Berlín - Freegani si říkají zachránci jídla a dobrovolně se živí tím, co ostatní vyhodí. Nejsou přitom chudí ani bezdomovci, podle svých slov ale bojují proti masovému plýtvání potravinami v západní společnosti. V Evropě má jejich hnutí už desítky tisíc následovníků a nepsaným mluvčím a celebritou je jednatřicetiletý Raphael Fellmer z Berlína, který žije dokonce úplně bez peněz, a to i s manželkou a dvěma dětmi. Žít bez peněz a kritizovat konzum může ale jen díky těm, kdo peníze vydělávají a konzumně žijí.
Raphaela Fellmera živí to, co ostatní vyhodí
Rafael Fellmer se rozhodl živit jen tím, co lidi vyhodí. V Německu mu přezdívají guru a někteří ho srovnávají s Ježíšem. Zajímají se o něj zahraniční média, je pravidelným hostem diskusních show a vznikají o něm filmy. „Nechutné je, že vyhazujeme jídlo, zatímco v ostatních koutech světa hladoví,“ řekl Raphael Fellmer. V odpadcích se dnes už nehrabe, živí se totiž tím, co zbude v obchodech jako neprodejné a už pět let neutratil ani cent.
Jen v Evropě lidé vyhodí skoro polovinu všeho jídla, které se tu vyrobí - podle OSN je to asi 90 milionů tun potravin ročně. To by přitom bohatě stačilo k nakrmení všech hladovějících lidí na světě.
Stávkuje proti penězům, ve světě je všeho dost
Fellmer tvrdí, že proti penězům stávkuje a že je na světě všeho dost pro všechny. „Jenom v Evropě máme milion prázdných bytů, takže jsme se po něčem podívali a našli. Teď bydlíme u milé rodiny, která svůj byt skoro nevyužívá. Oblečení mám po kamarádech a dostáváme ho jako dárky, protože všichni toho mají hodně,“ vypráví Raphael Fellmer, jehož moderní notebook i kolo jsou dárky od kamarádů. Jeho žena není tak radikální, platí si léky pro děti nebo jízdenky na veřejnou dopravu. Pyšná je ale na svůj kosmetický koutek, který obsahuje jen věci vyřazené z obchodů, třeba krémy s poškozeným balením.
Svým životem prý chce upozornit na obrovské plýtvaní v moderní společnosti a na vyhazování jídla. Tvrdí, že každý se může chovat víc odpovědně. Plýtvání podle Fellmera začíná už ve výrobě, pokračuje v obchodech. Fellmer se svými spolupracovníky proto objíždí supermarkety a sbírá jídlo, které je už neprodejné. Sám tvrdí, že potraviny zachraňuje a souhlasí s ním i mnozí obchodníci. „My nechceme nic vyhodit, takže jsem rád, že někdo přijede osobně a vyzvedne si to,“ potvrdil například prodejce v jednom z bioobchůdků, které Fellmerovi jídlo darují.
168 hodin: Raphaela Fellmera živí to, co ostatní vyhodí (zdroj: ČT24)
Budoucnost je ve sdílené spotřebě
Podle Fellmera je současný systém společnosti dlouhodobě neudržitelný. Budoucnost vidí ve sdílené spotřebě. Dobrovolně dávat a brát, to je jeho velké téma. A právě na tomhle principu funguje jeho portál foodsharing, kam lidé můžou nabídnout zdarma věci, které jim doma přebývají. Za dva roky se svým týmem už takhle zachránil tisíc tun potravin. Síť má už 80 tisíc uživatelů a funguje nejen v Německu, ale i ve Švýcarsku a Rakousku.
Žít bez peněz a kritizovat konzum může ale Fellmer vlastně jen díky těm, kdo peníze vydělávají a konzumně žijí. Většina z nich by asi nesdílela jeho nadšení pro život na Kubě. Tam se s jídlem neplýtvá, jak Fellmer píše ve své knize s názvem Šťastný bez peněz. Se svým snem chce Raphael Fellmer expandovat. Touží po vlastním ministátě bez peněz - eko-vesnici, které už dal i název - Eotopia.