Skotská otázka dne: Ano, nebo ne?

Edinburgh - Se zatajeným dechem čeká Evropa a Británie na výsledek dnešního referenda o skotské nezávislosti, které podle průzkumů slibuje velmi těsný výsledek. Pokud Skotové odpoví ano, rozdělí se 307 let trvající svazek Anglie a Skotska. Zájem voličů je enormní. Mnohé volební místnosti praskají ve švech a někde se dokonce tvořily i fronty.

Hlasovací místnosti praskají ve švech

Obyvatelé Skotska budou odpovídat na otázku „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“ Volební místnosti budou otevřené od sedmi ráno do 22:00 tamního času. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pátek ráno, ale částečné výsledky budou oznamovány během noci a výsledek by tak mohl být jasný již nad ránem. Volební účast se očekává extrémně vysoká - registrovalo se 97 procent voličů.

Skotský premiér Alex Salmond dopoledne odevzdal svůj hlas v domovské vesnici Strichen. „Náš osud je v rukou skotského lidu a já musím říct, že neexistuje bezpečnější místo,“ odpověděl Salmond na otázku, zda věří ve vítězství stoupenců nezávislosti.

Skotská vláda tvrdí, že 300 let stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se „okovů“ vlády sídlící v Londýně. Britská vláda Davida Camerona na druhé straně prohlašuje, že stávající Spojené království představuje jednu z nejúspěšnějších společenských a politických unií na světě.

MOŽNÉ DŮSLEDKY PRO BRITÁNII

Pokud zvítězí zastánci odtržení, bude to znamenat přinejmenším dočasně politickou a ekonomickou nejistotu pro Skotsko, zbytek Británie a Evropskou unii, stejně jako povzbuzení pro separatistická hnutí jinde v Evropě. Svazek by neskončil ale hned, předcházela by komplikovaná jednání o otázkách, jako je společná libra nebo ropa v Severním moři. Fakticky by Skotsko mohlo být samostatné, byť v čele s britskou královnou, od 24. března 2016. Převáží-li unionisté, Skotsko by i tak mělo získat nové pravomoci. (Více zde)

David Cameron vyzývá Skoty, aby hlasovali pro setrvání ve Spojeném království
Zdroj: ČTK/AP/Lynne Cameron

Vítězství samostatnosti by ohrozilo pozici konzervativního premiéra Davida Camerona a již nyní se mluví o tom, že by mohl být přinucen k demisi. Není jasné, co by bylo s britským parlamentem po volbách, plánovaných na květen 2015, protože už o rok později by Skotsko bylo samostatné. Doplatili by na to i opoziční labouristé, kteří mají ve Skotsku relativně silnou pozici a podle průzkumů by s poslanci zvolenými ve Skotsku měli získat většinu v budoucím parlamentu v londýnském Westminsteru. Bez nich by však nejspíš volby nevyhráli, protože v Anglii převládají konzervativci. Zvýšila by se tak i pravděpodobnost, že příští londýnská vláda bude opět konzervativní, a že tedy bude v roce 2017 vyhlášeno referendum o setrvání Británie v EU, jak to slibuje Cameron.

Řadu Skotů nežene jen národní cítění, ale také snaha o jiné politické směřování, než jaké prosazují v posledních desetiletích vlády v Londýně. Po změnách za éry Margaret Thatcherové, kdy byl prakticky zlikvidován těžký průmysl ve Skotsku, byli konzervativci víceméně vymazáni z místní politické mapy a Skotové volili především levý střed - labouristy a liberální demokraty. „Jedním z nejpůsobivějších argumentů pro nezávislost je, že Británie je stále více pravicová a thatcherovská země s rostoucí nerovností. Mnohé z toho je nadsázka, ale nacionalisté byli s to prosazovat argument, že když chce Skotsko napodobit moderní sociálnědemokratické severské země, musí se odtrhnout od toryovské Británie,“ uvedl Charles Grant z londýnského Střediska pro evropskou reformu.

Současně by ztráta Skotska oslabila mezinárodní postavení zbytku Británie. V EU by země měla menší váhu při hlasování a měla by méně europoslanců. To vše by dále oslabilo kapacitu Londýna vyjednat slibovaný přesun pravomocí z Bruselu. Ať by však Británie bez Skotska zůstala v EU, nebo ne, byly by oslabeny její argumenty, proč by měla nadále mít právo veta v Radě bezpečnosti OSN.

