Velká pocta pro velkou osobnost. V Kapitolu odhalili Havlovu bustu

Washington – V budově amerického Kongresu byla k 25. výročí pádu železné opony odhalena busta bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. Slavnostní události se za českou stranu zúčastnil mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka a vdova po exprezidentovi Dagmar Havlová. Bývalý český prezident se stal teprve čtvrtou osobností nenarozenou ve Spojených státech, které se dostalo podobné pocty.

„Touto bustou chceme ocenit to, že i obyčejní lidé mohou dosáhnout velkých věcí,“ prohlásil předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner, který Havla označil za významného politika a dramatika. Exprezident podle něj dosáhl vítězství díky pravdě, což byla jediná zbraň, kterou proti němu komunistický režim nemohl použít. Připomněl Havlova slova, a sice to, že se po sametové revoluci stal prezidentem, bylo tím nejhorším, co se mu mohlo stát. 

Boehner také vyjádřil přesvědčení, že by byl Havel při své skromnosti jistě v rozpacích, že se mu dostalo takovéto pocty.

  • Stejné výsady se před Havlem dostalo pouze třem dalším zahraničním osobnostem – Britovi Winstonu Churchillovi, Maďaru Lájosi Kossuthovi a Švédovi Raoulu Wallenbergovi.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili mimo jiné i šéf české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová nebo šéfka demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová.

Při ceremonii vystoupil také kaplan Sněmovny reprezentantů Patrick Conroy, který upozornil, že busta má připomínat, co Havel vykonal, a být pro ostatní inspirací. Podle Pelosiové Havlovo vůdcovství překonalo hranice jeho země. Sobotka v projevu zdůraznil, že odhalení busty je také poctou všem, kteří nepodlehli útlaku a bojovali za svobodu.

Boehner připomněl, že Havel měl rád rock, i když podle Albrightové neměl smysl pro rytmus. K okořenění slavnostního okamžiku pak šéf Sněmovny reprezentantů pozval zpěváka Billyho Gibbonse ze slavné skupiny ZZ Top, který krátce zazpíval.

Billy Gibbons ze ZZ Top se postaral o hudební doprovod ceremoniálu
Zdroj: ČT24

Havel je nejvýraznější tváří sametové revoluce v Česku i v zahraničí. Představuje jeden ze symbolů změn ve střední Evropě. „Václav Havel, který byl za svou obhajobu všeobecných lidských práv a demokratických principů opakovaně vězněn komunistickou stranou, udržoval své přesvědčení i tváří v tvář útlaku,“ připomněli nedávno američtí zákonodárci. Vyzdvihli zejména jeho aktivity během revolučního roku 1989, jeho zásluhu na vstup Česka do NATO či aktivní podporu demokratických disidentů i po svém odchodu z nejvyšší ústavní funkce.

Sněmovna reprezentantů schválila rezoluci o zařazení busty na jaře letošního roku jednomyslně. Podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka je v situaci, kdy Kongres paralyzuje neochota republikánů a demokratů spolu vůbec mluvit, taková věc přelomem, kterou američtí komentátoři dávají za příklad smysluplné politické spolupráce. V Kapitolu je vystaveno několik desítek soch, které jsou umístěny především v bývalém sále sněmovny. Tak jako každý stát vysílá do Kongresu dva senátory, může vyslat i dvě sochy. Prostor s bustami tvoří hlavně předsálí, které je křižovatkou chodeb. Jen několik metrů od místa pro bustu Václava Havla jsou ještě busty dalších dvou státníků, a to amerických prezidentů - Abrahama Lincolna a George Washingtona. Pokud se prostor neupraví, bude Václav Havel poslední osobností, která tento prostor ozdobí.

Už před rokem odhalili v areálu Georgetownské univerzity ve Washingtonu pomník, který připomíná Havla. Je to lavička s lípou. V newyorském Lincolnově centru pak funguje pobočka Knihovny Václava Havla.

Havel si Američany získal už pouhé tři měsíce po revoluci, kdy přednesl projev v americkém Kongresu. Hovořil tehdy o zavázanosti své země Spojeným státům, zdůraznil důležitost morálky v politice a ekonomice a uvedl, že by naše činy měly být založeny na „odpovědnosti k něčemu vyššímu, než je moje rodina, země, moje firma a můj úspěch“. 

Havlova busta
Zdroj: ISIFA/MAFRA/Martin Horký

Kdo se o bustu zasloužil? Známý právník i spolek Američtí přátelé ČR 

Jedním z těch, kteří do Kongresu pomohli Churchilovi a teď i Havlovi, je právník Elliot Berke – spolupracovník nejvlivnějších amerických politiků. „Je tam skutečně jedno volné místo a moje myšlenky se nakonec upřely k Havlovi. Je to perfektní způsob, jak to zaplnit a uznat Havlovu oddanost svobodě. Stane se navždy ideálním obyvatelem našeho hlavního města,“ konstatoval Berke. 

Současný člen rady Nadace knihovny Václava Havla strávil řadu let po boku zákonodárců, prosadit rezoluci k bustě pro něj tedy nebyl problém. „Během studií na právech jsem měl obrázek Churchilla a Havla na zdi. Je mimořádně dojemné, že budou takhle v Kapitolu pohromadě,“ vysvětlil Berke. 

Bustu financoval vedle Nadace knihovny Václava Havla i spolek Američtí přátelé České republiky, který už 20 let pomáhá českým zájmům v Americe a naopak. Stojí také za sochou T. G. Masaryka ve Washingtonu. „Chvíli to trvalo. Ale Havel měl v této zemi takovou reputaci, že nebylo tak těžké mluvit s lidmi a přesvědčit je o tom, že busta je správnou věcí,“ podotkl ředitel spolku Milton Cerny. Česko vděčí za pomoc také veteránovi z Vietnamu a poradci Nixona, Reagana i Bushe staršího. „Havel a Churchill jsou dvě velké historické osobnosti 20. století. Není skvělé, že jeden z nich je Čech?“ říká předseda spolku Fred Malek. 

  • Milton Cerny: „Havel skutečně ztělesňoval principy, které lze najít v naší ústavě a Deklaraci nezávislosti. Do všeho, co dělal, dával lidského ducha.“
  • Carl Gershman, zakladatel organizace National Endowment for Democracy: „Kongres uctí muže, který reprezentoval velké dějiny českého národa a vysloužil pro něj uznání v celém světě. Bylo by dobré, kdyby ceremoniál oslavující Havlův život vyslal vzkaz jeho následovníkům, že svému národu a jeho pověsti velmi škodí, když se uchylují k úzkoprsosti v době, kdy se světové vichry zvedají velmi nebezpečnou silou.“