Jiný svět krymských Čechů: Příchod jara diktuje, co důležité je, a co není

Kyjev - Zatímco po ukrajinském Krymu jezdí ozbrojenci, k nimž se Rusko nemíní přiznat, Češi žijící na poloostrově mají vesměs jiné starosti. Potomci českých osadníků teď mají s příchodem jara plno práce v broskvových sadech a politice se příliš nevěnují. Poslední události je sice zasáhly a sledují je, spíš je ale trápí, že silné mrazy zničily velkou část stromů. Ti, kteří se o politiku zajímají více, zase říkají, že ruská vojska přišla na Krym udělat pořádek.

První Češi do krymského vnitrozemí přijeli před více než 150 lety. Založili vesnici Bohemku a usadili se. Zažili řádění bolševiků ve třicátých letech i stalinské represe po válce. Řada z nich kdysi uměla česky, ale už zapomněli a raději mluví rusky - jako všichni kolem. Podle sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 5 917 lidí, ještě v roce 1989 jich přitom bylo 9 122. České ministerstvo zahraničí odhaduje, že na území Ukrajiny žije kolem 10 tisíc českých krajanů, ale jen 30 procent z nich považuje češtinu za svůj rodný jazyk.

Češi na Krymu mají dost svých starostí (zdroj: ČT24)

Čeští přesídlenci, především zemědělci, se na Krymu objevili počátkem roku 1861. Založili čtyři české kolonie v Perekopském újezdu na severovýchodě poloostrova: Tábor (nyní Makarovka), Bohemka (Lobanovo), Carekvič (Puškino) a Alexandrovka (Oleksandrivka).

Nynější české komunity na Ukrajině jsou pozůstatkem dříve poměrně početného českého osídlení, vzniklého v důsledku vystěhovalectví z českých zemí převážně ve druhé polovině 19. století. Čeští kolonisté přijížděli do země, ve které bylo nedlouho předtím zrušeno nevolnictví. V roce 1925 bylo na Ukrajině 19 českých škol a dvě české školy na Krymu (v Oleksandrivce a v Bohemce). Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány.

Česká emigrace na Krym je těsně spojená s přesídlením Čechů do ruského impéria. V důsledku krymské války v letech 1853-1856 opustila poloostrov spousta obyvatel, převážně krymských Tatarů. Po jejich masovém odchodu zpustlo množství půdy, Krym se měnil v poušť a byla potřeba pracovních sil. Carské Rusko vyzývalo k přesídlení především Slovany. „Čech, Moravan, Slovák - za měsíc začne mluvit rusky a jejich děti nerozeznáš od ruských,“ napsal tehdy Russkij věstnik.

Na Krym dorazila skupina srbských dobrovolníků

Do krymského Sevastopolu, který je pod kontrolou ruských okupačních vojsk a místních proruských radikálů, dorazily dnes srbské posily. Jejich vůdce Milutin Mališić dnes na tiskové konferenci řekl, že Srbové přijeli na pozvání místních ruských kozáků. „Naším cílem je vyjádřit podporu srbského národa,“ řekl Mališić novinářům. „U vás teď nastává stejná situace, jaká byla v Srbsku. Západ a Evropská unie financují opozici a vyprávějí, jak krásný je život v Evropě. Je to ale lež,“ uvedl srbský bojovník, který se i se svými pěti druhy účastnil bojů v Kosovu v roce 1999.

„Za občanské války v Jugoslávii přijelo podpořit srbský národ mnoho ruských dobrovolníků. Náš národ je menší, nemůžeme postavit tolik bojovníků. Naše láska k Rusku je ale veliká,“ ujistil novináře Mališić. Srbové se budou na Krymu podílet na hlídkování u jednoho z vojenských postů střežících příjezd do Sevastopolu. Stanoviště je pod kontrolou jednotky ruských kozáků.