Referendum je také obrovskou příležitostí pro skotské umělce se zviditelnit. Například herec herec Sean Connery patří k nejhlasitějším zastáncům odtržení od království a spolu s ním například i hudebník Morissey, zpěvačka Annie Lennoxová nebo návrhářka Vivienne Westwoodová. Naopak pod britskou vlajkou chce i dál bydlet třeba skotská zpěvačka Susan Boyleová či spisovatelka JK Rowlingová. Výzvu Skotům k setrvání v království pak podepsali třeba zpěvák Mick Jagger, herečka Judi Denchová nebo hudebník David Bowie.

KLÍČOVÁ TÉMATA: ROPA

Zásoby ropy a plynu v Severním moři (či přesněji daňové příjmy ze skotského podílu) mají tvořit klíčové příjmy skotské vlády v případě nezávislosti země. Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů - kolem miliardy liber ročně - má vzniknout ropný fond podobně jako třeba v Norsku, který by během jedné generace vytvořil zásoby ve výši cca 30 miliard liber pro budoucí generace.

Odhady ropných zásob se ovšem dosti různí. Mohly by prý vydržet dalších 30 až 40 let, ale také nemusejí. Skotsko odhaduje roční příjmy na osm miliard liber, odpůrci jeho odtržení na polovinu. Také argumentují tím, že se budoucí naděje staví na něčem, co se nakonec vyčerpá.

KLÍČOVÁ TÉMATA: ZÁKLADNY A JADERNÝ ARZENÁL

Britský jaderný arzenál představuje svého druhu celý průmysl, který ve Skotsku zaměstnává na 80.000 lidí. Nejistý by byl osud základy Faslane, kde kotví britské jaderné ponorky. Edinburgh je nechce, jejich stěhování by však bylo příliš drahé a trvalo by léta. Náklady na přesun ponorek by údajně byly asi dvě miliardy liber. Přítomnost jaderných hlavic je jedním ze silných argumentů separatistů, podle nichž Skotové na jejich provozu prodělávají. Zapomínají ale říci, že vojenský rozpočet financují daňoví poplatníci z celých ostrovů.

KLÍČOVÁ TÉMATA: MĚNA

Otázka peněz a ekonomiky představuje klíčová témata. V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to však odmítají. Podle britských expertíz jsou podobné měnové unie „plné obtíží“. V případě používání libry by se Skotsko vzdalo možnosti ovlivňovat svoji měnovou politiku a nadále by bylo závislé na britské centrální bance. (Více zde)

Skotské referendum
Zdroj: ČT24/ČTK/PA/Danny Lawson

Experti vidí čtyři hlavní možnosti - udržet libru jako součást formální měnové unie, používat libru bez měnové unie, přijmout euro či vytvořit vlastní měnu. Do toho posledního se ale Skotům nechce.

KLÍČOVÁ TÉMATA: ČLENSTVÍ V UNII A NATO

Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. Se členstvím v NATO by byla situace podobná. Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU.

KLÍČOVÁ TÉMATA: STATUS PŘÍPADNÉHO NEZÁVISLÉHO SKOTSKA

Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb. Skotové by museli také převzít všechna rizika, která s sebou nese skotský bankovní systém, jehož aktiva několikanásobně převyšují skotský HDP.

BOUŘLIVÁ KAMPAŇ PŘED REFERENDEM

Zatímco stoupenci odtržení si připravovali půdu před referendem systematicky a dlouhodobě, unionisté vyrazili do boje relativně na poslední chvíli, kdy průzkumy začaly ukazovat, že situace je zcela vyrovnaná a dosud nepředstavitelné rozdělení země by se mohlo stát realitou. Převládající taktiku zdůrazňující potenciální negativa samostatnosti nahradily emotivní výzvy k setrvání a nakonec i příslib nových pravomocí, včetně daňové oblasti. I když tedy Skotové nakonec samostatnost odmítnou, dočkají se ústupků, které ale Londýn zřejmě bude muset časem přiznat i Walesu a konec konců i Anglii, která nemá vlastní parlament jako ostatní země Spojeného království. (Výsledky posledního průzkumu)

Kdyby ve čtvrtečním referendu o nezávislosti Skotska rozhodovala konzumace koláčků, pak by toto území bezpečně zůstalo součástí Británie. Takové je zjištění edinburské pekárny Cuckoo's, která od března nabízela sladké pečivo tematicky vyzdobené britskou nebo skotskou vlajkou: 47,7 % zákazníků dalo přednost zachování celistvosti země, 43,5 % volilo nezávislost. „Náš průzkum byl proveden profesionálním způsobem během celé kampaně a jsme rádi, že výsledky jsou podobné výsledkům oficiálních průzkumů veřejného mínění,“ řekl spolumajitel firmy Graham Savage.

Samostatnost Skotska
Zdroj: ČT24/BBC