Praha - Minulý týden příroda opět demonstrovala civilizaci svou sílu. Zhruba pětačtyřicet kilometrů od pobřeží Chile se probudilo epicentrum zemětřesení, které otřáslo kontinentem o síle 8,2 Richterovy škály. Epicentrum vzniklo pod hladinou moře a nebyla tedy vyloučená vlna tsunami. Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR v Hyde Parku Civilizace poodhalil, jak (ne)spolehlivě fungují seismologické přístroje, i to, co lze očekávat od aktivních sopek.
Geofyzik Aleš Špičák: Příroda nás šetřila už moc dlouho
Zemětřesení v Chile mělo takovou sílu, jako kdyby někdo odpálil 60 milionů kilogramů výbušniny. Epicentrum vzniklo pod hladinou moře a pobřeží tak zasáhla více než dvoumetrová přílivová vlna. Zemské desky se v této oblasti totiž podsouvají pod sebe a v tomto případě se hnuly o dvacet metrů. Obyvatelé Chile už ale zažili mnohem krušnější otřesy než 8,2. V roce 1960 s nimi zatřáslo doposud nejsilnější zemětřesení na světě o síle 9,5.
Aleš Špičák, který je vedoucím oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu, přiznal, že navzdory vysoké citlivosti seismografů nelze podobné zemětřesení odhadnout. Přístroje nedokáží určit, kdy bude a jak velké bude. Současné aparáty jsou navíc lehké, mobilní a není v nich prý takřka žádná chyba.
Česko postihuje zemětřesení minimálně. Nejaktivnější oblast je v západních Čechách v oblasti obce Nový Kostel. Výhodou je pozice na Českém masivu, a tudíž zde síla otřesů nedosáhne větší hranice stupnice jak pět.
Síla zemětřesení v Chile
Seismografy mají nejvyšší citlivost, registrují nanometry a pomáhají i při odhalování meteoritů. Pomocí nich se mohou orientovat také stavební inženýři a zjistit, jak je konkrétní oblast náchylná k otřesům a vzít to při stavbě v potaz. Svou roli hraje roli také územní plánování, největší rezervy staveb vidí Špičák ve špatném provázání panelů zdí a stropů.
Jak přesně ale funguje varovný systém tsunami? Odborník tvrdí, že se splést nemůže (podobně jako seismograf) a funguje. Budoucnost dokáže odhanout o něco přesněji, přílivová vlna je většinou následkem půdních otřesů, který by měly zachytit seismografy jako první V případě japonské tsunami, která přišla po zemětřesení v březnu 2011, šlo o velké překvapení. Seismologové netušili, že by se v této oblasti mohlo objevit něco tak silného a ničivého.
GALERIE
Sopečná erupce na Islandu, ilustrační foto zdroj: Gettyimages/isifa
Sopečná činnost
Země je domovem pro:
- 1 500 aktivních sopek
- 30 z nich je permanentně aktivních
- Ročně se jich probudí 10 nebo 20
- Indonésie je oblastí se 130 aktivními sopkami
Zdejší přístroje varující před erupcí sopky mají být v perfektním stavu, podle Špičáka se však leckteré stanice neudržují tak, jak by měly, což má za následek i chátrání techniky. Nebezpečí ale visí i nad Evropou. „Třeba Island je jedna velká sopka,“ uvedl tektonik. Málokdo zapomněl na čtyři roky starou událost, kdy vytryskla sopka Eyjafjallajökull a zkomplikovala život celé Evropě. Odborník je toho názoru, že se jedná o jasný důkaz, že příroda neřekla poslední slovo a už brzy se o něj přihlásí znovu. „Dlouho jsme toho byli ušetřeni,“ uzavřel.
Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)