Washington/Berlín/Moskva - Rusko je připraveno k dialogu se Západem o ukrajinské krizi, Moskva ale nesmí být označována za jednu ze stran ukrajinského konfliktu. Prohlásil to dnes ruský ministr Sergej Lavrov, podle kterého Rusko krizi nevyvolalo. Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se v dnešním telefonickém rozhovoru shodli na vytvoření kontaktní skupiny, která zprostředkuje dialog mezi Kyjevem a Moskvou. Nové ukrajinské vedení trvá na tom, že se krymského poloostrova nevzdá.
Lavrov: Jsme připraveni k dialogu, krizi jsme ale nevyvolali
„Jsme připraveni k rovnoprávnému dialogu se zahraničními partnery, abychom ukrajinským stranám pomohli vyjít z krize,“ prohlásil Lavrov po jednání se svým tádžickým partnerem Sirodžiddinem Aslovem. „Dialog to musí být čestný, partnerský, bez pokusů označit nás bezmála za stranu ukrajinského konfliktu,“ dodal. Moskva podle Lavrova přímým účastníkem dění na Ukrajině není, zhoubný scénář se naopak rozvíjí navzdory ruskému varování.
Rusko přitom podle ukrajinských úřadů na Krymu udržuje kolem 30 tisíc vojáků, Moskva ale obvinění z invaze popírá. Na poloostrově podle Ruska operují místní oddíly domobrany, ruská armáda jen zvýšila ostrahu svých vojenských objektů. V Sevastopolu sídlí velení ruské černomořské flotily, podle dohod s Ukrajinou smí Moskva na Krymu udržovat kontingent 11 000 vojáků.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí:
„Krizi jsme nevyvolali, nejsme jejím účastníkem.“
Nové ukrajinské vedení, s nímž zatím Moskva navzdory tlaku Západu odmítá jednat, není samostatné a podléhá radikálním nacionalistům, řekl Lavrov. „Takzvaná dočasná vláda není samostatná, je závislá na radikálech, kteří se chopili moci. Západ dobře ví, co jsou radikálové zač. Z politických důvodů o takových faktech ale mlčí,“ prohlásil.
Krym nikomu nedáme, ujišťuje Kyjev
Kyjev je stále připraven řešit krymskou krizi pokojnou cestou, poloostrova se ale odmítá vzdát. „Krym je a zůstane ukrajinským územím, nikomu Krym nedáme,“ zdůraznil úřadující ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja. Nová vláda chce podle ministra konflikt na Ukrajině řešit bez dalších obětí. „Vynaložíme všechny síly k tomu, abychom tuhle záležitost vyřešili diplomatickou cestou. Obětí už bylo příliš,“ konstatoval Deščycja.
Ilustarční foto
Ministr řekl, že nové ukrajinské vedení spolu s Ruskem a Evropskou unií debatuje o sestavení kontaktní skupiny, která by řešení krymské krize zprostředkovala. Diplomatický proces je ale údajně natolik křehký, že o něm ukrajinský ministr nechtěl podrobněji hovořit. Moskva podle Deščycji přistupuje na dialog s Kyjevem jen neochotně, a proto jsou zapotřebí prostředníci.
USA a Německo chtějí zprostředkovat dialog mezi Kyjevem a Moskvou
Pro vytvoření kontaktní skupiny, která zprostředkuje dialog mezi Kyjevem a Moskvou, se v noci na dnešek v telefonickém rozhovoru vyslovili americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová. Cílem USA i Německa je obnovení územní celistvosti Ukrajiny, uvedl Bílý dům. „Oba představitelé vyjádřili vážné znepokojení nad zjevným porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko vojenskou intervencí na Ukrajině dopustilo,“ uvádí se ve zprávě.
Obama později během dne telefonicky jednal i s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. S ním se shodl na potřebě nových opatření proti Rusku, pokud nenastane pokrok v řešení ukrajinské krize. Podle Elysejského paláce se prezidenti dohodli, že „nedostatek pokroku v tomto směru znamená, že budou přijata nová opatření, která by podstatně ovlivnila vztah mezi mezinárodním společenstvím a Ruskem, což ovšem není v ničím zájmu“.
