Káhira - Egyptská vláda se podle listu Al-Achbár rozhodla rozpustit islamistické Muslimské bratrstvo, které podporuje sesazeného prezidenta Muhammada Mursího. Rozhodnutí vlády má být oficiálně oznámeno příští týden. Na několika místech dnes znovu vyšly do ulic tisíce lidí, kteří žádají Mursího návrat.
Konec Muslimského bratrstva. Vláda ho rozpustí
„Rozhodnutí (…) již bylo fakticky učiněno, ale bude oznámeno příští týden na tiskové konferenci,“ napsal podle Reuters deník s odvoláním na mluvčího ministerstva pro sociální záležitosti.
Muslimské bratrstvo bylo založeno v roce v roce 1928 a vojenská vláda ho v Egyptě formálně zakázala v roce 1954. V zemi nicméně dál působilo. Vzhledem k záplavě stížností zpochybňujících u soudů jeho status a financování se uskupení letos v březnu nechalo zaregistrovat jako nevládní organizace.
Rozpuštění bratrstva navrhl už v pondělí speciální tým soudců, podle kterého působí organizace v rozporu se zákonem. Legalita bratrstva byla zpochybňována už před Mursího sesazením.
Mursí loni zvítězil jako kandidát bratrstva ve volbách a v červnu 2012 se stal prezidentem. Letos 3. července ho po rozsáhlých demonstracích odpůrců i stoupenců vlády armáda sesadila a zadržela. Poté následovaly násilné protesty islamistů, jež si vyžádaly stovky lidských životů.
MUSLIMSKÉ BRATRSTVO
- Sunnitské Sdružení muslimských bratří je nejstarším islamistickým hnutím na světě. Založil jej v roce 1928 učitel Hasan Banna v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu.
- Skupina se brzy rozrostla (v roce 1936 už měla na milion členů, o deset let později dva miliony) a zprvu se zaměřila na humanitární a charitativní činnost. Během druhé světové války se začala angažovat i politicky a obrátila se k násilí. Ve 40. letech pak bratrstvo spustilo teroristickou kampaň proti vládě a zavraždilo řadu osobností včetně dvou premiérů. Následovaly útoky v kinech, restauracích, křesťanských kostelech či synagogách, v roce 1949 se obětí atentátu stal samotný zakladatel bratří Banna. Násilí se organizace zřekla až v 80. letech.
- V roce 1954 se bratrstvo pokusilo neúspěšně zabít prezidenta Gamála Abdan Násira. Ten prohlásil organizaci za ilegální, do táborů nechal zavřít na 60 000 jejích členů a odsoudil a popravil vůdce hnutí.
- Poté co vláda v roce 1964 postoj k hnutí zmírnila a uvězněné členy propustila, provedlo bratrstvo o rok později neúspěšný pokus o protivládní puč. Poté bylo opět zakázáno a v roce 1966 postaveno před soud 365 jejích členů a tři členové (včetně ideologa hnutí Sajjida Kutba) popraveni.
- Další egyptský prezident Anvar Sadat v roce 1971 propustil členy Muslimského bratrstva z vězení a nechal je volně působit. Po jeho zavraždění islamistickými extremisty a bývalými členy bratrstva a po nástupu prezidenta Husního Mubaraka v roce 1981 bylo bratrstvo tolerováno, politicky ale působit nesmělo. Mubarak uvěznil za ilegální politickou činnost mnoho desítek členů bratrstva, které se v průběhu 80. let zřeklo násilí a bylo pololegální součástí politické scény.
- Ve volbách se kandidáti bratrstva prezentovali jako nezávislí. V roce 2000 se bratrstvo stalo nejsilnějším opozičním uskupením, ve volbách v roce 2005 získalo dokonce asi 20 procent křesel. V prosinci 2010 bratrstvo bojkotovalo druhé kolo parlamentních voleb kvůli údajným manipulacím.
- Nejnižším organizačním stupněm bratrstva je takzvaná rodina, která má zpravidla pět členů. Ti odevzdávají část svých příjmů do společné pokladny a tyto peníze se používají na zabezpečení například pro případ pronásledování. Platí zde princip absolutní podřízenosti vůdci. Výkonný výbor bratrstva má 16 členů.
- V dubnu 2011 bratrstvo založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která podle svého tvrzení usiluje o respekt mezi muslimy a nemuslimy a je „oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu“. Strana na přelomu let 2011 a 2012 jasně zvítězila ve volbách do dolní i horní komory parlamentu.
- Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu. Je aktivní zejména v mešitách, univerzitách, ve školství a odborech. Od letošního března mělo bratrstvo status nevládní organizace.
- V červnu 2012 složil přísahu nový prezident, islamista Muhammad Mursí (pátý prezident země v historii), který jako kandidát bratrstva zvítězil ve volbách v květnu a červnu 2012.
- Mursí byl armádou svržen letos 3. července, po čemž začala krvavá konfrontace režimu s jeho stoupenci. Ta vyvrcholila při vládním zásahu proti stoupencům svrženého prezidenta Mursího 14. srpna, při kterém zahynulo přes 600 lidí. Podle vlády rozpoutali islamističtí extremisté z bratrstva válku, při které bylo vypáleno mimo jiné 37 kostelů a mnoho policejních stanic a vládních budov.
Na několika místech Egypta dnes znovu vyšly do ulic tisíce lidí, kteří žádají návrat před dvěma měsíci svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Podle agentury Reuters zemřeli nejméně dva lidé.