starších patnácti let jich tak moc nespadne,“ konstatuje ředitelka indického Centra pro vědu a životní prostředí Anumita Rojčauduryová.
GALERIE
Nejšpinavějším městem na světě je indické Dillí zdroj: ČT24
Indie je po Číně a Spojených státech třetí největší znečišťovatel planety. Nejen indickým plicím má alespoň výhledově ulehčit prosincová konference o životním prostředí v Paříži. Ta má navázat na často kritizovaný Kjótský protokol, který Spojené státy neratifikovaly a Čína a Indie se k němu pouze nezávazně připojily.
Podle WHO je Dillí město s nejšpinavějším vzduchem (zdroj: ČT24)
Kjótský protokol
- Dohoda přijatá v prosinci 1997 v japonském Kjótu si kladla za cíl snížit emise vybraných sloučenin v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
- Vstoupil v platnost 16. února 2005. Od počátku má dokument o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře řadu kritiků. Někteří mu vyčítají, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizují jako málo ambiciózní.
- Protokol doposud podepsalo 191 zemí včetně Česka a navíc i Evropská unie jako celek. Jenže například USA podepsanou dohodu neratifikovaly a další velcí znečišťovatelé jako Čína a Indie si zase odmítli stanovit závazné cíle.
- Koncem roku 2012 byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Tehdy by měla začít platit nová, dosud neuzavřená klimatická dohoda.