Západ i Čína apelují na Rusko k uklidnění situace (zdroj: ČT24)
Moskva chce pozastavit inspekce podle ozbrojovací smlouvy
Kvůli ruské invazi na Krym Pentagon v minulých dnech oznámil pozastavení vojenských kontaktů s Moskvou. Opatření se má vztahovat na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference.
Kreml na tyto sankce dnes odpověděl tím, že chce pozastavit výměnu inspektorů zakotvenou v rusko-americké smlouvě o omezení strategických útočných zbraní. Barack Obama a Dmitrij Medvěděv dokument podepsali v dubnu 2010 v Praze.
Ruské ministerstvo obrany chce údajně také pozastavit i vojenské inspekce vyplývající z vídeňského protokolu z roku 2011 o opatřeních důvěry a bezpečnosti v Evropě. Dokument ukládá signatářům umožnit kontroly jejich vojenských objektů, skladů a jednotek s cílem ověřit každoroční povinná hlášení.
Washington a Berlín se shodují v názoru, že Rusko musí svá vojska z Krymu stáhnout, musí podpořit uspořádání svobodných a demokratických voleb na Ukrajině a povolit skupině mezinárodních pozorovatelů, aby na Krymu mohla vykonávat svou misi, uvedl Bílý dům.
Monitorovací tým Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se o proniknutí na poloostrov bez úspěchu pokusil už dvakrát, ale v obou případech narazil na silnice zablokované hlídkami neoznačených ozbrojenců. Mezi zhruba padesátkou pozorovatelů jsou i dva Češi. Dnes by se podle informace ukrajinského ministerstva zahraničí měla skupina OBSE znovu na Krym vydat. Pokoušet se o to prý budou do úterý, než jim vyprší mandát.
Vojenské objekty na Krymu stále v obležení
Lavrov chce nechat OBSE vyšetřit střelbu na Majdanu
Šéf ruské diplomacie Lavrov zapojení OBSE do ukrajinské krize podporuje. Požaduje ovšem, aby se mezinárodní organizace vložila do vyšetřování střelby proti ukrajinským demonstrantům v centru Kyjeva z minulého měsíce. Na kyjevském náměstí Nezávislosti zahynulo v únoru při krvavých střetech sto lidí a několik stovek dalších bylo zraněno.
Kdo ostřelovačům střelbu ostrými náboji proti demonstrantům i policistům nařídil, není dodnes jasné. Objevují se spekulace, že šlo o provokaci Ruska, která měla vytvořit záminku k ozbrojenému zásahu. Moskva naopak tvrdí, že akce byla dílem ukrajinských pravicových radikálů, kteří chtěli vyprovokovat pád režimu. „Záležitost ostřelovačů nelze zamést pod koberec,“ prohlásil Lavrov.
Tymošenková mluví o partyzánské válce
K napjaté situaci na Krymu se z Berlína vyslovila bývalá ukrajinská premiérka a možná uchazečka o křeslo ukrajinské prezidentky Julija Tymošenková, kterou na tamní neurologické klinice v příštích dnech čeká operace nemocné páteře. Vůdkyně ukrajinské strany Vlast prohlásila, že pokud Rusko Krym anektuje, „vzniknou tam podmínky pro vedení partyzánské války“.
Julija Tymošenková na sjezdu Evropské lidové strany
Ukrajinská politička byla ihned po příletu do německé metropole převezena do fakultní nemocnice Charité. Nemocnice svolala na dnešní odpoledne tiskovou konferenci, na které bude informovat o její léčbě.
Lékaři vyhlášené berlínské kliniky o Tymošenkovou pečovali už během jejího věznění. Šéf kliniky, neurolog Max Einhäupl, do Charkova opakovaně zajížděl. Loni na podzim v rozhovoru pro německý odborný list Ärzte Zeitung prohlásil, že jedinou šancí Tymošenkové na uzdravení je operace.