Moskva chce na Krymu loutkový stát, obává se zahraničí

Brusel/Varšava/Londýn/Berlín - Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Znepokojení vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová i další státníci. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Podle švédského ministra zahraničí chce Moskva na Krymu vytvořit loutkový stát. Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová se hodlá setkat s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

„Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost.

„To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. „Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile,“ řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.

Web ČT24 k situaci na Ukrajině:

Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu hodlá britský ministr zahraničí William Hague navštívit ukrajinskou metropoli. „Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou,“ napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru. Šéf britské diplomacie označil vyslání ruských vojáků za potencionální vážnou hrozbu pro suverenitu Ukrajiny a předvolal si ruského velvyslance.

Podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta se na Krymu jedná o jasnou ruskou vojenskou intervenci. „Pravděpodobně chtějí na Krymu vytvořit loutkový proruský stát,“ uvedl Bildt na Twitteru. „Žádná země nemá právo vměšovat se vojensky do dění v jiném suverénním státu,“ dodal švédský ministr.

Situací na Krymu se zabývá i Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen zdůraznil výraznou ptřebu uvolnění situace. Spojenci podle něj své kroky těsně koordinují. „Rusko musí respektovat ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a hranice, což se týká i pohybu ruských vojsk na Ukrajině,“ uvedl na Twitteru.

Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová rozhodnutí ruského parlamentu umožnit Putinovi využít na Ukrajině ruské vojáky odsoudila, jde podle ní o „neopodstatněné vyhrocení napětí“. „Vyzývám Ruskou federaci, aby vojáky nevysílala, ale naopak vše řešila mírovými prostředky,“ stojí v prohlášení Ashtonové. Šéfka diplomacie EU má v plánu se setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině „bude něco stát“.

Kvůli situaci na Ukrajině se dnes večer mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN a v pondělí pak ministři zahraničí EU.

Události: Rusko schválilo nasazení armády na Krymu (zdroj: ČT24)
Vydáno pod