Během krveprolití byl v Kyjevě pracovník ruské tajné služby

Moskva – Moskva dnes přiznala, že ve dnech krvavých střetů na kyjevském náměstí Nezávislosti byl v ukrajinské metropoli „odpovědný pracovník“ ruské tajné služby FSB. Měl zde jednat o zajištění bezpečnosti ruských diplomatů. Ukrajina ruskou FSB obviňuje, že připravovala plány na násilné potlačení prozápadních demonstrací.

Tisková agentura ITAR-TASS napsala, že ve dnech 20. a 21. února se v Kyjevě nacházel odpovědný pracovník FSB Sergej Beseda. Jde o jednoho z nejvyšších pracovníků agentury v hodnosti generálplukovníka, je zařazen v sekci operativních informací ze zahraničí.

Beseda měl v Kyjevě jednat o ochraně ruské ambasády a dalších ruských objektů. Žádal rovněž o setkání s prezidentem Viktorem Janukovyčem, ale nebyl přijat. „Žádné jiné úkoly v Kyjevě Sergej Beseda neměl,“ napsal ITAR-TASS.

Podle ukrajinských vyšetřovatelů se krvavé potlačení prozápadních demonstrací v Kyjevě řídlo plánem bezpečnostních expertů FSB, jichž prý bylo na konci loňského a začátkem letošního roku v ukrajinském hlavním městě šestadvacet. Rusko podobná obvinění odmítá, ministr zahraničí Sergej Lavrov v minulých dnech prohlásil, že žádní ruští agenti v době demonstrací v Kyjevě nebyli.

Politickou odpovědnost za krveprolití v Kyjevě, které si ve dnech 18. až 20. února vyžádalo 104 mrtvých, nese podle ukrajinského ministerstva vnitra Janukovyč, který pokyny k zásahu vydal. Exprezident se skrývá v Rusku a jakákoliv obvinění odmítá. (více zde)

NATO posílí přítomnost svých vojsk v Polsku

Polský premiér Donald Tusk dnes potvrdil varšavské televizi TVN, že Severoatlantická aliance během několika příštích týdnů posílí svou přítomnost v Polsku. Polsko tak chce posílit svou bezpečnost po ruské anexi Krymu, která v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou vyvolala velké bezpečnostní obavy.

„Posílení NATO v Polsku je hotový fakt a bude viditelné v příštích dnech a týdnech. Už nediskutujeme o tom, zda k takovému kroku dojde, ale jakou bude mít podobu a kdy se uskuteční,“ řekl premiér. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski nedávno prohlásil, že Polsko by plně uspokojilo rozmístění dvou armádních brigád NATO na jeho území. Opatření takového rozsahu ale analytici vylučují.

V březnu Spojené státy na žádost Varšavy vyslaly do Polska dvanáct letounů F-16 a 300 vojáků. Do té doby se američtí vojáci v Polsku jen podíleli na vojenském výcviku, zejména v rámci přípravy armádních pilotů. Do roku 2018 chce Pentagon v Polsku rozmístit prvky amerického protiraketového štítu.

Ilustrační foto
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČTK/PAP

Obyvatelé „Doněcké republiky“ opět demonstrovali

S výzvami k uspořádání referenda o připojení k Rusku a k revolučním změnám dnes proruští aktivisté svolali mítink do centra východoukrajinského Doněcka. Asi pět set účastníků demonstrace přišlo na akci s maketami pasů „Doněcké republiky“ v rukou.

Organizátoři akce vyzvali ruskojazyčné obyvatele města k vytvoření paralelních správních orgánů a radikální skupiny prý připravují útok na radnici, napsal list Ukrajinska pravda. Proruské demonstrace se od počátku března v Doněcku konají prakticky každý víkend, počet jejich účastníků se ovšem postupně snižuje. Městská správa označila dnešní mítink za nepovolený, policisté ale proti demonstrantům nezasáhli.

V Luhansku zmařila policie protistátní spiknutí

Ukrajinská tajná služba SBU dnes podle ukrajinského tisku při rozsáhlé operaci rozprášila diverzní skupinu, která chtěla násilím převzít moc v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury Unian bylo zadrženo patnáct lidí, které policie obvinila z diverze a velezrady. Hrozí jim až 15 let vězení.

Při zatýkání našli policisté sklad, v němž bylo 300 samopalů, protitankový granátomet a velké množství ručních granátů, pistolí a lahví se zápalnou směsí. Údajný převrat prý chtěli členové ilegální skupiny provést příští čtvrtek. Po dalších účastnících spiknutí policie pátrá.

Napětí na jihovýchodě Ukrajiny podle agentury Unian zvyšuje vystěhovalectví Ukrajinců z míst soustředěného ruského osídlení. Do Lvovské oblasti na západě země se údajně přestěhovalo od počátku krize přes 2 500 lidí, mezi nimiž jsou nejen obyvatelé okupovaného Krymu, ale i lidé z Charkova, Luhanska či Chersonu.