Jestli bude titul duchovního vůdce pokračovat, závisí na vůli tibetského lidu. V rozhovoru pro BBC to uvedl dalajláma, který tak poprvé připustil, že by mohl být posledním dalajlámou. Podle něj by bylo lepší, kdyby tato tradice skončila v době, kdy je dalajláma populární. Čína opakovaně uvedla, že dalšího tibetského duchovního vůdce vybere Peking.
Dalajláma: Možná budu poslední
Role dalajlámy už není politická. Tyto závazky předal dalajláma před třemi lety volenému vůdci tibetské exilové vlády. „Instituce dalajlámy jednoho dne přestane existovat,“ konstatoval v rozhovoru pro BBC.
„Neexistuje žádná záruka, že nepřijde nějaký hloupý dalajláma, který bude dělat ostudu. To by bylo velmi smutné. Mnohem lepší by bylo, kdyby byla tato tradice zrušena v době působení oblíbeného dalajlámy,“ dodal tibetský duchovní vůdce, jenž žije v exilu.
Dalajláma: Svět se musí zasazovat o demokracii v Číně
V rozhovoru se vyjádřil i k nedávným prodemokratickým protestům v Hongkongu. Podle jeho mínění v nich Británie zaujala k Číně příliš „měkký postoj“. Hongkong patřil do roku 1997 pod britskou koloniální správu, než se vrátil pod vládu Pekingu.
Víc by podle dalajlámy mělo dělat i mezinárodní společenství, aby podpořilo demokracii v Číně. „Čína si nesmírně přeje zapojit se do hlavního proudu světové ekonomiky,“ řekl. „Měla by být vítána, ale zároveň má svobodný svět povinnost přivést Čínu k hlavnímu proudu demokracie – a to ve vlastním zájmu Číny,“ dodal.
- Každý dalajláma je považován za reinkarnaci předchozího dalajlámy a zároveň za emanaci Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu. Současný 14. dalajláma je Tändzin Gjamccho, který od roku 1959 žije v exilu v indické Dharamsale. Uprchl, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlámu coby držitele Nobelovy ceny za mír pohlíží jako na separatistu. On sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, nikoli nezávislost pro Tibet. Několikrát byl v Praze. Bývalého českého prezidenta Václava Havla považoval za přítele.