Newport (Británie) – Kolem 15 milionů eur (asi 420 milionů korun) podpoří Severoatlantická aliance modernizaci ukrajinské armády. Bude to především v oblastech logistiky, velitelských systémů, kyberobrany či léčby raněných ukrajinských vojáků. Jak oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, na jednání Komise NATO-Ukrajina v rámci summitu NATO v Newportu zazněly od některých členských zemí také další závazky mimo fondy zřízené přímo NATO.
Ukrajina od NATO dostane 15 milionů na modernizaci armády
Ukrajinský prezident Petro Porošenko na tiskové konferenci prohlásil, že při jednání cítil jednoznačnou podporu Ukrajině od všech členských zemí. Vztah Ukrajiny s NATO byl podle něj v posledních 20 letech klíčový pro stabilitu a bezpečnost regionu. „Stabilitu a bezpečnost, která je nyní brutálně podkopávána ruskou agresí,“ řekl Porošenko. Prohlásil, že jeho země válčí s Ruskem, udělá ale všechno pro to, aby se boje zastavily.
Před pátečním jednání trojstranné kontaktní skupiny v Minsku je Porošenko podle svých slov opatrný optimista. Připomněl návrhy Moskvy na příměří i deklarovanou ochotu separatistů k němu. Nyní je podle něj důležité, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě skutečně mohla příměří sledovat a aby byli propuštěni rukojmí, které separatisté drží v zajetí.
Na otázku, kdy by mohla Ukrajina vstoupit do NATO, odpověděl Porošenko slovy „až bude připravena“ a připomněl potřebu reforem v řadě oblastí. Ukrajina v posledních dnech signalizuje obnovený zájem o členství v Alianci, kam má od summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 v zásadě otevřené dveře. Rasmussen podotkl, že podobné rozhodnutí nesmí udělat nikdo jiný než sami Ukrajinci.
Rasmussen k nedávným mírovým návrhům ruského prezidenta Vladimira Putina zopakoval názor, že důležité je to, co se konkrétně děje. „V minulosti jsme slyšeli podobné iniciativy a byly jen zástěrkou pro další eskalaci. Při zkušenostech, které máme, musíme být s hodnocením opatrní,“ poznamenal.
Rasmussen zopakoval, že ruský postup vůči Ukrajině je zcela nepřijatelný. „Rusko nyní proti Ukrajině bojuje na ukrajinském území. Ruští vojáci a tanky útočí na ukrajinské síly,“ prohlásil Rasmussen. Přes slova o míru neudělala podle něj Moskva jediný krok, který by mír skutečně umožnil. Generální tajemník Aliance opět zdůraznil, že NATO uznává Ukrajinu v jejích hranicích a odmítá ilegální ruskou anexi Krymu.
Účastníci summitu NATO v Newportu
Moskva musí podle Rasmussena stáhnout „tisíce svých vojáků z Ukrajiny a hraničních oblastí“ a zastavit podporu separatistům. NATO má zapojení ruských sil do bojů na východě Ukrajiny za jednoznačně prokázané. Podle Rasmussena je to od konce druhé světové války poprvé, kdy jedna evropská země zkouší silou získat území jiného státu. „Evropa se nesmí otočit zády od vlády práva k nadvládě silnějšího,“ míní generální tajemník nejsilnějšího vojenského uskupení světa.
Na rozdíl od předchozích summitů NATO nebyli do Walesu pozváni zástupci Ruska.
GALERIE
videogallery_468921
Přes speciálně zřízené fondy chce NATO podpořit rozvoj schopností ukrajinské armády v oblastech jako je logistika, velitelské systémy, komunikační systémy či obrana proti počítačovým útokům. „Pomůžeme také s rehabilitací vojáků zraněných v konfliktu,“ poznamenal Rasmussen. Porošenko doplnil, že některé země jsou připravené dvoustranně spolupracovat s Kyjevem v otázkách výstroje i výzbroje.
Na summitu v Newportu hledá Aliance odpověď na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruských akcích na Krymu. Dnes večer o věci budou lídři diskutovat u večeře na hradě v Cardiffu, v pátek by měli přijmout několik konkrétních rozhodnutí z takzvaného Akčního plánu připravenosti.
USA a EU jsou v závěru příprav nových sankcí
Bezpečnostní poradce Bílého domu Ben Rhodes na okraj summitu informoval, že Spojené státy ve spolupráci s Evropskou unií jsou v závěrečné fázi příprav nových sankcí proti Rusku. Podle něj je nejzásadnější, aby Rusko nadále doplácelo na zvyšování napětí v oblasti. A pokud v tom Moskva hodlá pokračovat, pak musí tlak Západu narůstat.
Petro Porošenko a Angela Merkelová na summitu NATO
EU má konkretizovat obsah nových sankcí v pátek odpoledne. Zpřísnit se podle unijního zdroje má takzvaná třetí fáze sankcí, schválená poprvé v červenci, která je namířená na obchody v oblasti financí, obrany, zboží pro civilní i vojenské využití a citlivých technologií. Dopady by měly sankce mít i na další dvě desítky lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, jimž by byl uložen zákaz cestování na Západ a kterým by byl zmrazen případný majetek v západních zemích. Mezi takto postiženými by prý mohl být i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu podotkla, že Západ je dalšími sankcemi připraven dodat váhu svým politickým požadavkům vůči Rusku. Zdůraznila, že v NATO vládne shoda, že není možné vojenské řešení ukrajinské krize. Zároveň zopakovala, že stále panuje ochota vyjednávat s Ruskem o politickém řešení.