Moskva/Kyjev – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes znovu ostře kritizoval včerejší novelu ukrajinského zákona o samosprávě povstaleckých území, která podmiňuje nový správní režim konáním mimořádných místních voleb. Ukrajinský parlament tak pozměnil zářijovou právní normu, která v souladu s minskou mírovou dohodou zaručovala vzbouřencům značnou míru samosprávy. Vůdci povstaleckých republik proto hrozí obnovením bojů.
Kyjev podle Lavrova hrubě porušil minské dohody. Povstalci hrozí obnovením bojů
Lavrov prohlásil, že ještě v úterý naléhavě vyzval své kolegy v Berlíně a v Paříži, aby přiměli ukrajinskou stranu „splnit to, co podepsala“. Podle ruského ministra je novela zákona „alarmujícím porušením politické části minské dohody,“ která kromě příměří a výměny zajatců předpokládá i správní decentralizaci.
„Kyjev se snaží přepsat mírové dohody, hrubě je porušuje. Samosprávu podmiňuje osvobozením takzvaných okupovaných území a výměnou prakticky všech zvolených zástupců za bůhvíkoho,“ prohlásil Lavrov. „Je to pokus doslova obrátit dohody vzhůru nohama.“
Kyjev nestojí o mír, hlásí povstalci
Hrozbou obnovení bojů v Donbasu dnes doprovodili svůj komentář ke krokům ukrajinského parlamentu vůdci východoukrajinských „lidových republik“. Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij ve společném prohlášení uvedli, že Kyjev sabotuje mírový proces. Prezident Petro Porošenko a ukrajinští poslanci novelou zákona o samosprávě „porušili zákon, který loni sami schválili,“ uvádí se v prohlášení.
„Závěr je jasný: Kyjev nestojí o mír. Vojenskou, politickou i morální porážku utrpěla Ukrajina už nejednou. Budiž, bude bita znovu, tolikrát, kolikrát to bude třeba pro konečné zničení ukrajinských válečníků,“ uvádí se v dokumentu.
GALERIE
videogallery_517483
EU zřejmě sváže sankce s uplatňováním Minsku
Uplatňováním minské dohody se bude tento týden zabývat summit Evropské unie. Podle vysoce postaveného evropského činitele by mohla Unie svázat plnění dohod z Minsku s hospodářskými sankcemi. Návrh v těchto hodinách připravuje Donald Tusk, který jednání premiérů a prezidentů zemí Unie předsedá, spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. „Domnívá se (Tusk), že společný návrh Merkelové a Hollanda s jeho podporou by měl získat souhlas všech 28 členských zemí,“ vysvětlil Tuskův postup představitel EU.
Hospodářské sankce Unie spuštěné minulé léto skončí v červenci, jako všechna opatření EU tohoto druhu mají časově omezenou platnost. Diplomaté v minulých dnech diskutovali o tom, zda už nyní rozhodnout o jejich prodloužení do konce roku, což je jeden z termínů při řešení krize, o kterém se zmiňuje právě dohoda z Minsku. Některé země však dosud měly vůči podobnému postupu výhrady.
Například slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák navrhuje, aby Unie s rozhodnutím o případném prodloužení sankcí počkala až do léta. „Nemyslíme si, že jsme pod tlakem přijímat rozhodnutí o sankcích nyní, máme čas do konce července,“ prohlásil Lajčák před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu.
Český ministr Lubomír Zaorálek v minulých dnech hovořil o tom, že naplnění dohody z Minsku je zásadním kritériem, podle kterého bude EU posuzovat situaci a zvolí svůj další postup. Naznačil ale také, že důležitá je jednota unijních zemí a na případné rozhodnutí je tak ještě čas také v červnu.
Obama a Merkelová nechtějí zmírnit sankce proti Rusku
Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se v dnešním telefonickém rozhovoru shodli, že nezmírní sankce uvalené proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východě Ukrajiny, dokud Moskva nesplní své závazky z minských dohod o příměří a mírovém urovnání ukrajinského konfliktu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci také shodli na tom, že je nadále důležité zajistit podporu ukrajinské ekonomice.