Kyjev - Západ nezavedl tvrdé sankce vůči Moskvě hned na začátku a nyní došlo na Ukrajině k okupaci části území, řekl v Otázkách Václava Moravce bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). Postupné sankce označil za chybu, stejně jako to, že se prakticky nemluví o anexi Krymu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) naopak postup Západu obhajoval. Podle něj se muselo zjistit, jestli restrikce budou efektivní. Prohloubení současných sankcí podle něj závisí na tom, jak se bude dodržovat příměří. Podle posledních zpráv dochází k jeho narušení, Zaorálek proto zmínil, že „možná přišel čas vyvinout větší tlak“.
Schwarzenberg: Na Ukrajině došlo k okupaci, tvrdé sankce jsou v českém zájmu
Jaký osud čeká Ukrajinu?
Po pěti měsících bojů na Ukrajině bylo v pátek v Minsku dohodnuto příměří. Netrvalo ani 30 hodin a klid zbraní zřejmě místy skončil. Střelba a výbuchy se podle svědků ozývaly u Mariupolu a Doněcku. „Věřil bych tomu, že je šance příměří udržet a obnovit, protože to, že se ho podařilo uzavřít, ukazuje, že má pro obě strany politický smysl. I ruská strana může mít zájem na tom, dostat tu situaci do polohy, kdy končí násilí,“ prohlásil Zaorálek s tím, že Kreml se může pokusit vytvořit na východní Ukrajině „zamrzlý konflikt“, tedy prostor omezené suverenity. Rusku se podle ministra nelíbí především blížící se parlamentní volby. „To, co by se vytvořilo v této chvíli jako politická reprezentace, by bylo zřejmě v poměrně vyhroceném vztahu k Rusku. Konání voleb bude ještě veliký problém,“ myslí si Zaorálek.
Podle exministra zahraničí Schwarzenberga je třeba zdůraznit, že šéf Kremlu neuznává ukrajinský národ a Ukrajince považuje za součást národa ruského – proto nemají právo na samostatný stát. „Byla tu v posledních letech snaha narušovat stabilitu Ukrajiny, nejprve hospodářskými prostředky. A to by nevydrželo ani nejsilnější hospodářství,“ konstatoval předseda TOP 09. Nyní se Putin odhodlal i k vojenským akcím. Schwarzenberg upozornil, že Západ na anexi Krymu prakticky nereagoval, tak si Putin řekl, že „si dá ještě další kus salámu“. Podle exministra ale takzvaní dobrovolníci z Ruska nemohli proti ukrajinské armádě zvítězit, a tak šéf Kremlu nasadil řádné ruské vojsko. Schwarzenberg očekává, že ukrajinská krize bude do budoucna chvílemi klidnější a chvílemi bude konflikt opět eskalovat. Nakonec dojde k rozvrácení celé Ukrajiny.
„Na Ukrajině teď působí normální vojáci (z Ruska), dobře vyzbrojený vojenský oddíl. Je to válka Ruska proti Ukrajině. Příměří neznamená mír, bude v tom pokračovat,“ říká Schwarzenberg.
Sobotka v Bruselu prosadil připomínky týkající se strojírenství
Evropská unie se v pátek dohodla na dalším rozšíření protiruských sankcí. O dohodě budou jednat zítra nejvyšší představitelé zemí EU, včetně šéfa české vlády Bohuslava Sobotky. V platnost by vešly restrikce už v úterý. „Rozhodování probíhá v těchto hodinách. Vrcholní představitelé států komunikují mezi sebou,“ konstatoval Zaorálek s tím, že sám nedokáže odhadnout, zda k prohloubení sankcí dojde. Současný vývoj na Ukrajině ale ukazuje, že možná přišla chvíle, kdy je nutné vyvinout na Moskvu větší tlak.
Nové sankce by podle agentury Reuters ruským státním firmám ztížily přístup k financím a zasáhly státem ovládané energetické firmy jako Rosněfť či dceřiné společnosti Gazpromu. Na černém listu by se objevilo dalších více než 20 jednotlivců.
Průmysl stagnuje
V případě přijetí původního návrhu nových restrikcí by byly ohroženy dodávky českých firem pro ropný průmysl za pět miliard korun. Za obráběcí stroje takzvaného dvojího užití, tedy těch, které je možné využít pro civilní i vojenský sektor, by to bylo dalších 2,7 miliardy, uvedl dnes v Partii na Primě ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Český premiér už ale včera oznámil, že se Česku podařilo prosadit připomínky, které předejdou hrozícím ztrátám ve výši osm miliard korun.
Sankce? Ty nejtvrdší, říká Schwarzenberg. Zaorálek se ohání efektivitou
Bývalý šéf české diplomacie vidí problém v tom, že sankce jsou navyšovány postupně, přitom dle jeho názoru už na Ukrajině došlo k okupaci. Tvrdé sankce proto měly přijít hned na začátku. Podle Zaorálka bylo ale nutné vědět, jestli budou efektivní a smysluplně rozložené.
„Jaký smysl má, když tam někdo nebude vyvážet obráběcí stroje (případ ČR) a někdo jiný tam bude vyvážet válečné lodě a vrtulníky (případ Francie)?“ podotkl Zaorálek s tím, že velmi ocenil, když se Paříž rozhodla zatím Mistraly neposlat.
Schwarzenberg považuje nové sankce za nutné a připomněl roky 1939 a 1968. Podle něj jsou v českém zájmu. Agresor jednoduše musí být zastaven na začátku. „Dokud má Rusko obsazenou část ukrajinského území a nehodlá ho vrátit, tak nevidím důvody s ním mít normální vztahy. O Krymu už se skoro nemluví – přijmou okupaci cizího území – to je pro mě strašné. Nesmíme začít považovat okupaci cizího území za normální nástroj,“ prohlásil bývalý šéf české diplomacie s tím, že celé příměří považuje za pochybné.
Podle Zaorálka se ale třeba v Alianci o Krymu mluví, a to v tom smyslu, že státníci anexi nikdy nepřijmou. „Vztahy se vrátí k normálu, pokud Rusko bude respektovat mezinárodní pravidla hry,“ zdůraznil Zaorálek. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov po Západem neuznaném referendu v březnu.
GALERIE
videogallery_469362
Podle Zaorálka Rusko narušuje globální bezpečnostní architekturu světa
„Rusko má téměř novou představu řádu světa. To, co činí tuto situaci tak mimořádně jinou, je, že do konfliktu vstoupila země, která je členem Rady bezpečnosti, je obrovská, má silnou armádu a disponuje jadernými zbraněmi, poměrně podstatným arzenálem. Svět čelí tomu, že se do pozice toho, kdo porušil mezinárodní principy, dostal někdo, kdo byl součástí bezpečnostní architektury světa,“ konstatoval šéf české diplomacie.
Kreml mezitím dál opakovaně popírá, že by měl podíl na bojích na Ukrajině. V případě Krymu šlo o pomoc rusky mluvící menšině ohrožené „fašisty“ z Kyjeva. A v případě východní Ukrajiny jde jen o „dobrovolníky“. Šéf ruské diplomacie tvrdí, že k intervenci nedojde ani do budoucna.