Simferopol (Ukrajina) – Ruský prezident Vladimir Putin si pozval k osobní schůzce neformálního vůdce krymských Tatarů Mustafu Džemileva. Muslimská menšina, která má s Moskvou špatné zkušenosti už ze sovětské éry, je silně protiruská. Právě Putin chce jejího lídra přesvědčit o spolupráci s oficiálním krymským vedením. Zda Džemilev pozvání přijme, oznámí až po schůzce se svými stoupenci.
Putin si pozval vůdce Tatarů, chce ho sblížit s vedením Krymu
SOUHRN DNE
Krym je po dnešku opět o krok blíž k Rusku – tamní parlament přijal deklaraci o nezávislosti celého poloostrova. Pro nezávislost autonomní republiky hlasovalo 78 z 81 krymských zákonodárců. Přijetí deklarace je akt předcházející nedělnímu referendu.
Parlament v Kyjevě reagoval ultimátem: Krym má prý do středy plánované referendum odvolat, jinak bude tamní sněm rozpuštěn. K tomu by Kyjev potřeboval stanovisko Ústavního soudu, podle úřadujícího prezidenta by v takovém případě justice nijak neotálela.
Sesazený Viktor Janukovyč mezitím podruhé vystoupil před novináři v ruském Rostově na Donu. Prohlásil, že je nadále jediným regulérním prezidentem Ukrajiny a plánuje návrat na Ukrajinu. Z převratu v zemi opět obvinil „extremisty a neonacisty“ a v této souvislosti kritizoval i záměr Spojených států finančně pomoci Ukrajině.
Evropská unie začne v rámci hospodářské pomoci na Ukrajině jednostranně naplňovat části obchodní dohody, kterou Brusel s Kyjevem vyjednal v rámci zatím nepodepsané dohody o přidružení.
Krymský parlament otevřel ruce Rusku, Kyjev mobilizuje armádu (zdroj: ČT24)
Sedmdesátiletý poslanec krymského autonomního parlamentu je uznávaným vůdcem krymských Tatarů, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel. Přes dvacet let stál v čele tatarského medžlisu, neformálního shromáždění, které krymské úřady neuznávají. Loni Džemileva ve vedení tatarské komunity vystřídal Refat Čubarov. „O odchodu ruských vojsk z Krymu se mnou asi chtít mluvit nebude,“ komentoval Džemilev Putinovo pozvání. „Zřejmě mi chtějí něco navrhnout,“ dodal.
Tataři jsou na Krymu fakticky jedinou organizovanou opozicí vůči plánům na spojení poloostrova s Ruskem. Jejich předpokládaný odpor chce proruské vedení Krymu zlomit sliby rozsáhlé autonomie a závazkem, že zástupcům tatarské menšiny budou vyhrazeny personální kvóty v centrálních krymských úřadech.
GALERIE
Proruské jednotky na Krymu autor: Vadim Ghirda, zdroj: ČTK/AP
Krymský parlament dnes schválil rezoluci o „zárukách obnovení práv krymských Tatarů a o jejich integraci do krymské společnosti“. Do budoucí ústavy chtějí poslanci zařadit články o vyhlášení tatarštiny druhým úředním jazykem, o závazném pětinovém podílu Tatarů v řízení exekutivních orgánů a o oficiálním uznání tatarských kulturních a politických organizací.
Na Krym se údajně vrátí původní tatarské místní názvy, Tataři budou mít zajištěnu svobodu vyznání a dostanou i nové kompenzace za újmu utrpěnou při násilném odsunu z Krymu v době éry bolševického vůdce Josifa Stalina.
Na rozkaz tehdejšího sovětského diktátora Stalina deportovaly v roce 1944 úřady kvůli údajné kolaboraci s německou okupační mocí přes 190 000 krymských Tatarů. Většina transportů zamířila do středoasijských sovětských republik. Teprve v roce 1989 v době perestrojky se mohli vrátit zpět do vlasti.